Informace

Klasifikace zemí podle míry teritoriálního rizika se provádí periodicky na základě výsledků ekonometrického modelu zpracovávajícího nejaktuálnější údaje MMF a Světové banky o finanční a ekonomické situaci klasifikované země a údaje o platební zkušenosti vývozních úvěrových pojišťoven zemí účastníků Konsensu OECD. Vedle indikátorů rizikovosti vyhodnocených modelem se zvažuje i nekvantifikovatelný faktor politického rizika a další faktory a zkušenosti nezahrnuté do vstupních dat modelu.

Země jsou klasifikovány, tj. zařazovány, do 7 rizikových kategorií, kde 7. kategorii představují země s nejvyšší úrovní teritoriálního rizika a 1. kategorii země s minimální úrovní rizika. Do kategorie 0 (nula) patří země, u kterých se neuvažuje s existencí teritoriálních rizik a pojištění komerčních rizik by mělo probíhat na tržním principu, tj. bez státní podpory. Klasifikace každé země probíhá zpravidla jednou ročně, nedojde-li k mimořádnému vývoji.

Zvláštní skupinu představují země v kategorii 0 (nula) s vysokými příjmy na obyvatele. Pro tyto země platí maximální délka splatnosti úvěru 5 let.

Na posledním zasedání zemí účastníku Konsensu OECD, které se konalo ve dnech 23. a 24. ledna 2013 v Paříži, bylo celkem hodnoceno 42 zemí, z toho u tří byla dosavadní kategorie změněna. O jednu kategorii si polepšily Spojené arabské emiráty (ze 3. na 2.), o jednu se zhoršilo postavení Kataru (ze 2. na 3.) a Tuniska (ze 3. na 4.). Poprvé byla hodnocena palestinská území – Západní břeh Jordánu a pásmo Gazy- byla zařazena do kategorie 7.