Klasifikace zemí

Klasifikace zemí podle míry teritoriálního rizika se provádí periodicky několikrát ročně na základě výsledků ekonometrického modelu OECD zpracovávajícího nejaktuálnější makroekonomické údaje o finanční a ekonomické situaci klasifikované země a údaje o platební zkušenosti vývozních úvěrových pojišťoven zemí účastníků Konsensu OECD. Vedle indikátorů rizikovosti vyhodnocených modelem se zvažují i faktory politických a dalších rizik, které nelze jednoduše kvantifikovat a nemohou být zahrnuty do vstupních parametrů modelu OECD.

Země jsou klasifikovány, tj. zařazovány, do 8 rizikových kategorií 0 až 7, kde 7. kategorii představují země s nejvyšší úrovní teritoriálního rizika a 1. kategorii země s minimální úrovní rizika. Do zvláštní kategorie 0 (nula) patří země s vyspělými finančními trhy, u kterých by minimální pojistné sazby státem podporovaných pojišťoven neměly být nižší než tržní sazby komerčních (státem nepodporovaných) finančních institucí.

Ve dnech 24. – 25. ledna 2018 se v Paříži konalo 80. zasedání CRE OECD, kde byla projednávána kategorizace regionů Evropy a SNS a zemí Blízkého východu a severní Afriky. Oproti předchozí kategorizaci došlo v daných regionech k následujícím změnám:

Ke zlepšení kategorizace došlo u Běloruska, Chorvatska a Íránu.

Ke zhoršení kategorizace došlo u Ómánu.

V červenci 2016 vyhodnotil Sekretariát OECD dopady nových ročních údajů o Hrubém národním důchodu, které vydává Světová banka. Na jejich základě bylo Maďarsko přeřazeno ze čtvrté rizikové kategorie do nulové. Sekretariát také formálně vyjasnil, že do kategorie 0 patří rovněž Andorra, Monaco a San Marino.

Kategorizace zemí platná od: 29.01.2018

Vyberte požadovanou zemi: Kategorie:

Země s minimálními poj. sazbami stanovenými dle kategorie 0

AustrálieKanadaPortugalsko
BelgieKorejská republikaRakousko
Česká republikaKyprŘecko
DánskoLitvaSingapur
EstonskoLotyšskoSlovensko
FinskoLucemburskoSlovinsko
FrancieMaďarskoŠpanělsko
ChileMaltaŠvédsko
IrskoNěmeckoŠvýcarsko
IslandNizozemskoUSA
ItálieNorskoVelká Británie
IzraelNový Zéland 
JaponskoPolsko 

Bělorusko
Bělorusko bylo posunuto ze 7. do 6. kategorie i přes přetrvávající strukturální problémy v podobě závislosti na externím financování, vysokého veřejného a zahraničního dluhu a nutnosti provést hlubší reformy státních podniků. Pro zlepšení kategorie hovořila především lepšící se ekonomická situace v zemi a regionu, rostoucí domácí poptávka a lepší krátkodobá finanční situace díky finanční a energetické dohodě s Ruskem a úspěšné emisi eurobondů v průběhu roku 2017. Pro Bělorusko hovoří také velmi dobré platební zkušenosti.

Chorvatsko
U Chorvatska sledujeme pozitivní vývoj dlouhodobě. Poté, co se Chorvatsko v roce 2015 vymanilo z recese, jeho HDP stabilně roste. Růst HDP je podpořen zejména silnou domácí poptávkou i rostoucím vývozem. Rostoucí export Chorvatska přispívá také k přebytku běžného účtu platební inflace a nízké inflaci. Pozitivně hodnotíme také místní investice do infrastruktury a rostoucí sektor turismu. Po vstupu do EU v roce 2013 Chorvatsko rovněž plně využívá pozitiva související se členstvím v EU. Harmonizace místní legislativy s právním rámcem EU podporuje důvěru investorů, Chorvatsko také může až do roku 2020 čerpat ze strukturálních a investičních fondů EU. Dlouhodobým problémem Chorvatska je vysoká nezaměstnanost, nicméně i ta byla loni nejnižší od roku 2009.
Současná vládní koalice má v parlamentu pouze slabou většinu, na druhou stranu v politické historii Chorvatska nejde o nijak výjimečnou situaci a nová koalice je pro-reformní a snaží se vytvářet přátelské podnikatelské prostředí.

Írán
Při kategorizaci Íránu experti OECD zohlednili především významné zlepšení platební zkušenosti většiny ECAs OECD. Za EGAP jsem pozitivně ohodnotili také současnou pro-reformní vládu prezidenta Rouhaního, který v květnu 2017 obhájil svůj mandát. Jeho vláda přijímá dlouhodobě potřebné reformy a zahájila také fiskální konsolidaci. Vládě se tak na příklad podařilo výrazné snížení vládních dotací na paliva, vodu, elektřinu či chléb. Kladně hodnotíme rovněž její snahu o vyšší regulaci bankovního sektoru a tvorbu dodatečných devizových rezerv.
Íránu se po zrušení sankcí daří dobře i v oblasti hospodářství. V roce 2016 vzrostl íránský HDP o přibližně 13 % a odhady pro rok 2017 hovoří o dalším hospodářském růstu o asi 4 %. Rychlý hospodářský růst podpořil zejména ropný průmysl. Íránské zásoby ropy jsou dle Světové banky čtvrté největší na světě a vývoz ropy také významně přispívá k přebytku běžného účtu platební bilance Íránu. Kromě ropy Írán disponuje druhými největšími zásobami zemního plynu na světě. Pro rychlý hospodářský rozvoj Íránu v budoucnu hovoří velká domácí populace skýtající kromě dostatku vzdělané pracovní síly také nenasycený trh

Omán
V případě Ománu byla kategorizace zhoršena zejména s ohledem na skokový nárůst vládního zadlužení, které dle MMF narostlo mezi lety 2015 a 2017 z 5 % HDP na 36 % HDP. Negativně je hodnocen také vysoký deficit vládního rozpočtu i běžného účtu platební bilance. Vládní finance jsou stále značně závislé na ropě. Náklady na těžbu ropy jsou přitom v Ománu výrazně vyšší než v dalších zemích v regionu. Problematická je také politická situace. Současný sultán letos v listopadu oslaví 78. narozeniny a po jeho případném odchodu by byla politická i společenská situace v zemi značně nejistá. Nový sultán totiž bude s velkou pravděpodobností čelit nižší oblibě a zároveň i potřebě implementace nepopulárních strukturálních reforem.

© EGAP  2018
Mapa stránek