Národní kontaktní místo pro implementaci Směrnice OECD pro nadnárodní podniky

Národní kontaktní místo (NKM) v České republice vzniklo s cílem implementovat Směrnici OECD pro nadnárodní podniky a bylo zřízeno usnesením vlády ze dne 16. října 2013 č. 779 jako stálá pracovní skupina při Ministerstvu průmyslu a obchodu.

Doporučení pro odpovědné chování podniků v globálním kontextu

Směrnice OECD pro nadnárodní podniky obsahuje soubor doporučení z oblasti společenské odpovědnosti podniků adresovaná vládami nadnárodním společnostem, které jsou aktivní na mezinárodních trzích. Směrnice byla vytvořena členy OECD ve spolupráci se zástupci zaměstnavatelských a zaměstnaneckých svazů a nevládním sektorem. Jde o vůbec nejkomplexnější instrument svého druhu, jehož signatáři je v současné době 46 států a jedna mezinárodní organizace. Dodržování doporučení zakotvených ve Směrnici je ze strany podniků dobrovolné a není právně vymahatelné.

Od jiných obdobných instrumentů se Směrnice liší zejména tím, že pro její implementaci se státy zavázaly zřídit "Národní kontaktní místa", jejichž hlavní náplní činnosti je:

  • zvyšovat povědomí o Směrnici mezi dotčenou veřejností a
  • napomáhat smírnému řešení případů, ve kterých je namítáno porušení Směrnice.

  • Co je cílem Směrnice OECD pro nadnárodní podniky?

    Hlavními nositeli mezinárodních investic, které jsou motorem přispívajícím k růstu globální ekonomiky, jsou nadnárodní společnosti. Klíčové přínosy nadnárodních společností je možné spatřovat v tvorbě pracovních míst, rozvoji lidského potenciálu, efektivní distribuci kapitálu, transferům technologií, znalostí a dovedností, které podstatným způsobem přispívají k hospodářskému rozvoji jak hostitelských tak domovských států. Přes nepopiratelnou pozitivní roli, kterou nadnárodní společnosti sehrávají v rámci ekonomického rozvoje, vyvstávají s prohlubující se globalizací i obavy z toho, jakým způsobem dopadají jejich aktivity na společnost, ve které působí. Členské státy OECD, které dlouhodobě uznávají, že odpovědné chování je klíčovou součástí otevřeného mezinárodního investičního klimatu, se rozhodly v 70. letech vytvořit Směrnici OECD jako instrument, jehož cílem je napomáhat posilování vzájemné důvěry mezi nadnárodními podniky a společností a zvyšovat tak příspěvek nadnárodních podniků k udržitelnému rozvoji.

    Směrnice vede nadnárodní podniky k tomu, aby předcházely a zamezovaly negativním dopadům své činnosti na společnost, a to prostřednictvím zavádění minimálních standardů chování, které by měly nadnárodní společnosti dodržovat bez ohledu na to, kde působí.

  • Komu přesně je Směrnice OECD pro nadnárodní podniky určena?

    Směrnice je určena nadnárodním společnostem a členským státům OECD, potažmo dalším státům, které k ní přistoupily.

    Směrnice neobsahuje přesnou definici pojmu "nadnárodní podnik". Obecně se za nadnárodní podniky považují společnosti nebo jiné subjekty, které jsou registrované ve více než jedné zemi a zároveň jsou navzájem propojeny takovým způsobem, že mohou koordinovat svoji činnost. Směrnice je určena všem subjektům v rámci nadnárodního podniku, tedy jak mateřským společnostem, tak i místním subjektům a všem subjektům v dodavatelském řetězci.

  • Jaké oblasti Směrnice OECD pro nadnárodní podniky upravuje?

    Jednotlivé kapitoly Směrnice se konkrétně věnují: zpřístupňování informací, lidským právům, zaměstnanosti a pracovněprávním vztahům, životnímu prostředí, boji proti úplatkářství a vydírání, zájmům spotřebitelů, vědě a technologickým inovacím, hospodářské soutěži a daním.

    • Zpřístupňování informací — uvedená kapitola uznává, že poskytování informací a transparentní chování tvoří základ pro budování důvěry mezi podniky a veřejností. Podniky by proto měly včas a pravidelně informovat veřejnost nejen o své finanční situaci, ale i o sociálních a environmentálních otázkách a předvídatelných rizicích spojených s jejich činností.
    • Lidská práva — činnost podniků se může v praktické rovině dotknout celého spektra mezinárodně uznávaných lidských práv. Vzhledem k výše uvedenému se od podniků očekává, to bez ohledu na jejich velikost, sektor, ve kterém operují, vlastnictví a strukturu, že budou respektovat lidská práva. Směrnice nabádá podniky, aby do své činnosti zapojily proces náležité péče, které jim umožní identifikovat případné negativní dopady, které jejich činnost může mít na lidská práva.
    • Zaměstnanost a pracovněprávní vztahy — příslušná kapitola pokrývá klíčové mezinárodně uznávané standardy, které jsou obsažené v dokumentech Mezinárodní organizace práce, jako je svoboda sdružování a zajištění kolektivního vyjednávání, zrušení všech forem nucené a dětské práce a eliminace všech forem diskriminace.
    • Životní prostředí — základní premisou Směrnice je, že podniky by měly jednat co možná nejdříve a proaktivním způsobem, aby zabránily vážným či nenapravitelným škodám na životním prostředí způsobeným jejich činností. Podniky by měly udržovat rozumný environmentální management, který by měl zahrnovat činnosti zaměřené na kontrolu přímých i nepřímých dopadů činnosti podniku na životní prostředí v delším časovém horizontu a zahrnovat prvky omezování znečištění a nakládání se zdroji.
    • Boj s úplatkářstvím — Podniky by měly aktivně bojovat s korupcí a v žádném případě by neměly nabízet, slibovat, dávat nebo požadovat úplatky.
    • Zájmy spotřebitelů — v rámci spotřebitelských práv je kladen důraz na používání čestných obchodních, marketingových a reklamních praktik, a také na zajištění kvality a spolehlivosti zboží a služeb. Součástí výše uvedeného přístupu je i poskytování přesných informací o poskytovaný výrobky a služeb a náležitá ochrana osobních dat.
    • Věda a technologie — cílem je podpořit rozšiřování výsledků výzkumu a vývoje.
    • Hospodářská soutěž — za účelem ochrany hospodářské soutěže Směrnice vyzývá podniky, aby dodržovali pravidla spravedlivé soutěže a své aktivity prováděly v souladu s právními předpisy zemí, ve kterých působí.
    • Daně — Podniky by měly plnit své daňové povinnosti, tedy dodržovat daňové předpisy, spolupracovat s daňovými orgány a poskytovat informace, které tyto orgány potřebují.

Zdroj: http://www.mpo.cz/dokument75865.html
Text Směrnice v českém jazyce: http://www.mpo.cz/assets/dokumenty/41879/57176/612167/priloha001.pdf
Text Směrnice v anglickém jazyce: http://www.oecd.org/daf/inv/mne/48004323.pdf

© EGAP  2017
Mapa stránek