Národní kontaktní místo (NKM) v České republice vzniklo s cílem implementovat Směrnici OECD pro nadnárodní podniky a bylo zřízeno usnesením vlády ze dne 16. října 2013 č. 779 jako stálá pracovní skupina při Ministerstvu průmyslu a obchodu.
Doporučení pro odpovědné chování podniků v globálním kontextu
Směrnice OECD pro nadnárodní podniky obsahuje soubor doporučení z oblasti společenské odpovědnosti podniků adresovaná vládami nadnárodním společnostem, které jsou aktivní na mezinárodních trzích. Směrnice byla vytvořena členy OECD ve spolupráci se zástupci zaměstnavatelských a zaměstnaneckých svazů a nevládním sektorem. Jde o vůbec nejkomplexnější instrument svého druhu, jehož signatáři je v současné době 46 států a jedna mezinárodní organizace. Dodržování doporučení zakotvených ve Směrnici je ze strany podniků dobrovolné a není právně vymahatelné.
Od jiných obdobných instrumentů se Směrnice liší zejména tím, že pro její implementaci se státy zavázaly zřídit "Národní kontaktní místa", jejichž hlavní náplní činnosti je:
Hlavními nositeli mezinárodních investic, které jsou motorem přispívajícím k růstu globální ekonomiky, jsou nadnárodní společnosti. Klíčové přínosy nadnárodních společností je možné spatřovat v tvorbě pracovních míst, rozvoji lidského potenciálu, efektivní distribuci kapitálu, transferům technologií, znalostí a dovedností, které podstatným způsobem přispívají k hospodářskému rozvoji jak hostitelských tak domovských států. Přes nepopiratelnou pozitivní roli, kterou nadnárodní společnosti sehrávají v rámci ekonomického rozvoje, vyvstávají s prohlubující se globalizací i obavy z toho, jakým způsobem dopadají jejich aktivity na společnost, ve které působí. Členské státy OECD, které dlouhodobě uznávají, že odpovědné chování je klíčovou součástí otevřeného mezinárodního investičního klimatu, se rozhodly v 70. letech vytvořit Směrnici OECD jako instrument, jehož cílem je napomáhat posilování vzájemné důvěry mezi nadnárodními podniky a společností a zvyšovat tak příspěvek nadnárodních podniků k udržitelnému rozvoji.
Směrnice vede nadnárodní podniky k tomu, aby předcházely a zamezovaly negativním dopadům své činnosti na společnost, a to prostřednictvím zavádění minimálních standardů chování, které by měly nadnárodní společnosti dodržovat bez ohledu na to, kde působí.
Směrnice je určena nadnárodním společnostem a členským státům OECD, potažmo dalším státům, které k ní přistoupily.
Směrnice neobsahuje přesnou definici pojmu "nadnárodní podnik". Obecně se za nadnárodní podniky považují společnosti nebo jiné subjekty, které jsou registrované ve více než jedné zemi a zároveň jsou navzájem propojeny takovým způsobem, že mohou koordinovat svoji činnost. Směrnice je určena všem subjektům v rámci nadnárodního podniku, tedy jak mateřským společnostem, tak i místním subjektům a všem subjektům v dodavatelském řetězci.
Jednotlivé kapitoly Směrnice se konkrétně věnují: zpřístupňování informací, lidským právům, zaměstnanosti a pracovněprávním vztahům, životnímu prostředí, boji proti úplatkářství a vydírání, zájmům spotřebitelů, vědě a technologickým inovacím, hospodářské soutěži a daním.
Zdroj: http://www.mpo.cz/dokument75865.html
Text Směrnice v českém jazyce: http://www.mpo.cz/assets/dokumenty/41879/57176/612167/priloha001.pdf
Text Směrnice v anglickém jazyce: http://www.oecd.org/daf/inv/mne/48004323.pdf