06. 01. 2006 - Odpovědi pro Pojistný obzor
Jak vliv na esk pojiovnictv - v oblasti regulace, dohledu, vvoje trhu apod. - mlo podle vaeho nzoru pistoupen R k EU?
Exportn garann a pojiovac spolenost, a.s. (EGAP) od svho zaloen v roce 1992 dsledn dodrovala a dodruje mezinrodn pravidla v oblasti pojiovn vvoznch vr. To se tk jak pojiovn se sttn podporou, kde se EGAP d krom pravidel EU i pravidly dalch mezinrodnch organizac jako jsou WTO a OECD, tak i komernho vrovho pojitn, pro kter se unijn pravidla postupn vytvela v prbhu 90-tch let. Harmonizace eskch pedpis byla proto v souvislosti se vstupem do EU vcemn formln zleitost. Podstatn rozdl ovem spov v tom, e ped vstupem do EU jsme mli pouze monost pejmat pijat pravidla, kdeto dnes se meme na jejich pprav aktivn podlet. Za pklad me slouit jedno z poslednch pipravovanch rozhodnut Evropsk komise umoujc sttnm vrovm pojiovnm od novho roku nabzet sttn podporu pro pojitn pohledvek tak malm a stednm podnikm (MSP). A dosud byl tento segment firem odkzn vcemn pouze na komern vrov pojiovny. Vysok nklady spojen s vyhledvnm novch klient z ad MSP a vedenm pojistek na logicky ni objemy vvozu a tud ni vnosy se vak zkonit projevuj v relativn vysokch pojistnch sazbch, kter hlavn pro mal firmy pedstavuj nenosnou zt a odrazuj je od pouvn vrovho pojitn. Nov pravidla umon EGAP bez toho, aby konkuroval soukromm vrovm pojiovnm, vyplnit mezeru na trhu a nabdnout malm vvozcm vhody pojitn vvoznch pohledvek za pijateln pojistn sazby. V ptm roce se chceme jet vce zamit na podporu malch a stednch firem nabdkou administrativn jednoduchch a cenov dostupnch pojistnch produkt. Krom toho budeme na zklad novelizovan legislativy schopni nabdnout komernm vrovm pojiovnm zajitn pro takov rizika, kter zajiovac trh zatm odmt. Pjde pedevm o krtkodob vvozn vry do zem s vy mrou teritorilnch rizik. Tm umonme komernm vrovm pojiovnm na eskm trhu podstatn rozit spektrum jejich slueb.
V roce 2005 se oproti pedchozm letm zpomalilo tempo rstu celkovho pedepsanho pojistnho len AP. Jak vvoj oekvte v roce 2006? Co by bylo teba udlat pro vy dynamiku rstu, zejmna ivotnho pojitn?
Pro vrov pojiovny je pi posuzovn jejich vkonu velmi vznamnm kritriem, krom pedepsanho pojistnho, objem nov pojitnch vr. Oekvme, e nae dcein spolenost, Komern vrov pojiovna EGAP, a.s. (KP), do kter jsme s platnost od 1. jna 2005 pevedli komern pojitn krtkodobch vvoznch a tuzemskch pohledvek, nov pojist v letonm roce zhruba 100 mld. K celkovho objemu krtkodobch pohledvek na komernm zklad a e v rmci sttn podpory pojist matesk EGAP piblin 24 mld. K celkovho objemu vvoznch vr a zruk. To je vce ne 20% nrst ve srovnn s rokem 2004, kter byl pro ns rovn velmi spn. Pokud jde o pedepsan hrub pojistn, zaznamenali jsme nrst u komernho pojitn, a to i pes velmi silnou konkurenci na trhu. Naproti tomu u pojitn se sttn podporou dolo k mrnmu mezironmu poklesu, zpsobenmu pedevm strukturou nov uzavench pojistek, kdy pevaovaly pojistky na vry s relativn krat dobou splatnosti. Uzaven nkterch vtch ppad sjednanch na del dobu, kter mohly tento trend zvrtit, se pesunulo a do novho roku. Nam clem pro rok 2006 je udret dynamiku objemu pojitnch pohledvek a vrtit pedepsan hrub pojistn na rstovou trajektorii i v pojitn se sttn podporou. V souasn dob projednv Parlament R novelu zkona .58/1995 Sb., o pojiovn a financovn vvozu se sttn podporou, kter umon vstup strategickho partnera do KP. Slibujeme si od toho poslen know-how, rozen nabdkovho portfolia a dal zlevnn pojistnch produkt KP, kter by se tak mly stt dostupnmi pro mnohem vt okruh podnikatel a firem ne dosud. V oblasti pojitn vvoznch vr a zruk se sttn podporou nm novela zkona otevr nov pole psobnosti. Krom u ve uveden monosti nabdnout sluby malm a stednm podnikm a zajitn komern nezajistitelnch rizik pro komern vrov pojiovny psobc na eskm trhu, pipravuje EGAP pojitn vysoce rizikovch projekt zvltnho nrodohospodskho vznamu, rozen pojitn vvoznch projekt financovanch na principu projektovho financovn, rozen pojitn rizik spojench s investicemi eskch podnik v zahrani a pojitn vr na financovn investic do vroby pro vvoz. Vme, e vechny tyto pipravovan kroky budou mt velmi pozitivn dopad na celou podnikatelskou sfru a dynamiku eskho exportu.
Ing. Pavol Parzek
generln editel EGAP
+420 222 841 111