Exportn garann a pojiovac spolenost,a.s. (EGAP), jako soust systmu sttn podpory exportu, od samho potku svho psoben pomh eskm vvozcm pekonvat nejrznj exportn bariry a pekky. Pojitnm exportnch pohledvek a zruk otevr EGAP u od roku 1992 dvee vvoznm kontraktm, kter by se jinak jenom tko daly realizovat. Kdy vezmeme pouze leton rok, tak EGAP pojist se sttn podporou vvozn vry a zruky v celkovm objemu "sice jenom" zhruba 24 mld. K, ale vlivem znanho multiplikanho efektu tohoto druhu pojitn podpo exportn kontrakty eskch vvozc za vce ne 120 mld. K. Pidme-li k tomu jet komern pojitn krtkodobch exportnch pohledvek, kter od 1.jna 2005 nabz dcein spolenost, Komern vrov pojiovna EGAP, dostaneme se nkam k hranici 170 mld. K exportu podpoenho na vrovou pojiovnou.
Velk rezervy v oblasti vrovho pojitn se sttn podporou dnes vidme zejmna v segmentu malch a stednch podnik a proto jsme se zasazovali v Bruselu o takovou zmnu dosavadnch pravidel pro sttn podporu exportu, kter by i tm skuten malm firmm umonila vyuvat vhod pojitn vvoznch pohledvek. Tato nov pravidla vstupuj v platnost u pt msc a EGAP na n bude reagovat nabdkou adekvtnch pojistnch produkt. V posledn fzi ppravy je napklad pojistn produkt, kter ve velmi zjednoduenm reimu umon malm a stednm firmm zskat snadno a hlavn rychle vry na pedexportn financovn vroby. Dle chce EGAP do sv nabdky pojitn se sttn podporou co nejdve zaadit, opt velmi jednoduch a administrativn maximln nenron, pojitn krtkodobho dodavatelskho vvoznho vru.
Jinak pro vechny vvozce je urit dobrou zprvou, e EGAP od prosince vrazn liberalizuje a zjednoduuje zpsob urovn podlu eskho zbo a slueb na celkov hodnot vvozu pro poteby vrovho pojitn se sttn podporou. Jednak minimln podl eskho zbo na celkovm vvozu u nebude muset bt 60%, ale pouze 50%, a jednak pro uren eskho pvodu bude stait pouze skutenost, e vvozcem bude firma registrovan v R. Navc krom domcch subdodvek budou za esk povaovny i subdodvky, kter vvozce nakoup v zahrani a pro ely exportu dle zhodnot. A za uritch okolnost bude dokonce mon i z takto benevolentn stanovench princip udlit vjimku.
A te si na jednom pojistnm produktu ukame konkrtn, jak pomhme eskm vvozcm pekonvat exportn bariry. Do jist mry uniktnm produktem z dlny EGAP je pojitn bankovnch zruk souvisejcch s exportnm kontraktem. Uniktnm proto, e narozdl od bn mezinrodn praxe, pojiuje EGAP nejenom proti riziku neoprvnnho erpn ze zruky kupujcm pi nesplnn smluvnch podmnek, ale i proti riziku oprvnnho erpn, m na sebe pebr riziko spojen s finann, komern a technickou zpsobilost vvozce splnit uzaven kontrakt. Kdy se pojitn vztahovalo pouze na neoprvnn erpn z bankovn zruky, uzavral EGAP kolem dvaceti pojistnch smluv ron, ale kdy ped sedmi lety nabdl i monost pojitn proti riziku oprvnnho erpn z bankovn zruky, zaal se poet uzavench pojistek vrazn zvyovat a letos u jich bude ve srovnn s dvjm potem ptkrt a estkrt vce.
Vystaven bankovn zruky je v mnoha ppadech jednm ze zkladnch pedpoklad pro zskn vznamn zahranin zakzky. Jej pojitn u EGAP pin exportrm dv velk vhody. Zaprv jsou banky zpravidla mnohem ochotnj pistoupit na jejich vystaven a zadruh vvozce nemus za vystavenou zruku dvat do zstavy dn sv aktiva a me takto "ueten" prostedky vyut teba jako pracovn kapitl pro realizaci vlastnho vvoznho kontraktu. Pojistn sazby by pitom nemly pedstavovat pro exportry vysokou zt. Tak napklad u pojitn bankovn zruky za nabdku (Bid Bond) se jedn o sazby v du promil procent. U ostatnch typ zruk, jako napklad za dobr proveden (Performance Bond) nebo za akontaci (Advance Payment Bond), se obvykle pohybuj v du desetin procent a pouze v ppad, e se jedn o vvoz do zem s vysokm teritorilnm rizikem (podle klasifikace Konsensu OECD), me jt o jednotky procent.
V vodu jsem zmnil vrazn multiplikan efekt pojitn se sttn podporou. Dvojnsob to plat prv pro pojitn bankovnch zruk, kdy relativn mal objem sttn podpory me vst k exportnmu kontraktu velkho rozsahu. Pro ilustraci uvedu zatm posledn ppad, kdy EGAP pojistil bankovn zruku za nabdku ve vi 2,7 mil. EUR a dal tak eskmu vvozci monost uchzet se o kontrakt v celkov hodnot 2,4 mld. EUR.
Ing. Vlastimil Nesrsta
EGAP