Informační servis » 

16. 02. 2006 - Firmy využívají při podnikání v Indii stále více bankovní záruky

Exportn� garan�n� a poji��ovac� spole�nost, a.s. (EGAP) pojistila v roce 2005 podle p�edb�n�ch v�sledk� �v�ry a z�ruky v celkov�m objemu p�ibli�n� 122,5 mld. K�, z toho 100 mld. K� p�ipad� na komer�n� poji�t�n� a zbytek na poji�t�n� se st�tn� podporou. Indie se na t�chto ��slech pod�l� jenom minim�ln�. V komer�n�m poji�t�n� kr�tkodob�ch pohled�vek je to necel� jedno procento a v poji�t�n� �v�r� a z�ruk se st�tn� podporou procenta dv�. Celkem byl tedy poji�t�n v�voz za zhruba 1,5 miliardy K�.

Za celou dobu existence, tedy od roku 1992, eviduje EGAP 61 pojistn�ch smluv se st�tn� podporou na kontrakty do Indie v celkov� hodnot� zhruba 41 mld. K�. Z toho prakticky dv� t�etiny p�edstavuje poji�t�n� bankovn�ch z�ruk vystaven�ch v souvislosti s podm�nkami z�sk�n� nebo pln�n� smlouvy o v�vozu. Dominantn� p�evaha bankovn�ch z�ruk je p�irozen�m d�sledkem toho, �e kupuj�c� v Indii st�le m�n� vyu��vaj� dlouhodob� dodavatelsk� nebo odb�ratelsk� �v�ry, nebo� zpravidla nemaj� probl�m platit bu� z vlastn�ch zdroj� nebo z�skat levn�j�� finan�n� prost�edky na mezin�rodn�ch kapit�lov�ch trz�ch. Je tedy vcelku b�n�, �e kupuj�c� v Indii je schopen zaplatit proti dod�n�. Pochopiteln� v�ak chce m�t jistotu, �e objednan� zbo�� p�ijde v�as a v ��dn� kvalit�. Modern�m instrumentem, kter� takovou jistotu d�v�, je pr�v� bankovn� z�ruka.

P�i poji��ov�n� bankovn�ch z�ruk ale i �v�r� do jednotliv�ch zem� se EGAP ��d� tzv. Konsensem OECD, co� je jak�si gentlemansk� dohoda mezi �lensk�mi zem�mi OECD, kter� rozd�luje zem� do jednotliv�ch kategori� od 0 do 7 podle m�ry tzv. teritori�ln�ho rizika a ur�uje minim�ln� pojistn� sazby v z�vislosti na v��i spolu��asti, d�lce splatnosti a typu dlu�n�ka. Teritori�ln�m rizikem se p�itom rozum� riziko maj�c� z hlediska obchodn�ch partner� povahu vy��� moci, jako jsou nap��klad administrativn� �i legislativn� opat�en� zem� dlu�n�ka, ob�ansk� nepokoje nebo p��rodn� katastrofy. Zem� s nejvy��� m�rou teritori�ln�ho rizika jsou v kategorii 7. Ekonomick� situace Indie se v posledn�ch letech v�razn� zlep�ila a dnes tato zem� pat�� do relativn� velmi p��zniv� kategorie 3, co� se projevuje i v jej� schopnosti b�n� si vyp�j�ovat na kapit�lov�ch trz�ch. Z pohledu EGAP to znamen� prakticky neomezenou kapacitu p�ij�mat indick� rizika p�i p��zniv�ch pojistn�ch sazb�ch. Tak nap��klad u poji�t�n� z�ruky za dobr� proveden� (Performance Bond) za��n� pojistn� sazba od �rovn� 0,37% z hodnoty z�ruky.

EGAP v posledn�ch letech rovn� pojistil celou �adu z�ruk za nab�dku (Bid Bond) v souvislosti s jedn�n�mi o dod�vk�ch investi�n�ch celk� do Indie, nap��klad na v�stavbu tepeln�ch elektr�ren Bellary nebo Tenunghat. Stejn� jako v t�chto dvou p��padech i v �ad� dal��ch v�ak nedo�lo k uzav�en� kontraktu. �e�t� v�vozci investi�n�ch celk� jsou toti� v posledn�ch letech konfrontov�ni s nab�dkami m�stn�ch v�robc�, kter�m �asto nedok�ou konkurovat cenou a n�kdy i technick�mi parametry, a to nejenom v Indii, ale i na t�et�ch trz�ch, p�edev��m v Asii a Africe.

Pokud jde o zbo�ovou strukturu, v �esk�m exportu do Indie p�evl�daj� dopravn� prost�edky, komponenty pro elektr�rny a v�robky stroj�rensk�ho charakteru. Mezi nejzn�m�j�� kontrakty mezi �eskou republikou a Indi� z posledn�ch let pat�� investice �koda Auto a.s. do montovny osobn�ch automobil� a dod�vky dopravn�ch letadel L-410, kter� se rovn� uskute�nily za asistence EGAP. V p��pad� letadel se p�itom jednalo o jednu z nejkomplikovan�j��ch pojistn�ch ud�lost� v historii EGAP, kdy� soukrom� region�ln� p�epravce po nad�jn�m za��tku zkrachoval a pracovn�ci poji��ovny se v z�jmu minimalizace �kody aktivn� pod�leli na velmi slo�it�m p�esunu letadel zp�t do �eska a jejich p�eprodeji jin�mu z�kazn�kovi.

V "Exportn� strategii �R pro obdob� 2006 - 2010", kterou vypracovalo ministerstvo pr�myslu a obchodu, je Indie zahrnuta do skupiny prioritn�ch zem�, nebo� je pro n�s atraktivn� nejenom po�tem sv�ch obyvatel, tj. spot�ebitel�, ale i t�m, �e m�stn� v�robci nest�haj� pokr�t ve�ker� pot�eby rychle rostouc� ekonomiky. EGAP registruje n�kolik projekt� velk�ch investi�n�ch celk� a je p�ipravena �esk�m v�vozc�m nab�dnout celou �k�lu produkt� poji�t�n� s c�lem napomoci jejich realizaci. Sou�asn� bude podporovat rozvoj v�vozn�ch alianc� a ve zv��en� m��e vyu��vat pro zaji�t�n� spl�tek poji�t�n�ch �v�r� prvky projektov�ho financov�n�.

Jin�mi slovy, EGAP je p�ipravena v�razn� podpo�it v�vozn� aktivity na�ich export�r� na bezpochyby atraktivn� indick� trh a vyhov�t i individu�ln�m po�adavk�m v�vozc� a financuj�c�ch bank.

Ing. Vlastimil Nesrsta
EGAP