Pavol Parzek, generln editel EGAP
Na zklad Sdlen Evropsk Komise lenskm sttm EU mohou od letonho roku men firmy zem Evropsk unie zskat vrov pojitn exportnch pohledvek i se sttn podporou, co dosud nebylo mon - doshly pouze v nkterch ppadech na komern pojitn. To je obrovsk ance pro men a stedn firmy i pro EGAP.
V souasn dob obsluhujeme v reimu komernho pojitn necelch devt stovek klient, z toho vce ne sedmdest procent pat do kategorie malch a stednch podnik. Na komern bzi je mon pojistit pouze krtkodob exportn a tuzemsk pohledvky z dodavatelskch vr. U exportnch to znamen splatnost maximln do dvou let, u tuzemskch do jednoho roku, ale v praxi se obvykle jedn o dva a ti msce. Se sttn podporou lze pojistit pouze exportn pohledvky, a to jenom takov, kter komern trh nevezme. Bu proto, e maj del dobu splatnosti, nebo e kupujc je ze zem s vy mrou teritorilnho rizika a nebo se jedn o kombinaci obou tchto rizik.
Tmto firmm chceme nabdnout novou formu pojitn krtkodobho vvoznho dodavatelskho vru, dostupnou on-line pes internet a maximln zjednoduenou a vstcnou vi potebm malch a stednch exportr. Zabezpeenou komunikac pes nae webov strnky si firma bude moci vybrat typ pojitn, dohodnout podmnky. Nebude poteba dn paprovn. Chceme oslovit pedevm mal firmy, kter teba nemaj finann editele a pro kter by bylo standardn vyjednvn pojitn pli nron. Tmto pojitnm se exportr v podstat zbav rizika vzniku nedobytnch pohledvek.
Proto ve spoluprci s Hospodskou komorou R, agenturou CzechTrade a eskou exportn bankou budujeme s 13 regionlnch exportnch manaer, kte by ns mli maximln piblit firmm. Podnikatel bude moci pijt a na jednom mst zskat vechny potebn informace. Krom toho budou regionln manaei sami aktivn vyhledvat potenciln pjemce sttn podpory exportu ve svch regionech. Takto fungujeme ji v Ostrav, st nad Labem a v Sokolov. Od 1. dubna budeme mt regionln exportn manaery tak ve Zln, Jihlav, Hradci Krlov, Pardubicch, eskch Budjovicch a tak v Praze pro stedoeskou oblast.
My jsme se vdy vnovali i tm nejmenm firmm. Obecn ale problm tkv v tom, e mal exporti nejsou pro komern pojiovny ekonomicky zajmav. Obvykle toti maj omezen poet odbratel a vyvej relativn mal objemy. Pro pojiovny to znamen jednak pli velkou kumulaci rizika, a jednak nzk vnosy z pojitn. Nkter to e odmtnm takovch klient nebo nabzenm takov pojistn sazby, kter jsou pro ty mal firmy prakticky nepijateln. Nen to ale problm jenom u ns. Studie, kterou si zadala Evropsk komise, prokzala, e je to prakticky celoevropsk problm a proto spatilo svtlo svta Sdlen Evropsk komise lenskm sttm EU, kter umouje sttnm vrovm pojiovnm nabzet exportrm, jejich ron objem vvozu nepekro 2 mil.EUR, pojitn krtkodobch vvoznch pohledvek se sttn podporou. Sttn podpora v tomto ppad znamen, e i mal exportr bude mt pstup k vrovmu pojitn za takovch vhodnch pojistnch podmnek, jakch se dostv velkm vvozcm.
Ano. Pro men a stedn firmy mme od potku roku novinku, kterou je zjednoduen pojiovn pedexportnch vr a bankovnch zruk souvisejcch s exportem, rovn se sttn podporou. Zjednoduen spov v tom, e jsme s bankami sladili postupy hodnocen rizikovosti firem. V praxi to znamen, e jsme dohodli pevodn mstky mezi tm, jak provd rating exportra banka, a jak EGAP. spora asu a administrativn zjednoduen tkv pedevm v tom, e my vlastn pebrme hodnocen klienta, kter udlala banka. Dal sporu asu pin to, e soust dohody s bankami je ablona pojistn smlouvy take odpad asto zdlouhav jednn o textu pojistky. Pokud tedy banka poskytne klientovi pedexportn vr a nebo za nj vystav zruku v souvislosti s exportem, je pojitn otzkou velmi krtkho asu. Zatm nabzme tuto monost ve spoluprci s eskou spoitelnou a Bawag Bank CZ. Jednme samozejm i s dalmi bankami.
Nechtl bych je uvdt jmenovit, ale jde o komern banky, se ktermi bn spolupracujeme, kter jsou aktivn v exportnm financovn.
Do vldy je pipravovn nvrh na prodej maximln dvoutetinovho podlu v KP a vlda rozhodne, zda a jak se tento prodej uskuten. Vbrov zen by mlo probhnout standardn procedurou, kter zane vbrem investinho poradce, sestav se vbrov komise Pipomnm jen, e KP nen sttnm majetkem, ale e vznikla vhradn z komern innosti EGAP bhem poslednch 14 let. Nen to tedy majetek, kter by vznikl ze zdroj sttnho rozpotu. V podpoe komernho pojitn EGAPu se v minulosti stt nijak neangaoval, sttn rozpoet z tto innosti nikdy nenesl dn rizika. Na rozdl od pojitn se sttn podporou, kde za zvazky EGAPu ru esk stt.
EGAP jako celek podle pedbnch vsledk loni nov pojistila exportn a tuzemsk pohledvky v objemu piblin 122,5 mld. K. V pojitn se sttn podporou bylo uzaveno 300 novch smluv v celkovm objemu vce ne 22 mld. korun. Z vtch obchodnch ppad jde napklad o investici do kaskdy vodnch elektrren v Bulharsku, vvoz technologie pro cementrnu v Tdikistnu a dodvky pro elektrrnu v zerbajdnskm Baku. Nejastji byly pojiovny vry na Slovensko, do Bulharska a do Ruska a celkov umonila EGAP jenom pojitnm se sttn podporou realizovat kontrakty za 120 mld. korun. V komernm pojitn jsme loni pekroili hranici 100 mld. K nov pojitnch exportnch a tuzemskch pohledvek, co pedstavuje meziron nrst o tm 18%.
Nae pedstava je, e tm strategickm partnerem pro KP bude siln zahranin vrov pojiovna, kter pinese potencil dalho rozvoje. Smyslem prodeje nen apriori zinkasovat penze, ale zabezpeit prostednictvm novho partnera pstup k velmi dynamicky se rozvjejcmu systmu jak informanch technologi, tak databz ekonomickch subjekt, kter jsou dnes zkladem celho byznysu, a rozit portfolio slueb tak, aby nae firmy, nai exporti mohli vyuvat stejnch vhod vrovho pojitn jako jejich konkurenti ve vysplch evropskch zemch.. Dnes vlastn psob v cel zpadn Evrop ti hlavn velk skupiny, kter poskytuj vrov pojitn, plus nkolik mench nezvislch pojioven, kter ovem stejn vyuvaj databze tch t nejvtch. drba a roziovn takovch databz, kter jsou klov pro analzu rizik, je toti finann hodn nron. Jenom pro pedstavu, jedn se o databze, kter obsahuj daje o zhruba 40 a 45 milinech ekonomickch subjektech.
Nejvtm hrem na trhu je francouzsko-nmeck skupina Euler - Hermes. Druhm je Atradius, co je skupina, kter vznikla loni spojenm nizozemsk a nmeck pojiovny se vcarskmi a panlskmi akcioni, tet je francouzsk Coface. Ti, kdo nejsou leny tchto globlnch skupin, samozejm mohou vyuvat jejich databze, ovem mus za to platit a ne zrovna mlo. Proto je na trhu tak siln tendence ke koncentraci, proto je i rozumn zalenit KP do nkter z tch velkch skupin. Pro ilustraci osmdest procent celosvtovho obratu vrovho pojitn se sousteuje do evropskch zem.
Vtina eskho exportu smuje do zem Evropsk unie, kde se z vce ne devadesti procent pouv komern vrov pojitn. KP v souasn dob pokrv svm pojitnm vce ne sto zem a toto kryt se roziuje spolu s tm, jak se teritoriln roziuje n export - naposledy napklad o Rusko, Ukrajinu a Kazachstn, na kter jsme zskali dostaten zajitn na mezinrodnch privtnch trzch. Pojitn se sttn podporou naproti tomu tm nem omezen. Jde prost vude tam, kam jdou et exporti, tedy i do rizikovch oblast, kterm se komern pojitn vyhb. Krom vtiny zem bvalho Sovtskho svazu je to teba zem severn Afriky, Blzkho a Stednho Vchodu, nkter zem Latinsk Ameriky, Indie, Vietnam.
Napklad ern Hora byla loni typickou "novou" zem pro vrov pojitn se sttn podporou, pro EGAP. Nkter smlouvy jsme uzaveli i pro dlunky v Bosn a Hercegovin.
Obecnm trendem, kter je dsledkem privatizace a dlen velkch firem na men, je skutenost, e je pro nae exportry stle t잚 zskvat velk kontrakty v objemu stovek milion USD i EUR. Sp se jim da stt se astnkem njakho konsorcia a zskat kontrakt na subdodvky. Standardnm objemem vru, kter pojiujeme, je stka 5 a 10 milion EUR.
My mme v tto oblasti dlouhodob velmi dobr vsledky. Ron evidujeme okolo 120 pojistnch udlost, i kdy nm nai klienti hls mnohonsobn vce problm s placenm. Je to tm, e se hodn vnujeme tzv. zbrann innosti, to znamen e aktivn hledme spolu s vitelem a dlunkem cestu, jak vechno vyeit a pokud mono zachovat obchodn vztah. Vdy se to ale nepoda. Pokud jde o komern pojitn, mli jsme loni nejvt poet pojistnch udlost v Nmecku a Itlii a na pojistnm plnn jsme vyplatili pes 120 mil. K. V pojitn se sttn podporou je to piblin tyikrt a ptkrt vce, ale tk se to jen asi 20 ppad.
Martina Martinoviov