19. 02. 2009 - Tohle riziko musíš vzít (Exportér HN)
Z telefonu se ozvalo: "Tak tohle riziko mus vzt!". Vta, kterou vyloen nemm rd. Tentokrt to ale volajc bank myslel opravdu vn. A tak zaala prvn fze jako u kadho obchodnho ppadu, fze seznamovn se se zkladnmi daji o projektu. V tomto ppad v Rusku.
Financovn vvoznch projekt me mt rznou podobu. Od odloen splatnosti faktur, pes akreditivy, vry zahraninm zkaznkm, vry na pedexportn financovn nebo na investice, ke slovu mou pijt i bankovn zruky a dal instrumenty. V dnen dob poznamenan finann kriz vznam sttnch vrovch pojioven jednoznan roste. My kme, e jsme anticyklit, protoe v dob kriz umoujeme nrodnm vvozcm pokraovat v jejich byznysu a minimalizovat negativn dopady na mezinrodn obchodn vmnu bez ohledu na hloubku krize likvidity.
Kad vitel velmi peliv zvauje, zda se mu pjen penze, vetn rok, v dohodnut dob vrt. A je to dodavatel poskytujc dodavatelsk vr odkladem splatnosti faktur nebo banka poskytujc vr zahraninmu odbrateli i tuzemsk firm na investici venku. Pojistit se proti riziku nesplacen finannch zvazk dlunka dnes pat k samozejmm postupm v zahraninm obchod a vrov pojitn od sttn pojiovny v tom hraje nezastupitelnou roli.
Ale abych se vrtil k zmnnmu hovoru. Kolega bank pokraoval: "Co k dvstdvactce paroplynu v Rusku, v Kurganu?". Elektrrna paroplynovho cyklu o vkonu 222 MW elektrick energie a 250 Gkal/h tepla je zajmav u sama o sob, nato v Rusku, kde nedostatek zdroj elektrick energie piml vldn piky formulovat dlouhodob program vstavby elektrren vech typ i atomovch. "To nezn patn", opil jsem a v duchu u zaal pemlet nad dalm postupem. "Bude to expork nebo projektov financovn?", chtl jsem vdt dl. Financovn "exporkem" neboli vvoznm odbratelskm vrem je nejdanj a nejvce vyuvanou formou financovn podobnch projekt, u kterch plat pravidlo z praxe, e 1 MW rovn se piblin 1 milion EUR. Poskytnut a pojitn takovho vru m vak sv omezen a pevn pravidla pro erpn, splcen a ppadn odklad splcen jistiny vru.
U projektovho financovn, kdy se zpravidla jedn o vstavbu nov, ekonomicky i prvn samostatn jednotky, jej pjmy nsledn slou jako jedin zdroj splcen vrovch prostedk, jsou poadavky trochu volnj, nicmn i tady plat urit pravidla hry, kter se mus dodrovat. Nakonec jsme se shodli, e nejlep een bude kombinace obojho. To znamen, e zkladem finann konstrukce bude vvozn odbratelsk vr a zdrojem splcen budou pjmy z prodeje elektrick energie a tepla.
Kad projektov financovn stoj z hlediska rizik na tech "nohch". Tou prvn je esk vvozce, kter mus bt schopen dodat investin celek na kl a ruit za kvalitu a splnn parametr vkonu dodvanho dla. Z pohledu vrov pojiovny nesm nastat situace, kdy by investin dlo nebylo dokoneno. Druhou "nohou" je finann siln investor, nkdy tak oznaovan jako sponzor, kter vkld do nov vznikl specializovan spolenosti vlastn prostedky. To je zkladn podmnkou kadho projektovho financovn, protoe jen tak je zaruen odpovdajc zjem investora na spnm dokonen projektu. Ped poskytnutm pojistn ochrany je nutn mt i tet "nohu" podprajc cel projekt, sadu pevnch smluv na odbr produkce, v naem ppad elektrick energie a tepla. V energetickm sektoru se pevn odbr elektrick energie obvykle e odpovdajcm zkonem a nejinak tomu je i v Rusk federaci, take tuto podmnku nen tk splnit, na rozdl od jinch sektor. Pitom plat, e pevn odbrov smlouvy by mly bt platn a inn po celou dobu splcen pojitnho vru.
Po splnn vech dokumentanch podmnek nastv velmi peliv a odborn nron analytick proces posuzovn vekerch rizik tmem analytik a rizik, kte se na zklad svch zkuenost sna odhalit mon skryt skal, kter by mohla ivotnost projektu zkomplikovat nebo ho dokonce odsoudit k nezdaru. Jedni analyzuj vechny subjekty, kter se projektu astn, druz zase posuzuj ekonomickou nvratnost projektu jako takovho.
U vstavby elektrrny vdy uplyne od zmru k prvnmu erpn vru dlouh doba. Jeden a pllet horizont vidm spe jako optimistick. Vjimkou nen ani nkolik let. Je toti nutn vynaloit hodn prce a penz s pomrn nejistm vsledkem. Pokud jde ovem o pojitn, vichni zastnn vd hned od zatku, jak podmnky mus bt splnny, aby mohl EGAP poskytnout podporu danmu projektu formou pojitn se sttn podporou.
A jak to dopadlo s tou elektrrnou v Kurganu? Nakonec se selo vechno tak, jak bylo poteba a j mohl s klidnm svdomm ct: "Jsme domluven. Tohle riziko opravdu vypad dobe!"
Martin urina
editel odboru pojitn vvoznch vr
+420 222 841 111