Klasifikace zemí podle míry teritoriálního rizika se provádí periodicky na základě výsledků ekonometrického modelu zpracovávajícího nejaktuálnější údaje MMF a Světové banky o finanční a ekonomické situaci klasifikované země a údaje o platební zkušenosti vývozních úvěrových pojišťoven zemí účastníků Konsensu OECD. Vedle indikátorů rizikovosti vyhodnocených modelem se zvažuje i nekvantifikovatelný faktor politického rizika a další faktory a zkušenosti nezahrnuté do vstupních dat modelu.
Země jsou klasifikovány, tj. zařazovány, do 7 rizikových kategorií, kde 7. kategorii představují země s nejvyšší úrovní teritoriálního rizika a 1. kategorii země s minimální úrovní rizika. Do kategorie 0 (nula) patří země, u kterých se neuvažuje s existencí teritoriálních rizik a pojištění komerčních rizik by mělo probíhat na tržním principu, tj. bez státní podpory. Klasifikace každé země probíhá zpravidla jednou ročně, nedojde-li k mimořádnému vývoji.
Zvláštní skupinu představují země v kategorii 0 (nula) s vysokými příjmy na obyvatele. Pro tyto země platí maximální délka splatnosti úvěru 5 let.
| Austrálie | Japonsko | Rakousko | ||
| Belgie | Kanada | Řecko | ||
| Česká republika | Korejská republika | Slovensko | ||
| Dánsko | Lucembursko | Slovinsko | ||
| Estonsko | Maďarsko | Spojené království | ||
| Finsko | Německo | Spojené státy | ||
| Francie | Nizozemsko | Španělsko | ||
| Irsko | Norsko | Švédsko | ||
| Island | Nový Zéland | Švýcarsko | ||
| Itálie | Polsko | |||
| Izrael | Portugalsko |