18.06.2004
Co se změní v pojištění a financování českého vývozu po vstupu do EU

Vstup české republiky do Evropské Unie přinesl pro vývozce řadu změn zejména v režimu celního odbavování a tarifů. Mnohé postupy se zjednodušily, v jiných případech si ale podnikatelé musejí zvykat na nové předpisy a statistické formuláře.

Odpověď na otázku co se změní v režimu úvěrového pojištění a financování vývozu je jednoduchá, neboť k 1. květnu nedošlo prakticky k žádným změnám, které by se z hlediska fungování úvěrové pojišťovny EGAP přímo dotkly vývozců a financujících bank. Fungování EGAP bylo již od jeho vzniku v roce 1992 koncipováno tak, aby odpovídalo platným předpisům i vývojovým trendům úvěrového pojištění v Evropské Unii.

Hlavním posláním úvěrového pojištění je ochrana vývozců a financujících bank před riziky nezaplacení ze strany dlužníků. Právě v Evropské Unii je úvěrové pojištění všeobecně používáno jako účinný nástroj ochrany věřitelů, a to nejenom u vývozu ale i při běžném vnitrozemském obchodním styku. Jednotný ekonomický prostor, pravidla volného pohybu zboží a služeb a měnová unie EU však znamenají, že obchod uvnitř jednotlivých států probíhá za stejných podmínek jako obchod s ostatními zeměmi uvnitř EU. To se dnes projevuje i v podmínkách úvěrového pojištění, kdy pojišťovny zpravidla nabízejí pojištění celého portfolia vývozních i domácích pohledávek jednotlivých klientů.

Historicky se úvěrové pojištění rozvíjelo původně po 1. světové válce především pro vnitrostátní pohledávky, státní úvěrové pojišťovny nabízející především pojišťování do rizikových teritorií a obecně všech dlouhodobých úvěrů, vznikaly převážně až po 2. světové válce. V dnešní době se více než 85% celosvětového objemu pojištěných úvěrů týká krátkodobých pohledávek, pouze zbytek představují dlouhodobé úvěry.

Mezinárodní pravidla platné pro toto odvětví předurčují, že dlouhodobé úvěry se splatností nad dva roky lze používat pouze v souvislosti s vývozem strojů, zařízení a investičních celků. Pro financování vývozu surovin, potravin, materiály, polotovary, spotřební zboží jsou přípustné pouze krátkodobé úvěry, obvykle se splatností do 6 měsíců, u větších strojů se připouští splatnost do 2 let.

Mezi mnoha vývozci stále přežívá představa, že úvěrové pojištění je určeno pouze pro dlouhodobé úvěry do vysoce rizikových rozvojových ekonomik. Statistiky nejenom evropských úvěrových pojišťoven ale i našeho EGAP svědčí však o tom, že většina obchodu probíhá uvnitř EU a tam vznikají i největší platební rizika. Je to patrné i z následujících grafů, kde je znázorněna teritoriální struktura pojištění krátkodobých pohledávek EGAP a vedle toho struktura vyplacených škod.

Z grafů je patrné, že vedle domácích pohledávek, jejichž míra škodovostí je ve srovnání s celým portfoliem pojištěných pohledávek v rozsahu 65 mld. Kč mírně podprůměrná, se nejvíc pojistných plnění soustřeďuje do Německa, Francie a Polska. Jsou to škody, které vznikají v důsledku platební neschopnosti a platební nevůli podniků v důsledku konkursů a soudních vyrovnání vyvolaných celkovou ekonomickou recesí v těchto zemích. Statistiky bankrotů v zemích EU hovoří zřetelně o tom, že v Německu i Francii se každoročně dostane do konkursu více než 30 tisíc podniků. Nepochybně jsou mezi nimi řady odběratelů českých vývozců.

Teritoriální struktura komerčně pojištěných krátkodobých pohledávek EGAP v roce 2003:

Teritoriální struktura pojistných plnění z krátkodobých pohledávek v roce 2003:

Pokud jde o pojištění dlouhodobých vývozních úvěrových rizik se státní podporou, EGAP byl již od svého založení vytvářen v souladu s mezinárodními pravidly platnými pro tuto oblast, především s právem ES. Harmonizace českých předpisů před vstupem do EU znamenala tedy - na rozdíl od významných zásahů do jiných právních oblastí jako např. občanské nebo obchodní právo, - pouze formální záležitost, bez nutnosti dramatických zásahů a změn do dosavadního režimu.

Oblast státní podpory vývozu představuje v právu ES oblast, kde se setkává regulace státní podpory s oblastí obchodní politiky. Regulace státní podpory jako prvku, který může narušovat hospodářskou soutěž na vnitřním trhu ES, tvoří významnou část dohledu nad konkurenčním prostředím v EU. Proto se již ve smlouvě o založení ES stanoví, že členské státy jsou povinny harmonizovat svoje systémy státní podpory vývozu do třetích zemí do takové míry, aby nenarušovaly konkurenci mezi vývozci na vnitřním trhu. Základním cílem společné obchodní politiky ES je vzrůst konkurenceschopnosti podniků členských států. Právě proto je poskytování vývozních úvěrů se státní podporou ponecháno na jednotlivých členských státech. Podpisem Smlouvy o založení ES se však členské státy zavázaly k harmonizaci svých systémů podpor vývozu.

Z tohoto vyplývá, že státní podporu vývozu realizují jednotlivé členské státy samostatně, avšak jsou povinny harmonizovat své systémy a touto podporou přitom nenarušovat konkurenci na vnitřním trhu Evropské Unie. Harmonizační úsilí členských států započalo již na začátku 70. let, kdy byla přijata první směrnice o pojištění krátkodobých úvěrů. Následovala úprava pravidel pro spolupráci mezi členskými státy v oblasti subdodávek. V roce 1998 se podařilo vydat harmonizační směrnici o pojištění střednědobých a dlouhodobých vývozních úvěrů se státní podporou.

Vedle pravidel obsažených ve Směrnicích je nutno dodržovat i mezinárodní pravidla, kterými je ES vázáno, a která jsou pro členské státy závazná buď přímo nebo formou rozhodnutí Rady. Jedná se zejména o Dohodu o subvencích a vyrovnávacích opatřeních uzavřenou v rámci dohod WTO a Ujednání o pravidlech pro státem podporované vývozní úvěry (tzv. Konsensus OECD), což je dobrovolný smluvní závazek většiny členských zemí OECD dodržovat pravidla zde stanovená, včetně stanovení minimálních úroků a minimálních pojistných sazeb pro různé kategorie úvěrových a politických rizik. Z mezinárodněprávního hlediska je Konsensus gentlemanská smlouva mezi jeho účastnickými zeměmi - "Participanty". Mezi prameny práva ES hraje Konsensus stále významnější roli, neboť se z gentlemanského ujednání na mezinárodní úrovni stala závazným právním dokumentem, protože byla vydána Radou EU ve formě rozhodnutí, což je v systému sekundárních pramenů práva ES jedna z nejvýznamnějších a nejzávaznějších forem s přímou působností a účinkem vůči členským státům. Všechny členské státy jsou pak tímto rozhodnutím vázány k dodržování Konsensu. V praxi to probíhá tak, že mezinárodní pravidla pro státní podporu vývozu jsou formulována a dojednána v rámci Konsensu OECD a posléze jsou transformována do rozhodnutí Rady EU.

Pojištění, které EGAP poskytuje se státní podporou, se soustřeďuje především na teritoria tradičního českého vývozu, kam se řada vývozců po několikaleté absenci dnes vrací. Hodnota pojistek poskytnutých v roce 2003 dosáhla cca 19 mld. Kč, avšak celková hodnota vývozních kontraktů, které byly takto podpořeny, přesáhla 80 mld. Kč. Je to dáno především vysokým multiplikačním efektem pojišťování záruk a předexportního financování výroby pro vývoz.

Teritoriální struktura pojištění vývozních úvěrových rizik EGAP se státní podporou v roce 2003:

Kromě tradičních dlouhodobých úvěrů, poskytovaných zahraničním kupujícím na podporu vývozu velkých investičních celků se však v posledních letech zájem českých vývozců čím dál tím více soustřeďuje na podporu subdodávek pro velké mezinárodní projekty dodávané v rámci mezinárodních konsorcií. Poptávka po dlouhodobých úvěrech je přitom často nahrazována potřebou státní podpory při získávání záruk za dobrý výkon českého exportéra anebo pomoci s financováním výroby pro vývoz. EGAP dnes umí svými produkty vyhovět i takovým potřebám vývozců a přispět k tomu, že vývozce má výrazně zjednodušený přístup k financování od bank.

Ing. Pavol Parízek, GŘ EGAP

© EGAP  2017
Mapa stránek