13.03.2006
Chceme oslovit i malé firmy (rozhovor GŘ EGAP pro týdeník Profit)

Pavol Parízek, generální ředitel EGAP

Chceme oslovit i malé firmy.

Na základě Sdělení Evropské Komise členským státům EU mohou od letošního roku menší firmy zemí Evropské unie získat úvěrové pojištění exportních pohledávek i se státní podporou, což dosud nebylo možné - dosáhly pouze v některých případech na komerční pojištění. To je obrovská šance pro menší a střední firmy i pro EGAP.

Menší a střední podniky tvoří více než dvě třetiny z celkového počtu všech pojištěných u EGAPu, ovšem dosud šlo především o komerční pojištění.

V současné době obsluhujeme v režimu komerčního pojištění necelých devět stovek klientů, z toho více než sedmdesát procent patří do kategorie malých a středních podniků. Na komerční bázi je možné pojistit pouze krátkodobé exportní a tuzemské pohledávky z dodavatelských úvěrů. U exportních to znamená splatnost maximálně do dvou let, u tuzemských do jednoho roku, ale v praxi se obvykle jedná o dva až tři měsíce. Se státní podporou lze pojistit pouze exportní pohledávky, a to jenom takové, které komerční trh nevezme. Buď proto, že mají delší dobu splatnosti, nebo že kupující je ze země s vyšší mírou teritoriálního rizika a nebo se jedná o kombinaci obou těchto rizik.

Úvěrové pojištění se státní podporou, tedy nejen to komerční, ale může od nového roku EGAP poskytovat i firmám, jejichž celkový roční obrat vývozu nepřesáhne 2 milióny euro. Jak se tato změna projeví?

Těmto firmám chceme nabídnout novou formu pojištění krátkodobého vývozního dodavatelského úvěru, dostupnou on-line přes internet a maximálně zjednodušenou a vstřícnou vůči potřebám malých a středních exportérů. Zabezpečenou komunikací přes naše webové stránky si firma bude moci vybrat typ pojištění, dohodnout podmínky. Nebude potřeba žádné papírování. Chceme oslovit především malé firmy, které třeba nemají finanční ředitele a pro které by bylo standardní vyjednávání pojištění příliš náročné. Tímto pojištěním se exportér v podstatě zbaví rizika vzniku nedobytných pohledávek.

Malé firmy ale nemají zatím téměř žádné zkušenosti s pojišťováním prostřednictvím EGAP, některé vás ani neznají.

Proto ve spolupráci s Hospodářskou komorou ČR, agenturou CzechTrade a Českou exportní bankou budujeme síť 13 regionálních exportních manažerů, kteří by nás měli maximálně přiblížit firmám. Podnikatel bude moci přijít a na jednom místě získat všechny potřebné informace. Kromě toho budou regionální manažeři sami aktivně vyhledávat potenciální příjemce státní podpory exportu ve svých regionech. Takto fungujeme již v Ostravě, Ústí nad Labem a v Sokolově. Od 1. dubna budeme mít regionální exportní manažery také ve Zlíně, Jihlavě, Hradci Králové, Pardubicích, Českých Budějovicích a také v Praze pro středočeskou oblast.

Budete se tedy věnovat i těm vysloveně malým firmám?

My jsme se vždy věnovali i těm nejmenším firmám. Obecně ale problém tkví v tom, že malí exportéři nejsou pro komerční pojišťovny ekonomicky zajímaví. Obvykle totiž mají omezený počet odběratelů a vyvážejí relativně malé objemy. Pro pojišťovny to znamená jednak příliš velkou kumulaci rizika, a jednak nízké výnosy z pojištění. Některé to řeší odmítáním takových klientů nebo nabízením takové pojistné sazby, které jsou pro ty malé firmy prakticky nepřijatelné. Není to ale problém jenom u nás. Studie, kterou si zadala Evropská komise, prokázala, že je to prakticky celoevropský problém a proto spatřilo světlo světa Sdělení Evropské komise členským státům EU, které umožňuje státním úvěrovým pojišťovnám nabízet exportérům, jejichž roční objem vývozu nepřekročí 2 mil.EUR, pojištění krátkodobých vývozních pohledávek se státní podporou. Státní podpora v tomto případě znamená, že i malý exportér bude mít přístup k úvěrovému pojištění za takových výhodných pojistných podmínek, jakých se dostává velkým vývozcům.

Získají menší firmy i výsadu, kterou dosud měly rovněž jen ty velké, a sice možnost pojistit nejen riziko nezaplacení za zboží, ale i riziko, že se jim nezdaří už výroba zboží pro export?

Ano. Pro menší a střední firmy máme od počátku roku novinku, kterou je zjednodušení pojišťování předexportních úvěrů a bankovních záruk souvisejících s exportem, rovněž se státní podporou. Zjednodušení spočívá v tom, že jsme s bankami sladili postupy hodnocení rizikovosti firem. V praxi to znamená, že jsme dohodli převodní můstky mezi tím, jak provádí rating exportéra banka, a jak EGAP. Úspora času a administrativní zjednodušení tkví především v tom, že my vlastně přebíráme hodnocení klienta, které udělala banka. Další úsporu času přináší to, že součástí dohody s bankami je šablona pojistné smlouvy takže odpadá často zdlouhavé jednání o textu pojistky. Pokud tedy banka poskytne klientovi předexportní úvěr a nebo za něj vystaví záruku v souvislosti s exportem, je pojištění otázkou velmi krátkého času. Zatím nabízíme tuto možnost ve spolupráci s Českou spořitelnou a Bawag Bank CZ. Jednáme samozřejmě i s dalšími bankami.

Které to jsou, jde o ty největší hráče na trhu?

Nechtěl bych je uvádět jmenovitě, ale jde o komerční banky, se kterými běžně spolupracujeme, které jsou aktivní v exportním financování.

V loňském roce EGAP přesunul komerční pojištění do vytvořené dcery - Komerční úvěrové pojišťovny EGAP. V jaké fázi je ohlášené hledání strategického partnera pro ni?

Do vlády je připravován návrh na prodej maximálně dvoutřetinového podílu v KÚP a vláda rozhodne, zda a jak se tento prodej uskuteční. Výběrové řízení by mělo proběhnout standardní procedurou, která začne výběrem investičního poradce, sestaví se výběrová komise… Připomínám jen, že KÚP není státním majetkem, ale že vznikla výhradně z komerční činnosti EGAP během posledních 14 let. Není to tedy majetek, který by vznikl ze zdrojů státního rozpočtu. V podpoře komerčního pojištění EGAPu se v minulosti stát nijak neangažoval, státní rozpočet z této činnosti nikdy nenesl žádná rizika. Na rozdíl od pojištění se státní podporou, kde za závazky EGAPu ručí český stát.

Pro srovnání jaký je objem poskytnutého pojištění obou společností?

EGAP jako celek podle předběžných výsledků loni nově pojistila exportní a tuzemské pohledávky v objemu přibližně 122,5 mld. Kč. V pojištění se státní podporou bylo uzavřeno 300 nových smluv v celkovém objemu více než 22 mld. korun. Z větších obchodních případů jde například o investici do kaskády vodních elektráren v Bulharsku, vývoz technologie pro cementárnu v Tádžikistánu a dodávky pro elektrárnu v ázerbajdžánském Baku. Nejčastěji byly pojišťovány úvěry na Slovensko, do Bulharska a do Ruska a celkově umožnila EGAP jenom pojištěním se státní podporou realizovat kontrakty za 120 mld. korun. V komerčním pojištění jsme loni překročili hranici 100 mld. Kč nově pojištěných exportních a tuzemských pohledávek, což představuje meziroční nárůst o téměř 18%.

Kdo by měli být potenciální strategičtí partneři?

Naše představa je, že tím strategickým partnerem pro KÚP bude silná zahraniční úvěrová pojišťovna, která přinese potenciál dalšího rozvoje. Smyslem prodeje není apriori zinkasovat peníze, ale zabezpečit prostřednictvím nového partnera přístup k velmi dynamicky se rozvíjejícímu systému jak informačních technologií, tak databází ekonomických subjektů, které jsou dnes základem celého byznysu, a rozšířit portfolio služeb tak, aby naše firmy, naši exportéři mohli využívat stejných výhod úvěrového pojištění jako jejich konkurenti ve vyspělých evropských zemích.. Dnes vlastně působí v celé západní Evropě tři hlavní velké skupiny, které poskytují úvěrové pojištění, plus několik menších nezávislých pojišťoven, které ovšem stejně využívají databáze těch tří největších. Údržba a rozšiřování takových databází, které jsou klíčové pro analýzu rizik, je totiž finančně hodně náročné. Jenom pro představu, jedná se o databáze, které obsahují údaje o zhruba 40 až 45 miliónech ekonomických subjektech.

Kdo jsou tedy těmi největšími hráči na trhu?

Největším hráčem na trhu je francouzsko-německá skupina Euler - Hermes. Druhým je Atradius, což je skupina, která vznikla loni spojením nizozemské a německé pojišťovny se švýcarskými a španělskými akcionáři, třetí je francouzská Coface. Ti, kdo nejsou členy těchto globálních skupin, samozřejmě mohou využívat jejich databáze, ovšem musí za to platit a ne zrovna málo. Proto je na trhu tak silná tendence ke koncentraci, proto je i rozumné začlenit KÚP do některé z těch velkých skupin. Pro ilustraci osmdesát procent celosvětového obratu úvěrového pojištění se soustřeďuje do evropských zemí.

Rozšiřují se teritoria, do kterých mohou firmy získat úvěrové pojištění, ať už se státní podporou, nebo komerční, lineárně s tím, jak se rozšiřují oblasti pro export?

Většina českého exportu směřuje do zemí Evropské unie, kde se z více než devadesáti procent používá komerční úvěrové pojištění. KÚP v současné době pokrývá svým pojištěním více než sto zemí a toto krytí se rozšiřuje spolu s tím, jak se teritoriálně rozšiřuje náš export - naposledy například o Rusko, Ukrajinu a Kazachstán, na které jsme získali dostatečné zajištění na mezinárodních privátních trzích. Pojištění se státní podporou naproti tomu téměř nemá omezení. Jde prostě všude tam, kam jdou čeští exportéři, tedy i do rizikových oblastí, kterým se komerční pojištění vyhýbá. Kromě většiny zemí bývalého Sovětského svazu je to třeba země severní Afriky, Blízkého a Středního Východu, některé země Latinské Ameriky, Indie, Vietnam.

A co země bývalé Jugoslávie?

Například Černá Hora byla loni typickou "novou" zemí pro úvěrové pojištění se státní podporou, pro EGAP. Některé smlouvy jsme uzavřeli i pro dlužníky v Bosně a Hercegovině.

Jak je to s objemy uzavřených kontraktů, jež pojišťujete?

Obecným trendem, který je důsledkem privatizace a dělení velkých firem na menší, je skutečnost, že je pro naše exportéry stále těžší získávat velké kontrakty v objemu stovek milionů USD či EUR. Spíš se jim daří stát se účastníkem nějakého konsorcia a získat kontrakt na subdodávky. Standardním objemem úvěru, který pojišťujeme, je částka 5 až 10 milionů EUR.

A výše pojistného plnění za loňský rok, promítá se v něm rozšiřování pojištění i do rizikovějších teritorií?

My máme v této oblasti dlouhodobě velmi dobré výsledky. Ročně evidujeme okolo 120 pojistných událostí, i když nám naši klienti hlásí mnohonásobně více problémů s placením. Je to tím, že se hodně věnujeme tzv. zábranné činnosti, to znamená že aktivně hledáme spolu s věřitelem a dlužníkem cestu, jak všechno vyřešit a pokud možno zachovat obchodní vztah. Vždy se to ale nepodaří. Pokud jde o komerční pojištění, měli jsme loni největší počet pojistných událostí v Německu a Itálii a na pojistném plnění jsme vyplatili přes 120 mil. Kč. V pojištění se státní podporou je to přibližně čtyřikrát až pětkrát více, ale týká se to jen asi 20 případů.

Martina Martinovičová

© EGAP  2017
Mapa stránek