28.02.2008
Rusko je tahoun v oblasti pojištění se státní podporou (Exportér HN)

Rekord ve výši padesáti miliard korun. Takový objem nových pojistných smluv uzavřel vloni EGAP.

Modernizace Uralvagonzavodu a pojištění za 7,5 miliardy korun, paroplynová elektrárna Krasavino a pojištění za 2,5 miliardy korun, modernizace metalurgického závodu Oskol - pojištění v hodnotě 2,2 miliardy korun. Ale i pojištění investice do vodních elektráren a distribučních sítí v Gruzii či výstavby dálnice v Ázerbajdžánu. To jsou některé z rozsáhlých vývozů, které se podařilo EGAP pojistit v loňském roce a které přispěly k rekordní výši pojistných smluv za celkových padesát miliard korun.

"Rok 2007 byl skutečně mimořádně úspěšný, uzavřelo se 364 nových pojistných smluv ve vůbec největším objemu za naši patnáctiletou historii", říká Pavol Parízek, generální ředitel EGAP.

K výsledkům podle něho přispěl nárůst velkých projektů v posledních dvou třech letech, které byly dovedeny do finální fáze. Taková situace odráží ekonomický růst v ČR i loňskou vrcholící konjunkturu, zejména na východních trzích. "Řada exportérů dokázala zrealizovat velké projekty, a to v energetice, dopravní infrastruktuře, ve stavebních hmotách či sklářských strojích", poznamenává Pavol Parízek.

Podstatným trendem je, že svého druhu renesanci zažívá pojištění se státní podporou. A to i přesto, že většina kontraktů byla uzavřena mezi soukromými subjekty. Roste poptávka po pojištění vývozních odběratelských úvěrů poskytnutých bankami. "Na tento typ pojištění připadla za loňský rok už téměř polovina", říká Pavol Parízek.

Současně se zvýšil zájem o projektové financování, tedy pojištění rizik projektů, u kterých se peníze na splácení pojištěného úvěru získávají z prodeje produkce nové výrobní kapacity. A takových projektů bude podle odhadu odborníků přibývat. Podobně jako pojištění úvěru na financování zahraniční investice, představující pojistný objem 13 - 14 miliard korun.

Z výsledků EGAP za loňský rok vyplývá ještě jedno podstatné zjištění: z hlediska teritoriálního je pro české vývozce prioritou Rusko a země SNS, velké exporty se uskutečnily i na Kubu, do Pákistánu a Bulharska. Samotná Ruská federace představuje z hlediska pojistných objemů 41 procent, což představuje hodnotu dvaceti miliard korun. Ruský trh tak pro tuzemské firmy, využívající pojištění se státní podporou, zůstává zcela prioritní. A nic by na tom neměl změnit ani letošní rok.

"Letos předpokládáme uzavření pojistných smluv ve výši 38 miliard korun, z toho patnáct miliard v souvislosti s rozsáhlými vývozy. K nim patří několik skláren v Rusku, ale například i cementárna ve Vietnamu či další paroplynová elektrárna v Pákistánu", uvádí Pavol Parízek. Ruský trh však zůstává klíčový.

Očekává se realizace řady exportů, zvláště v oblasti strojírenství, kde jde například o dodávky skláren, jichž bylo do Ruska dodáno již kolem čtyř desítek. Trh je v tomto oboru stále nenasycený, sklo není v Rusku recyklováno a vše se vyrábí z nového.

Perspektivní je pro naše vývozce oblast energetiky. "Poptávka po energetických zařízeních není už jen na centrální úrovni, ale i v regionech", podotýká Pavol Parízek.

Samotný rozptyl zájmu českých vývozců a investorů je ohromný, od evropské části až po Kamčatku. Koncentruje se však zejména v evropské části země, na oblast kolem Petrohradu, na obě strany Uralu, do Jekatěrinburgu či do Omska.

Nehledě na to, že EGAP letos opět skončí se ziskem, a to i díky působení v Ruské federaci, zástupci této instituce slibují, že se v letošním roce dále zaměří na zlepšování podmínek pojištění a na zvýšení komfortu klientů.

"Chceme rozšiřovat pojistné služby a modifikovat pojistné podmínky. Například bude rozšířena možnost předexportního financování nehmotného vývozu. Když jsme také zavedli pojištění úvěrů na financování investic, zájem o něj a nárůst byl ohromný. České firmy se pak ale dostávají do problému pojištění investice do dceřiné společnosti. Poptávce chceme vycházet vstříc", říká šéf EGAP.

V Evropě se však začínají stále silněji ozývat hlasy, trvající na liberalizaci požadavků na původ zboží a služeb. Jde tedy o tlak na přechod z dosavadního principu Made in na princip Made by. "Definování původu zboží se v rámci OECD postupně uvolňuje. Jestliže dříve byl požadavek na dodržování 60 procent původu českého zboží, nyní je to už jen 50 procent. Některé země ale prosazují, aby se v této souvislosti nepoužíval pojem původ zboží, nýbrž název zboží národního zájmu a tomu by odpovídala procenta", vysvětluje Pavol Parízek.

EGAP také podle slov svého generálního ředitele hledá cestu ke zlevnění úvěrování. "Součástí pojištění vývozního odběratelského úvěru se při zachování stávajících pojistných sazeb stane i tzv. výrobní riziko, pojišťované dosud samostatně", uvádí příklad Pavol Parízek.

Podstatné je, že v popředí zájmu EGAP zůstávají i letos malé a střední podniky. Těm je nabízen zjednodušený postup při pojišťování předexportních úvěrů a bankovních záruk.

Milan Mostýn
redaktor přílohy HN Exportér

© EGAP  2017
Mapa stránek