16.04.2009
S pojištěním vývozu mohou exportéři zatraktivnit své nabídky (Finanční management a Moderní řízení)

Česká ekonomika je silně závislá na zahraničním obchodu a v době poptávkové krize je velmi zranitelná. O úloze Exportní garanční a pojišťovací společnosti (EGAP) v podmínkách světové finanční krize hovoří nový ředitel společnosti Karel Pleva.

Co se změnilo, případně změní ve strategii EGAP s vaším příchodem?

EGAP je stabilizovaná pojišťovna ve velmi dobré kondici a s neméně dobrým mezinárodním renomé. Přesto vedení ministerstev, která u nás vykonávají akcionářská práva státu, došla k názoru, že nastala vhodná doba na výměnu ve vedení společnosti. Stojí za tím především požadavek aktivněji vstupovat do přípravy vývozních projektů, hlouběji spolupracovat s ostatními institucemi v systému státní podpory exportu, především s Českou exportní bankou, a také intenzivněji než dosud hledat cesty, jak výhody pojištění se státní podporou ve větší míře nabídnout malým a středním podnikům, ať už jsou v roli subdodavatele velkého exportéra nebo v roli přímého vývozce. V tomto směru už se toho samozřejmě v minulých letech hodně udělalo, ale chceme být teď ještě aktivnější a kreativnější.

Jaké nejdůležitější výzvy stojí před EGAP v současné době?

Hlavně nám jde o to, aby naši vývozci přečkali období poklesu poptávky na mezinárodních trzích s co nejmenšími následky. My jim sice nemůžeme sehnat žádný vývozní kontrakt, to vždy bude jen na nich, ale můžeme jim ve spolupráci s financující bankou poskytnout takové schéma finančních a pojišťovacích služeb, které učiní jejich obchodní nabídku maximálně atraktivní a konkurenceschopnou. Musíme se přitom pochopitelně pohybovat v mantinelech mezinárodních pravidel pro státem podporované vývozy, ale to platí pro všechny státní pojistitele ve všech vyspělých zemích světa. Ty mantinely jsou poměrně úzké, ale i tak nám umožnily zvýšit pojistné krytí u všech typů vývozních úvěrů, u akreditivů i bankovních záruk. Tím se pro exportéra a jeho banku výrazně snižuje riziko spojené s vývozem i náklady na zajištění spoluúčasti. Kromě toho jsme podstatně zlevnili pojištění výrobního rizika, hodně teď můžou ušetřit i ti, kteří kombinují vlastní vklad do investice v zahraničí s úvěrem u nás pojištěným. Jsme připraveni podpořit pojištěním i stále žádanější projektové financování výstavby nových výrobních kapacit v zahraničí. Snažíme se i o další modifikace pojistných produktů, abychom vytvářeli podmínky, které umožní hledat řešení pro každý reálný vývozní záměr.

Dotýká se vůbec krize pojištění vývozu se státní garancí měřeno zájmem o nové obchody? Ptám se proto, že mnohé obchody EGAP jsou tak dlouhé, že než doběhnou, může být ekonomický cyklus zase v jiné fázi.

Máte pravdu v tom, že většina obchodů, které pojišťujeme, je financována bankovním úvěrem se splatností od dvou let výše. Smyslem našeho pojištění je, aby banka měla jistotu, že pokud zahraniční dlužník z nějakého důvodu přestane například v polovině osmiletého úvěru splácet, dostane své peníze od nás. Krize samozřejmě zhoršuje platební morálku a tak čekáme, že počet pojistných událostí bude narůstat. S tím se však umíme vypořádat, vždyť nakonec od toho tady jsme. A pokud jde o nové obchody, vidíme, že některé opravdu velké projekty se pozastavují nebo odsouvají v čase. Jinak je ale stále co pojišťovat, a to především na trzích, kam tradičně naše exportéry doprovázíme, tedy v Rusku a dalších zemích SNS, Vietnamu, Číně a dalších zemích. Srovnáme-li první čtvrtletí tohoto roku s prvními třemi měsíci loňského roku, nevidíme žádný dramatický rozdíl - v obou obdobích jsme pojistili vývozní kontrakty za zhruba 6 miliard korun.

Může exportní pojištění, ať už komerční či se státní garancí, sehrát výraznější úlohu při překonávání krize v české ekonomice? Případně jak?

Oba typy úvěrového pojištění mohou bezpochyby sehrát velmi důležitou roli. Komerční pojištění především při pojišťování krátkodobých odkladů plateb poskytovaných kupujícím ve všech komerčně pojistitelných zemích, například v západní Evropě, kdežto pojištění se státní podporou všude tam, kde komerční pojištění není možné získat, tedy především na východ od Evropské unie. Dohromady se u nás jedná o stovky miliard korun vývozů, u kterých tedy díky pojištění nehrozí riziko nezaplacení. Úvěrové pojištění zároveň velmi výrazně přispívá k posilování celkové finanční disciplíny, protože dlužník si pořádně rozmyslí, jestli zaplatí nebo ne, když za jeho věřitelem stojí silná pojišťovna s mnoha účinnými nástroji na vymáhání pohledávek. A čím větší disciplína, důvěra a stabilita, tím snadnější přístup k finančním zdrojům za výhodných podmínek.

Přehodnotili jste svůj přístup k riziku podobně, jako to dělají v současnosti banky?

V současné době měníme organizační strukturu naší pojišťovny tak, abychom byli schopni komplexněji posuzovat a oceňovat všechna rizika, do kterých vstupujeme. Neděláme to bezprostředně v souvislosti s celosvětovými hospodářskými problémy, ale proto, abychom ještě kvalitněji a pružněji než dosud přijímaná rizika kategorizovali, analyzovali a monitorovali a v konečném důsledku naši činnost zefektivnili.

Mění se v současné době i nekomerční rizika, například politická? V kterých teritoriích se dají očekávat největší turbulence?

V řadě zemí narůstá teritoriální riziko, což se projevuje tím, že expertní skupina OECD při pravidelném hodnocení přeřazuje "postižené" do kategorie zemí s vyšší mírou exportního úvěrového rizika. To má mimo jiné za následek, že my musíme při pojišťování vývozů do takových zemí používat vyšší pojistné sazby, což samozřejmě celou transakci prodražuje. A kde můžeme očekávat největší turbulence? Tak asi málokoho překvapí, že obzvlášť komplikovaná situace je například na Ukrajině.

Nejvíce obchodů pojišťujete v Rusku, vloni to byla polovina objemu. Jak se tam vyvíjí situace s platební morálkou a jaká se dá očekávat do budoucna?

S Ruskem máme zatím pozitivní zkušenosti. V poslední době tam vládne trend, že se dlužníky bank financujících určitou transakci stávají přímo podniky, které u nás něco nakupují, a ne jejich místní banky, jako tomu bylo dříve. Riziko místních bank pro nás sice bylo čitelnější, ale pro ruského odběratele znamenalo náklady navíc. Takže teď pojišťujeme ve většině případů na riziko kupujícího, ale žádné problémy v podobě zvýšeného počtu pojistných událostí nám to zatím nepřináší. Navíc víme, že soudy v Rusku už pracují relativně dobře a že výrok Rozhodčího soudu při HK ČR je v této zemi vymahatelný, jak jsme se mohli nedávno přesvědčit v případě dluhu za plynovod na Kamčatce, který nakonec dlužník celý zaplatil.

Jak využijete zvýšení pojistné kapacity EGAP ze 120 na 150 miliard?

Zvýšení pojistné kapacity ve státním rozpočtu nám umožní i v příštích letech pojišťovat nová rizika spojená s vývozem českého zboží, služeb a investic. A hlavním omezením, či přesněji kritériem, bude kvalitní příprava a realizace exportního kontraktu.

© EGAP  2017
Mapa stránek