23.05.2013
Na Afriku se firmy ptají stále častěji (Lidové noviny)

Českému exportu dominují škodovky, stroje a brokát z broumovské Veby. Některé obchody ztroskotají na podvodnících

Těžební zařízení, obráběcí stroje, textil, potraviny, elektrotechnika, automobily, traktory... „Na jedné schůzce nám zástupci konžské obchodní komory řekli: K nám můžete vyvážet všechno,“ vypráví prezidentka Smíšené obchodní komory Česká republika – Subsaharská Afrika Jitka Čiháková.

České firmy na tuto výzvu slyší. Banky i zástupci organizací pro podporu exportu potvrzují, že na Afriku se zdejší podniky ptají stále víc. Důvod je jasný – krizové roky 2008 a 2009 ukázaly, že se nelze spoléhat na tradiční odběratele a poptávku je třeba hledat jinde. A africké země s desítkami milionů obyvatel a prudkým růstem HDP představují potenciální zlatý důl.

Auta i umělý kámen „Vloni jsme v afrických zemích dodali zákazníkům 12 700 vozů, což oproti předešlému roku představuje přibližně dvojnásobný nárůst. Očekáváme, že v Africe budeme růst i letos,“ říká mluvčí automobilky Škoda Jozef Baláž.

Právě Škodovka je jedním z tahounů českého exportu do Afriky, už nyní dováží auta od Egypta po Togo a chystá své aktivity rozšiřovat. “Aktuálně zvažujeme možnost vstupu na trh v Tunisku a Libyi,“ dodává Baláž.

Dalším příkladem úspěšné firmy je třeba broumovská textilka Veba, která vyváží český brokát. Jen její produkce představuje v pořadí třetí nejvíce exportovaný český výrobek na černý kontinent.

Také česká společnost Sindat v Africe rychle prorazila s vývozem umělého kamene, ze kterého se vyrábí například kuchyňské linky. „Na Afriku jsme se začali zaměřovat v roce 2004, prvním teritoriem byla Jihoafrická republika. Zprvu jsme tam dodávali velmi málo, později jsme vystoupali až na dodávky deseti kontejnerů měsíčně a někdy kolem roku 2006 jsme tam již dělali obrat téměř 40 milionů korun za rok,“ uvedl ředitel společnosti Karel Havlíček. Než Sindat divizi prodala, vyšplhal se obrat na 60 milionů za rok.

„Řekl bych, že jen v subsaharské Africe má nějaké obchodní vztahy nebo zájem o ně sto až dvě stě českých firem,“ odhaduje viceprezident Smíšené obchodní komory Zdeněk Kuneš.

Traktor jako dárek Ne vždy je ale situace tak růžová. Podnikání v Africe má totiž svá specifická rizika a jednotlivé země se od sebe velmi liší. Zatímco v například v JAR je byznysové prostředí podobné tomu evropskému, v jiných státech, jako je Nigérie nebo Kongo, je situace značně odlišná. Mnohdy se stane, že firmy naletí podvodníkům a nemají, kde se dovolat.

„Africká firma osloví protistranu s nabídkou obchodu, předloží nejrůznější osvědčení, povolení od úřadů a požádá o zálohu nebo zaslání kontejneru se vzorky. Nakonec se ukáže, že obchod se nikdy neuskuteční nebo domluvená schůzka v Evropě slouží jen k tomu, aby se nějaká osoba dostala do schengenského prostoru,“ popisuje Kuneš. Jindy se zase stane, že jsou firmy pozvané na mezinárodní veletrh a na ukázku přivezou třeba traktor. Až při odjezdu pochopí, že zpátky pojedou bez traktoru – ten je vnímán jako takový vzorek zdarma.

Velký problémem je dále špatná platební morálka a někdy z obchodu sejde bez zjevného důvodu. „Máme podepsány dvě smlouvy na vypracování studie proveditelnosti týkající se tramvajového provozu pro město Dakar a pro město Akra. Ani jedna smlouva však ještě nevstoupila v platnost, protože zákazník neuhradil zálohu platbu. Z Ghany mají zpoždění jeden a půl roku, ze Senegalu už je to téměř 6 let,“ říká Antonín Solař ze společnosti Inekon Group, která například vyváží tramvaje do USA.

Velké investice se tak musí pojistit proti rizikům, zejména politickým. Jen vloni se na Exportní garanční a pojišťovací společnost (EGAP), která z pověření českého státu toto pojištění poskytuje, obrátilo sedm firem kvůli obchodům za více než 4,3 miliardy korun. S tímto krytím se poté české firmy nebojí jít i do větších investic.

Například společnost Pegas Nonwovens vybudovala v Egyptě za desítky milionů eur novou výrobní linku na netkané textilie. Z pohledu Egypta se jedná o jednu z největších zahraniční investic v zemi.

Zakázku podobného rozsahu získala i další česká firma, společnost Puro-Klima. Bude se podílet na výstavbě několika nemocnic ve středoafrickém Gabonu. „Předpokladem úspěchu v Africe je životaschopný projekt, spojení s profesionálními partnery, ale často také strategická podpora a jasně deklarovaný zájem místních státních autorit,“ upozorňuje František Havrda, ředitel úseku financování v České spořitelně, která oběma českým firmám poskytla finance na realizaci jejich záměru v Africe. „Když se podaří eliminovat případná politická rizika, není důvod se držet stranou Afriky,“ dodává Havrda.

Rozšíření aktivit v Africe tak zvažuje třeba i Hamé. Ve hře je export kojeneckých výživ či masových konzerv. „Záležitost nechceme uspěchat, odhadujeme, že přípravné práce nám zaberou několik měsíců,“ říká mluvčí Hamé Petr Kopáček.

Autor: Ondřej Linc

© EGAP  2017
Mapa stránek