30.07.2013
V případě Temelína by se jednalo až o pětadvacetiletou půjčku (Hospodářské noviny)

Bezmála osmdesát let Exportní Importní banka USA (ExIm Bank) podporuje svými půjčkami podnikání amerických firem ve světě. Jen ve fiskálním roce 2012 Ex-Im Bank investovala – na přímých půjčkách nebo ve formě záruk garantovaných americkou vládou – 36 miliard dolarů. Klíčovou roli by Ex-Im Bank sehrála v případné účasti firmy Westinghouse na rozšíření elektrárny Temelín. „V kategorii jaderné energie by to byl dosud náš největší projekt,“ uvedl prezident Ex-Im Bank Fred Hochberg v rozhovoru pro Hospodářské noviny k tomu, že banka je připravena financovat až polovinu z odhadované ceny stavby.

HN:

Vy jste už dříve ve Washingtonu a teď během vaší návštěvy v Praze jednal se zástupci českého státu, například se zmocněncem pro rozšíření Temelína Václavem Bartuškou. Bavili jste se už o konkrétních parametrech možné půjčky?

Fred Hochberg, prezident Ex-Im Bank:

Pan Bartuška nám dal už během návštěvy ve Washingtonu jasně na srozuměnou, že pokud má být nabídka Westinghousu vůbec konkurenceschopná, tak otázka financování, a tedy i možné účasti Ex-Im Banky, je velmi podstatná. Je samozřejmě ještě předčasné mluvit o detailech, ale předběžně předpokládáme, že bychom financovali 40 až 50 procent ceny stavby. To je ta úroveň, o které je v tuto chvíli řeč.

HN:

V loňském roce jste podpořili částkou dvou miliard dolarů účast firmy Westinghouse na výstavbě jaderné elektrárny ve Spojených arabských emirátech. Vaše případná účast v Temelíně by tedy byla ještě větší?

Fred Hochberg, prezident Ex-Im Bank:

Samozřejmě, v případě projektu, který jste zmínil, tvoří podíl našeho financování okolo sedmi procent ceny stavby. V Temelíně, pokud bychom hradili až polovinu, by to při odhadovaných úhrnných nákladech 10 miliard dolarů představovalo až pět miliard dolarů. Takže v oblasti jaderné energie by to byl zcela bez diskuse náš dosud největší projekt. A vlastně nejen v jaderné energii, byla by to vůbec jedna z našich největších akcí. Loni jsme poskytli srovnatelně velkou půjčku pěti miliard dolarů do Saúdské Arábie, ale to šlo o petrochemický provoz.

HN:

V případě zmíněného projektu v Emirátech šlo o přímou půjčku zadavatelské firmě (Barakah One Company). Je to typická půjčka od Ex-Im Bank? Ptáme se proto, že vedle toho také dáváte půjčky zahraničním dodavatelům, kteří se účastní amerických projektů, což by pak ale pro českou stranu nemělo takový význam.

Fred Hochberg, prezident Ex-Im Bank:

Ano, ale vedle půjček pro dodavatele poskytujeme právě toto přímé financování pro toho, kdo si kupuje služby americké firmy („buyers financing“), zdaleka nejčastěji. A pak může jít o půjčku, jak tomu bylo v případě Barakah One Company, nebo to může být ve formě záruk. Tento model bychom předpokládali i pro Temelín.

HN:

A jak má Ex-Im Bank obecně nastavené parametry půjček? Tedy především úroků a doby splácení?

Fred Hochberg, prezident Ex-Im Bank:

V každém případě jde o ty nejlevnější dlouhodobé půjčky, které můžete na trhu dostat. Podle regulí OECD můžeme dávat až osmnáctiletou půjčku, která se začíná splácet až po dokončení stavby. Samotná stavba přitom může trvat až sedm let, takže celkově jde až o pětadvacetiletou půjčku. Úrok na energetické projekty a při maximální délce půjčky se aktuálně pohybuje okolo 3,5 procenta.

HN:

A kdo musí na americké straně půjčky schvalovat? Nepodléhá to Senátu, když jde o značné sumy, a někdy tak i s možným zahraničněpolitickým dopadem?

Fred Hochberg, prezident Ex-Im Bank:

Ex-Im Bank má představenstvo, jehož členy jmenuje americký prezident a potvrzuje Senát. Pak už ovšem rozhodujeme zcela nezávisle, schválit musíme každou transakci v hodnotě 10 milionů dolarů a vyšší. V případě půjčky na Temelín bychom posuzovali především dvě věci. Za prvé jsou to záruky návratnosti půjčky a za druhé to, zda celý projekt splňuje ekologické standardy. Ani v jednom bodě nevidím problém, v případě jaderné energie, s nulovými karbonovými emisemi, není o čem pochybovat, je to nejlepší, co v tomto ohledu můžeme mít.

HN:

Ale určitá opozice vůči Ex-Im Bank v USA mezi politiky je. Není nebezpečí, že by někdo řekl, proč podporujete Westinghouse v České republice, když investovat potřebujeme tady v USA?

Fred Hochberg, prezident Ex-Im Bank:

Ano, je zde část politiků, kterým se fungování Ex-Im Bank z principu nelíbí. Ale jak se potvrdilo i vloni v Kongresu při hlasování o finančním limitu naší banky, většinová podpora je na naší straně.

HN:

Ten limit byl zvýšen ze 100 na 140 miliard dolarů. To je tedy objem pohledávek, který můžete mít v jednu chvíli venku?

Fred Hochberg, prezident Ex-Im Bank:

Ano, a v tuto chvíli to dohromady činí asi 110 miliard, takže na případnou půjčku účasti Westinghousu v Temelíně máme kapacit více než dost.

HN:

Účastnila se Ex-Im Bank už některých projektů v Česku, respektive v bývalém Československu?

Fred Hochberg, prezident Ex-Im Bank:

Byli jsme přece už u výstavby „Temelína I“ v devadesátých letech. A také jsme se finančně spoluúčastnili některých projektů společnosti EGAP. Jednalo se o motory do malých práškovacích letadel, které vyráběla česká firma pro letadla vyráběná v Georgii ve Spojených státech, která pak byla prodávána do třetích zemí.

HN:

Nicméně Rusko bylo u „Temelína I“ také a k tomu ocitujme jednu větu z čerstvé studie washingtonského think-tanku, Centra po strategická a mezinárodní studia, která se zabývá podporou jaderné energie ve světě. CSIS tvrdí: „Americké společnosti v zámoří soutěží se státem vlastněnými nebo státem řízenými dodavateli, kteří mohou nabídnout státem zaštítěné dohody o financování, jež jsou zdaleka atraktivnější než to, co má k dispozici americký export.“ Není to v podstatě popis situace, v které je Westinghouse v tendru o Temelín?

Fred Hochberg, prezident Ex-Im Bank:

K tomu mám dva komentáře. Za prvé, myslím, že jsme za americkou stranu udělali, především velvyslanec Norman Eisen, už obrovský kus práce při koordinaci aktivit naší vlády. Nejde jen o Ex-Im Bank, ale také o ministerstva obchodu, obrany, energetiky, aby zde byl jeden společný postup. A za druhé, při udělování půjček, obecně při celkové pomoci americkým firmám, se pohybujeme v rámci mezinárodních norem, především v regulích OECD, jak to v západním rozvinutém světě prostě platí. Se státy, jako je Rusko, už jsme předtím soutěžili, dobře víme, jak věci fungují, a proto i rozumíme, jak je právě v projektu Temelína otázka financování důležitá. A věřte, že Ex-Im Bank a Westinghouse nabízejí velmi dobrý finanční balík.

© EGAP  2017
Mapa stránek