15.10.2014
Sklízíme plody krize (Hospodářské noviny )

Naše společnost je jako obrovský ledoborec, jehož kormidlem sice pootočíte poměrně rychle, změna kurzu se ale projeví až za dlouhou dobu, říká v rozhovoru generální ředitel Exportní garanční a pojišťovací společnosti (EGAP) Jan Procházka. EGAP, který je jedním z pilířů podpory českého exportu, teď podle něj „sklízí plody“ z let krize. Kvůli projektům, jež nakonec nevyšly, bude muset jen v letošním roce vyplácet pojistky za 3,5 miliardy korun a skončí tak v hluboké ztrátě.

HN: V poslední době se mezi podnikateli i bankami začaly ozývat hlasy, že neschvalujete nové obchodní případy. Jaká je nyní situace?

Máme za sebou tři kvartály roku a co do objemů se nám podařilo tuto mezeru v obchodních případech zacelit. Máme nasmlouvány obchody za více než 37 miliard korun, což je číslo srovnatelné s vývojem v loňském roce. Navíc platí, že jsou to obchody s lepším rizikovým profilem, než tomu bylo dřív. Pokud jde o to, že schvalování nových projektů na nějakou dobu zamrzlo, tak všichni víme, že letošní rok zatím nebyl ideální. Policejní zásah kvůli starým případům, kontrola NKÚ, vývoj na Ukrajině a v Rusku. Faktory, se kterými nikdo nemohl počítat. Některé projekty nebyly schváleny prostě proto, že schváleny být neměly, a některé opravdu zamrzly. Patří sem hlavně případy v Rusku a na Ukrajině. Na Ukrajině platí stále to, že tam nepojišťujeme. Výjimku může dát pouze dozorčí rada, ale zatím tak ještě neučinila. Je ale pravda, že teď se k jednomu takovému případu schyluje. A pokud jde o Rusko, sankce se často měnily, nikdo nevěděl, co se bude dít. I proto některé obchody do Ruska procházely vícero schvalováním a myslím, že to, že jsme tam byli vůbec schopní některé obchody udělat, je úspěch.

HN: Problémy se schvalováním jste měli i kvůli občas neusnášení schopné a opatrné dozorčí radě. Už je situace lepší?

Dozorčí rada schvaluje případy nad 750 milionů korun, k decentnímu zpomalení tak mohlo dojít u větších případů, běžného provozu pojišťovny se to nedotklo. Opatrnost – tu ale přece nikomu nemůžeme vyčítat – u případů v řádu miliard je nutné posoudit velmi detailně. A hlavně platí, že jsme všechno už dohnali. Žádná fronta neprojednaných případů před námi není, čeká nás už jen likvidace jedné velké pojistné události.

HN: O který případ jde?

Ocelárnu Slovakia Steel Mills, kterou financovala Česká exportní banka (ČEB) a my jsme ji pojišťovali. To byl projekt za 5,5 miliardy korun.

HN: Ocelárna je nyní před bankrotem. Jak velká to bude pojistná událost?

Detailně se k tomu vyjadřovat opravdu nemůžu. V médiích se prodej pohledávky hodně řeší, ČEB se ji teď snaží prodat a získat maximum možného. Ale i když se nyní nabídky na pohledávku zvyšují, tak víme, že to bude hodně bolet. I kdyby se povedl prodej za maximální možnou cenu, čistý dopad do našeho letošníaž ho výsledku bude téměř čtyři miliardy korun. Musím ale hned dodat, že máme natolik silné pojistné fondy, že i tuto účetní ztrátu budeme schopni vykrýt. Obecně mám vůči celému projektu Slovakia Steel Mills, k tomu, jak byl připraven a realizován, obrovské výhrady. Navíc jsme vlastně pomohli vybudovat konkurenci českých firem hned za hranicemi, kdy se tam vozí šrot z České republiky a finální produkt zpátky přes Česko do Německa. To určitě nebyla ideální podpora exportu.

HN: V jak velké ztrátě tedy letos EGAP skončí?

Za první tři kvartály se pohybujeme zhruba na nule či v mírném záporu. Ale až se budeme muset vypořádat se Slovakia Steel Mills, tak půjdeme do účetní ztráty. Kromě toho bude mít na letošní ztrátě podíl problémový projekt vietnamské cementárny Phu-Son zhruba za miliardu korun. Bohužel teď „sklízíme“ z let krize. V letech 2009 až 2011 začala v rámci podpory exportu vyšší aktivita ČEB a EGAP, kdy suma pojištěných případů vzrostla z 30 na 70 miliard korun ročně. To se s určitým tří- až čtyřletým zpožděním projevuje i na výši vyplaceného pojistného plnění. Zatímco dřív EGAP vyplácel ročně v průměru 1,5 miliardy korun ročně, loni to vyskočilo na 2,3 miliardy, letos to bude 3,5 miliardy korun a příští rok by se mohlo plnění dostat na čtyři miliardy. Po roce 2016 by mělo zase začít výrazněji klesat. Mým hlavním úkolem je tedy dopomoci EGAP ustát tuto situaci. Strategie je na první pohled jednoduchá – udržet vysoký počet pojištěných případů v objemu více než 50 miliard korun ročně s přiměřeným rizikem, aby měla pojišťovna stálý přísun hotovosti bez nových obřích pojistných událostí. Loni jsme třeba nepojistili žádný projekt za více než čtyři miliardy, díky čemuž nemáme takovou koncentraci rizika, a škodovost těch projektů bude výrazně nižší. Nebudu tvrdit, že vyjdou všechny projekty. Jsme pojišťovna, to, že nějaký projekt nevyjde, se prostě stává. Jinak by naše pojištění ani nemělo smysl.

HN: Letos jste deklarovali, že nebudete potřebovat dotaci. Ale pojistné plnění ještě poroste, vyjdete bez státních peněz i nadále?

Platí, že o dotace jsme si nezažádali, na stranu druhou, pokud bude poptávka po dalších projektech v Bělorusku, Ázerbájdžánu a Kazachstánu větší, než jsou naše limity, dostaneme se do potíží s ČNB kvůli přílišné koncentraci rizik v jedné zemi. Byla by ale škoda jen kvůli tomu ty projekty nepojistit, místo toho by bylo lepší získat nový regulatorní kapitál, aby se naše angažovanost v dané zemi mohla zvýšit. To negenerální znamená, že stát o ty peníze přijde, jsou jen uloženy v rezervních fondech.

HN: Má krize v Rusku dopady na vaše hospodaření?

Ano, počet nových případů je nižší, na Ukrajině nám vypadly případy za 10 až 14 miliard korun, přičemž některé z nich již byly odsouhlaseny i dozorčí radou. To se projeví i na vybraném pojistném, na druhou stranu se to pokoušíme vynahradit pojišťováním exportu do dalších zemí. Letos s naší podporou čeští exportéři vyvezli zboží a služby již do 31 zemí.

HN: Sankce vůči Rusku se ale mohou negativně projevit nejen na počtu nových případů exportu, ale i na plnění závazků ruských firem při současných projektech. Jakou roli hraje třeba pokles rublu?

Nejde jen o pokles kurzu rublu, ale i ukrajinské hřivny. Problémem je, že v krizových letech jsme dělali hlavně projektové financování, které bylo založené na tom, že firmy začnou úvěry v eurech splácet, až začnou vydělávat. A tyto firmy teď vydělávají málo a ještě v rublech, jejichž hodnota se snižuje. Takže to určitě není ideální.

HN: Která z nových teritorií jsou v současnosti pro naše exportéry nejatraktivnější?

Nejzajímavější jsou i podle informací od exportérů nyní Ázerbájdžán, Kazachstán a Bělorusko. V těchto zemích jsme byli opravdu blízko vyčerpání teritoriálních limitů. Od prvního října jsme je zvýšili, podle propočtů našeho obchodního úseku by tak měly stačit na pojištění všech kvalitních obchodních případů. V Bělorusku je nyní volný limit skoro osm miliard korun, v Ázerbájdžánu téměř 16, a v Kazachstánu dokonce 20 miliard. Zejména v Bělorusku jsou Češi velmi populární a zatím zde nedošlo k selhání většího úvěru. V platební morálce jsou na tom Bělorusové mnohem lépe než Ukrajinci.

HN: Do jaké země letos pojistíte nejvíc exportu?

Teď momentálně vede v naší teritoriální tabulce Slovensko, ale podle rozjednaných případů si myslím, že to na konci roku bude Ázerbájdžán.

HN: Proč je Ázerbájdžán tak populární?

Dobře se s nimi komunikuje, české firmy tam mají dobrou pověst, není tam velká jazyková bariéra. Mají obrovské nerostné bohatství a zisky investují do rozvoje – hlavně infrastruktury. V současné době tam máme avizované nové případy pro modernizaci a výstavbu železnic, silnic, dodávky turbín pro vodní elektrárny a české firmy by se mohly podílet na stavbě objektů umělého ostrova. Například v Kazachstánu jsou ty obraty ale z nějakého důvody mnohem nižší. Uvidíme, třeba se to změní, rozjednaná je tam výstavba energetického centra, zařízení pro uhelný důl a roste tam zájem o komponenty pro montáž vozů Škoda Auto.

HN: V dnešní době jsou kromě Ruska problémovými teritorii i sever Afriky či Irák. Jak to tam s vámi vypadá? Co kurdská elektrárna Erbil?

Problémy jsou teď téměř všude. S tím ale v pojišťovně politických rizik musíte počítat. My v těchto regionech naštěstí pojišťujeme v zemích, které politickými problémy nejsou až tak zasaženy, anebo jsme si tam pojistné události menšího rozsahu už prožili v minulosti. Více věcí máme rozjednaných jen v Iráku. Tam se ale všechno bude odvíjet od dalšího vývoje, situace je teď složitá. Třeba v otázce elektrárny v Erbilu zatím nedochází k žádnému posunu, a to i proto, že boje se odehrávají poměrně blízko ní. Dále je tam rozpracován prodej letounů L-159 a je tam i řada zajímavých menších zakázek. Je důležité mít projekty připravené, uvidíme, co bude možné realizovat.

HN: Jak spolupracujete se soukromými bankami a pojišťovnami? Jaké procento vašich obchodů dneska děláte s ČEB a kolik s privátními bankami?

To je každý rok jiné. V současné době je to zhruba pětina obchodů s ČEB a zbytek se soukromými bankami. To ale může změnit jedna velká zakázka. Snažíme se ke všem bankám přistupovat stejně. Nikdo u nás nemá horší nebo lepší ceny, i když je to téma, které by se mohlo klidně dostat na stůl. A to hlavně podle toho, jak která banka přistupuje k nefunkčním případům, protože u některých bank je tento přístup řekněme mírně alibistický.

HN: V čem konkrétně?

Někdy mám pocit, že se banky ne úplně ideálně staraly o případy, u nichž se začíná objevovat nějaký problém. Při těch prvních náznacích potíží by banky měly být aktivnější. Čas hraje významnou roli. V minulosti tu nebyla taková ambice řešit již vznikající potíže v zárodku, aby nedošlo k pojistné události. Naštěstí se to snad mění. I díky našim novým všeobecným pojistným podmínkám je monitoring aktivnější, banky přicházejí více do kontaktu s protistranou a jsou schopny adekvátně rychle reagovat na problémy. Je to sice pracnější, ale v konečném důsledku výhodné pro všechny strany.

HN: U kolika vašich obchodů se dělíte o riziko s velkými světovými zajišťovnami, tedy finančními domy, které fungují jako pojišťovny pojišťoven?

Například v Ázerbájdžánu byly dozajištěny prakticky všechny letošní obchody. Kromě toho jsme dozajišťovali i obchodní případy na Slovensku, v Rumunsku, Bělorusku nebo Izraeli. Celkem byl komerčně zajištěn objem 261 milionů eur, tedy asi 7,1 miliardy korun. Postupně jsme si vybudovali hlavně s britskou zajišťovnou Lloyd takový vztah, že jsme první pojišťovnou s dozajištěným případem v Bělorusku. Myslím, že to ukazuje, že máme v zahraničí výbornou reputaci.

HN: V současnosti se dolaďuje nový zákon o pojišťovnictví, údajně existuje možnost, že by se z EGAP stala agentura a přestala být pojišťovnou. Co by to pro vás znamenalo?

Mimo jiné by nás banky přestaly vnímat jako subjekt s nulovou rizikovou váhou, takže by nemohly poskytovat exportérům nízké úrokové sazby. I celá strategie snižování rizika pro stát a spolupráce se zajišťovnami by se nám rozpadla. Potřebujeme být regulovaná pojišťovna, abychom mohli mít zajišťovnu. Z tohoto pohledu je pro nás důležité být pod dohledem České národní banky.


Jan Procházka (35) Po absolvování oboru aplikované matematiky na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého v Olomouci vystudoval na Mendelově zemědělské a lesnické univerzitě v Brně obor finance. Posledních deset let působil na kapitálovém trhu, naposledy byl ředitelem pražské pobočky a hlavním analytikem společnosti Cyrrus. V čele Exportní garanční a pojišťovací společnosti stojí od prosince roku 2012. Byl rovněž členem Národní ekonomické rady vlády (NERV).

© EGAP  2017
Mapa stránek