21.10.2014
Češi míří do Běloruska (Hospodářské noviny )

Českým firmám se daří získávat v bělorusku stále více zakázek. Metrostav se uchází o výstavbu metra, brněnský unis o rafinerii.

Metro, továrna na papír, malá vodní elektrárna nebo modernizace rafinerie. České firmy mají v Bělorusku rozjednány projekty za miliardy korun. Jde přitom o zemi, která má podle nových plánů ministerstev průmyslu i zahraničí částečně nahradit jako odbytiště pro český export Rusko a Ukrajinu. A vše zatím naznačuje, že by se to mohlo alespoň částečně podařit.
 Asi největší rozpracovaný projekt připadá na stavební firmu Metrostav. Ta zde staví již druhý dopravně logistický areál a předminulý týden poslala navíc nabídku na výstavbu třetí linky metra v Minsku.
 U té se může jednat až o 300 milionů eur, tedy v přepočtu více než 8,2 miliardy korun. „Původně jsme se bavili o jednom traťovém tunelu a jedné stanici, nyní ale jednáme o vytvoření společné firmy s minským Metrostrojem, která by dodávala celou první etapu nové linky metra, což znamená čtyři stanice a dva tunely,“ říká ředitel zahraničního podnikání skupiny Václav Soukup.
Metrostav není přitom jediný, kdo do Běloruska míří. Tuto zemi si vybírá stále více firem, hlavně s financováním od exportní pojišťovny EGAP a České exportní banky. V roce 2010 zde například za 11 milionů eur postavila největší vodní elektrárnu Grodno benešovská firma Mavel a již zde plánuje další. Ve výstavbě je i závod na výrobu dekorativního papíru společnosti Papcel, jehož hodnota se blíží 1,9 miliardy korun.
 A s tamní firmou Naftan již jedná o zakázce na rekonstrukci, úpravy a modernizaci rafinerie i brněnská firma Unis. „Nyní máme již uzavřené pojištění zakázky a do konce měsíce bychom měli podepisovat smlouvu. Projekt bude mít dvě fáze, dohromady se jedná asi o 30 milionů eur,“ říká šéf Unisu Jiří Kovář.
 Český obchod s Běloruskem, poslední evropskou diktaturou, ve které vládne již přes dvacet let prezident Alexandr Lukašenko, stále roste. Jen za posledních pět let vzrostla vzájemná výměna o 136 procent na 11,9 miliardy korun v roce 2013. Drtivě přitom převládá český vývoz, který měl loni hodnotu 9,5 miliardy korun. Proti tomu stojí dovoz běloruského zboží do Česka za 2,4 miliardy.
Země hodně investuje do infrastruktury a je „kompatibilní“ s českým průmyslem. Podle státní exportní pojišťovny EGAP jsou tak v zemi příležitosti z oblasti od strojírenství, kovozpracujícího průmyslu, elektrotechniky až po letecký průmysl či železniční vozidla. Je tu přitom potenciál růstu. EGAP má v Bělorusku ve fázi projednávání obchodní případy za zhruba 10 miliard korun, a i proto tento měsíc navýšil pojistné limity na 18 miliard korun.
 Tamní trh má další výhodu. „Kromě toho, že jsou v Bělorusku Češi velmi populární, tak zde zatím nedošlo k selhání většího úvěru. V platební morálce jsou na tom Bělorusové mnohem lépe než Ukrajinci,“ říká například generální ředitel exportní pojišťovny EGAP Jan Procházka.
 I státní podpora má ale podle znalců prostředí své mouchy. „Je například velká škoda, že zde EGAP vyžaduje 70procentní účast českého průmyslu na každé zakázce,když běžně je to jen 50. Stejně tak pojišťuje riziko jen do výše 85 procent. Český export by sem tak mohl růst ještě víc,“ říká Jindřich Prokopec, partner firmy Swiss Forfait, která se specializuje na exportní financování. A dodává, že například německý Hermes pojišťuje export běžně mezi 90 a 95 procenty. „A právě s německými firmami budou na místním trhu Češi hodně soupeřit,“ říká. I on, podobně jako šéf EGAP, kladně hodnotí platební morálku Bělorusů. Jako obchodní partneři jsou podle něj velmi profesionální a korektní a platí včas. S čímž měly EGAP i ČEB často problémy právě v Rusku a na Ukrajině.
 EGAP ale podle své mluvčí Hany Hikelové příliš dělat nemůže, protože země stále zůstává velmi riziková i proto, že prakticky všechny projekty jsou pojištěné na státní riziko. „I podle pravidel OECD spadá do sedmé, tedy nejrizikovější kategorie,“ říká.
 Zatím ale vše vychází a i ČSOB, která z komerčních českých bank obchod s Běloruskem podporuje nejvíc, zde zatím žádnou pojistnou událost neeviduje. Jedinou nevýhodou je tak například podle šéfky exportního financování banky Dagmar Dvořákové jistá liknavost tamních úředníků.
 „Příprava projektu do Běloruska bývá většinou trochu delší, než je běžné, ale po získání všech souhlasů a povolení na druhé straně a podpisu smluv již vše funguje perfektně,“ říká.

© EGAP  2017
Mapa stránek