19.12.2014
Češi mají rekordní zakázku (Hospodářské noviny )

Třinecké železárny Tomáše Chrenka mají našlápnuto k rekordní zakázce v Ázerbájdžánu. Jejich sesterské projektové firmě M-Steel Project se zde podařilo získat zakázku pro státní dráhy za 17 miliard korun. Ázerbájdžán již v létě vytipovalo ministerstvo průmyslu jako jednu ze zemí, které by mohly nahradit Rusko jako odbytiště pro český export.
Česká firma zde provede rekonstrukci více než 600 kilometrů železniční tratě Baku–Tbilisi–Kars, které se přezdívá „železniční hedvábná stezka“, včetně dodávky souvisejícího zařízení a služeb.„M-Steel Project má na starosti kompletní dodávku jako generální dodavatel,“ řekla HN mluvčí železáren Petra Jurásková.
Nejedná se přitom o první zakázku firmy pro Ázerbájdžánské železniční dráhy. „Projekt navazuje na předešlou I. etapu, která spočívala v generální opravě části železniční trati v úseku o délce více než 300 kilometrů,“ říká Jurásková.
Původní zakázku za 253 milionů eur (zhruba sedm miliard korun) z větší části financovala Česká exportní banka a pojišťoval státní EGAP. Práce jsou již hotové a obě instituce se zakázkou byly velmi spokojeny – ve středu ji zařadily v rámci ankety Exportér roku mezi nejlepší případy podpořené státem.
Kolejnice z Třince Další etapu rekonstrukce má financovat podle informací HN klub čtyř bank pod vedením HSBC a pojišťovat opět EGAP, jehož dozorčí rada k tomu dala souhlas včera odpoledne. Co do velikosti se tento případ řadí do třetice historicky největších, které kdy EGAP pojišťoval.
Byznys s ázerbájdžánskými drahami přitom pro banky i EGAP nese velmi nízké riziko. „Splácení úvěru je totiž zajištěno suverénní státní zárukou Ázerbájdžánské republiky vystavenou ministerstvem financí,“ říká mluvčí pojišťovny Hana Hikelová.
Český podíl na rekonstrukci železnice má podle Hikelové dosáhnout 52 procent a jen ve válcovně Třineckých železáren zaměstná na tři roky 135 lidí a vytíží ji na 34 procent. Firma dodá zejména kolejnice včetně veškerého příslušenství. Železniční spojení Baku–Tbilisi–Kars,kteréjevevýstavběodroku 2007, má v prvním plánu posílit hospodářskou spolupráci Turecka, Gruzie a Ázerbájdžánu, zejména v oblasti obchodní výměny. Počáteční přepravní kapacita má činit 6,5 milionu tun nákladu ročně.
Podstatnou část z toho by mohla tvořit ropa, kterou těží jak Ázerbájdžán, tak Kazachstán, a potřebují ji dopravit ke spotřebitelům v Turecku a Evropě. Letos takto ázerbájdžánskou železnicí a ropovody prošlo 3,5 milionu tun kazašské suroviny. Očekává se přitom, že s otevřením nových ložisek v Kaspickém moři význam kavkazského energetického koridoru dál poroste.
Důležitost projektu pro Ázerbájdžán potvrzuje i fakt, že Gruzii na stavbu její části projektu poskytl výhodný úvěr na 25 let s jednoprocentním úročením. Turecko zase doufá, že se trať stane dalším kamínkem v infrastrukturní mozaice, která z něj postupně učiní dopravní uzel na cestě mezi Evropou a Asií. Projekt v hodnotě stovek milionů dolarů by měl být završen tunelem mezi horskými masivy u hranic Gruzie a Turecka.
Šance pro české firmy K Ázerbájdžánu upíná svůj zrak stále více českých firem, kromě M-Steel Projectu zde mají Češi stavět například i silnice, dodávat turbíny pro malé vodní elektrárny a firma PSJ se chce podílet i na miliardové výstavbě umělého ostrova v Kaspickém moři.
Firmy se často v Ázerbájdžánu snaží nahradit upadající export do Ruska. Je to země s postsovětskou mentalitou, kterou Češi dobře znají. „Dobře se s nimi komunikuje, české firmy tam mají dobrou pověst, není tam velká jazyková bariéra. Mají obrovské nerostné bohatství a zisky investují do rozvoje – hlavně infrastruktury,“ hodnotil v nedávném rozhovoru pro HN pozitiva generální ředitel EGAP Jan Procházka.
I proto sem pojišťovna na podzim rozšířila pojistné limity. Hospodářská komora dokonce na Strojírenském veletrhu v Brně k příležitostem v Ázerbájdžánu uspořádala speciální seminář pro více než 80 zástupců českých firem
Ázerbájdžánská ekonomika zaznamenala díky růstu těžby plynu a ropy v uplynulé dekádě jedna z nejvyšších růstových temp na světě. Ropné příjmy byly nasměrovány do veřejných projektů, a proto v zemi mohutně expanduje stavební či bankovní sektor. Státní ropný fond spravuje majetek v hodnotě 830 miliard korun. Úvěrový rating země je na úrovni Turecka, Indie či Indonésie.

© EGAP  2017
Mapa stránek