15.12.2014
Za šest let byl pojištěn český export do 20 afrických zemí v objemu téměř 17,7 miliardy korun (TRADE NEWS )

Jednalo se převážně o výstavbu a modernizace nemocnic, výstavbu textilních továren, modernizaci přístavu nebo nově vývoz leteckých motorů.

jeho objem „vejde“ do úvěrového limitu stanoveného dané zemi Mezinárodním měnovým fondem či Světovou bankou. Seznamy takových projektů vlády pravidelně s těmito institucemi projednávají, včetně otázky, zda bude udělena výjimka u projektů, kde nebude režim sustainable lending uplatněn. Úvěr na takový projekt v tom případě nemusí zahrnovat 35% dotaci.
„Tento režim se váže pouze na úvěry vládám či tzv. veřejným dlužníkům (regionální vlády, státní podniky apod.); úvěrů do soukromého sektoru daných zemí se netýká. Z praktického hlediska lze dovodit, že se tato výjimka může vztahovat většinou na projekty státního I když je Afrika druhým nejrychleji rostoucím regionem světa s průměrným růstem HDP 5,1 % za posledních deset let, jsou země tohoto kontinentu řazeny v rámci OECD mezi tzv. low income countries, tedy mezi země s nejnižším HDP. Vztahují se na ně tedy různá opatření – řekněme omezení, pokud jde o poskytování úvěrů. Co to obnáší v praxi?
Jedním z nich je označení většiny zemí subsaharské Afriky za země podléhající v oblasti mezinárodního financování režimu tzv. udržitelného půjčování (sustainable lending). Znamená to, že pokud si chtějí půjčovat na svůj hospodářský rozvoj, musí dodržovat určitá pravidla stanovená Mezinárodním měnovým fondem a Světovou bankou, aby nedošlo k jejich nekontrolovatelnému zadlužení.

Tento režim zahrnuje pro některé země povinnost věřitelů poskytnout v rámci mezinárodního úvěru zvýhodněné podmínky úvěru, tzv. grant element. Například v rámci exportního úvěru 100 milionů Kč by musela dát česká strana „dotaci“ 35 % z hodnoty úvěru. V České republice se tento specifický režim státní podpory prakticky nepoužívá. Výjimkou z povinnosti poskytnout grant element jsou například úvěry státu či veřejným dlužníkům do Ugandy, Gabonu či Ghany. Případy, kdy není povinnost poskytnout grant element, jsou však často spojeny s případným úvěrem a povinností vyžádat si od vlády potvrzení, že úvěrovaný projekt je zařazen ve vládou plánovaných a odsouhlasených programech a že se významu,“ vysvětluje Miroslav Somol, náměstek generálního ředitele EGAP pro mezinárodní vztahy a compliance. „Dodejme, že i v případech těchto zemí (v jiných to jde snáze, jelikož restrikce neplatí pro celou subsaharskou Afriku) je export možný. Za posledních šest let jsme pojistili například výstavbu a modernizaci nemocnic v Gabunu za 4,9 miliardy korun, výstavbu textilních továren v Egyptě za 3 miliardy nebo modernizaci přístavu v Tunisku. V letošním roce jsme pak pojistili vývoz leteckých motorů na Mauritius. Jejich výrobcem je letňanská GE Aviation Czech, bývalá Waltrovka.“ (Čtěte také na str. 33 – pozn. red.)

ŠANCE JSOU V GHANĚ I SENEGALU

„Nejperspektivnější je podle mě Rwanda, velký potenciál má i Ghana,“ říká Dana Pučelíková, ředitelka odboru pojištění vývozních úvěrů EGAP. Co ale musíte bezpodmínečně vědět, pokud uvažujete o exportu do afrických zemí? „Afrika, to je úplně jiný svět. Připravte se na to, že pokud máte obchodní jednání ve středu v 10 hodin, tak v lepším případě začne ve 12 hodin, v horším případě v pátek. Slabší jedinci odpadnou už při ‚výšlapu‘ na jednání. Představte si teplotu vzduchu přes 40 stupňů, vlhko a kancelář v pátém patře v budově bez výtahu. To bylo jen na odlehčení, teď vážně: Musíte mít místního spolehlivého partnera, který vám vytváří zázemí. Bez něho nedokážete vůbec nic. Vzhledem k nemalé konkurenci a omezenému počtu projektů (vyplývající z konsensu OECD) je význam známostí, doporučení a osobních kontaktů při uzavírání obchodů velice důležitý,“ dodává Dana Pučelíková.
Začátky podle ní nejsou lehké, ale například Ghana disponuje jedním z největších potenciálů pro české vývozce v rámci subsaharské Afriky. V současné době má EGAP rozjednáno pojištění čtyř obchodních případů, a to v oblasti zdravotnictví, infrastruktury a energetiky. Dále jsou rozpracovány obchodní případy do Senegalu za účasti senegalského ministerstva financí. ??

Tradiční, velké značky jako Baťa, Škoda, Jawa, Sigma nebo Koh-i-nor jsou známy na africkém kontinentu téměř sto let. Fenomenální úspěch slaví ale i firmy patřící mezi malé a střední podniky. Patří k nim například společnost VARI, která se jako jedna z mála malých a středních podniků úspěšně uplatňuje v řadě afrických zemí. Další úspěšnou firmou je například Veba Broumov, známá svým vývozem brokátových látek, jejíž motto by mohlo znít: „Oblékáme celou Afriku.“ Zkušenosti s podnikáním v Africe mají i další úspěšné české podniky – Hamé, Linet, Juta, Czech Blades, Vítkovice, Trade B. G. M...

© EGAP  2017
Mapa stránek