04.01.2015
Otázky Václava Moravce - Ruský medvěd v potížích (Česká televize)

Václav MORAVEC, moderátor
Dopady ruských ekonomických potíží na jednotlivé české firmy se liší v závislosti na podílu ruského trhu v jejich portfoliích, a také v návaznosti na obory, ve kterých působí. Úderem silvestrovské půlnoci a nástupem nového roku navíc začala fungovat Euroasijská hospodářská unie propojující hospodářský prostor Běloruska, Ruska, Kazachstánu, Arménie a zanedlouho snad i Kyrgyzstánu. Za klíčovou zemi pro budoucí hospodářskou integraci postsovětského prorostu byla donedávna považována Ukrajina. Dalším hostem Otázek generální ředitel státní pojišťovny EGAP Jan Procházka. Vítejte v Otázkách, hezký dobrý den.

Jan PROCHÁZKA, generální ředitel, EGAP
Dobrý den.

Václav MORAVEC, moderátor
Před čtvrt rokem jste odhadovali, že kvůli protiruským sankcím dojde v průběhu 12 měsíců k výpadku jen v pojištěném exportu 19 miliard korun českých. Mění se ten odhad v čase?

Jan PROCHÁZKA, generální ředitel, EGAP
Ten odhad se nemění, ten odhad byl nastaven v tom termínu, ve kterém jste naznačoval, to znamená byla to druhá polovina letošního roku. Je to přece jenom odhad. Je to ten nejpesimističtější odhad. Média si vybrala tu nejpesimističtější variantu a je to vlastně suma všech potenciálních pojištěných exportů, které by nastaly, pokud by se nestalo nic s Ukrajinou a nestalo by se nic s Ruskem. To znamená byly to všechny exporty, které jsme měli v jakési fázi indikace. Některé byly dokonce i ve fázi schváleno představenstvem, schváleno dozorčí radou, ale samozřejmě ne ke všem muselo dojít, ne všechny musely dojít do té poslední fáze, to znamená realizace.

Václav MORAVEC, moderátor
Jaká je ta optimističtější hranice?

Jan PROCHÁZKA, generální ředitel, EGAP
Tak ono určitě nejde o to, kolik vypadne pojištěného exportu, jde určitě o to primárně, kolik vypadne exportu jako takového, protože přece jenom taky dochází k dost velké změně na tom ruském trhu. Když se podíváme zpětně, tak v roce 2008, 2009 každý druhý export, který byl do Ruska, proběhl přes EGAP. To znamená, všichni se Ruska báli v uvozovkách, pojišťovali si tento export, nevěřili ruským partnerům. Ta situace se dost výrazně změnila, v roce 2013 už to bylo mnohem méně, bylo to méně než 10 %, bylo to jednociferné číslo. To znamená, export do Ruska stále rostl, stále rostla ta čísla. Samozřejmě teď uvidíme, jakým způsobem to bude pokračovat dál, ale stále méně exportérů si ty vývozy pojišťovali.

Václav MORAVEC, moderátor
Teď vrátíme se zase do bodu nula, tedy do Ruska jako prostoru, kterému není úplně možné věřit, respektive, který je nepředvídatelný pro naše exportéry po tom všem, co se událo v loňském roce?

Jan PROCHÁZKA, generální ředitel, EGAP
Tak nevím, jestli úplně do bodu nula, ale vracíme se určitě do nějaké situace, která je trošku složitější, než byla před 2, 3 lety. A přece jenom my jsme po roce 1990 jsme opustili tento trh, říkali jsme si, že půjdeme primárně na Západ, že jsou tam na ty naše výrobky a služby zvědaví všichni. Naše ekonomika se otočila velice výrazně na Evropskou unii a to Rusko začala opomíjet. A právě v tom roce 2005, 2006, 2008, 2009 jsme se tam začali vracet a využili jsme docela dobře i té situace kolem krize v roce 2009, 2010, kdy samozřejmě byla, byl problém s likviditou v bankách. Banky začaly velice výrazně utahovat kohoutky a tehdy česká vláda poměrně hodně proaktivně šla do toho exportu a my jsme vlastně místa, která vyklidili třeba němečtí exportéři, byli schopni zaplnit. To znamená, exportéři nám vždycky říkají, že třeba dostali zakázky, které by normálně vůbec nedostali, že to byly zakázky pro exportéry třeba šité na míru pro Němce, pro Francouze, ale ti tehdy nebyli schopni tady tyto věci pojistit, nebyli schopni je zafinancovat, to znamená, přišel ten moment, kdy jsme nastoupili my. Samozřejmě ten moment vždycky trvá jenom chvilku, to znamená, za chvilku nás zase postupně začali vytlačovat z těch teritorií a teď je otázka, kdo se jak bude chovat, kdo bude jak podporovat ten svůj export do těch teritorií, kdo bude jak aktivní. To se zase potom ukáže v těch dalších letech, jestli budeme schopni ty zakázky dostat.

Václav MORAVEC, moderátor
A víme, víme to, jak budeme aktivní, až dojde k nějakému uklidnění té situace? Vy jste zmiňoval tu disproporci, jak celkový vývoz do Ruska v posledních letech rostl a podíl pojištěného exportu klesal kvůli tomu, že se Rusku a tomu teritoriu začalo věřit. Podívejme se na ta data. Exportéři tedy považovali Rusko za stabilní, méně rizikový trh, jak jste o tom mluvil, nepojišťovaly se ještě. V roce 2009 jste pojistili jako EGAP vývoz do Ruska za víc než 24 miliard korun. To představovalo bezmála polovinu hodnoty exportu, předloni šlo ze strany EGAPu o poloviční částku, to znamená, že na celkovém vývozu, který dosáhl 117 miliard korun, se takto pojištěné transakce podílely tou desetinou zhruba, desetinou. Má EGAP a české státní instituce připravený plán pro budoucnost, jak bude přistupovat EGAP k Rusku, až se situace zklidní?

Jan PROCHÁZKA, generální ředitel, EGAP
Tak ono, já bych možná reagoval ještě na ten graf. Ono přece jenom ta situace možná ještě zpátky byla i v EGAPu, jakožto v jedné z proexportních institucí trošku jiná. Ono i celé to naše portfolio bylo složeno primárně z Ruska, primárně z Ruska. Bylo tam 50 % podíl všech těch úvěrů, které jsou pojištěny v Rusku a dneska musím ty exportéry pochválit, protože i oni sami si začali uvědomovat, že ta situace není tak úplně jednoduchá, to znamená, začali diverzifikovat ten svůj export, začali hledat nová teritoria, ať už to bylo Bělorusko, ať už to byl Ázerbájdžán, ať už to byly státy na Balkáně. Ale začínají exportovat ...

Václav MORAVEC, moderátor
Takže i ta krize bude poučením v dobrém slova smyslu.

Jan PROCHÁZKA, generální ředitel, EGAP
Určitě. Tak každá krize je i příležitostí, takže tam na tom je to vidět. Samozřejmě každá krize bolí, ale je určitým způsobem příležitost a EGAP za 22 let historie pojistil exporty do více než 100 zemí. Jenom loni to bylo 40 zemí. To znamená, ani byste nevěřil, kolik exportů máme do Afriky. Stavíme pivovar v Etiopii, nemocnice v Gaboru, máme v Latinské Americe taky několik teček. Dodáváme tam letecké motory. Je toho prostě relativně hodně a ti exportéři sami pochopili, že nelze exportovat jenom do Evropské unie, že tak, jak je celá česká ekonomika natočená hodně na Evropskou unii a taky třeba na automobilový sektor, jak jsme si říkali, to je vlastně problém v uvozovkách. Hodně Unie, hodně automobilový sektor. Tak i ti exportéři začali diverzifikovat i mnohem dříve. To znamená ty exporty třeba nejsou tak velké, nejsou tolik vidět, ale jsou tam.

Václav MORAVEC, moderátor
A jak dlouho to podle vašich odhadů potrvá, než ten výpadek exportu do Rusku, jsme tady zmiňovali nějakých 117 miliard korun, než se podaří ho vyvézt jinam, do alternativních teritorií?

Jan PROCHÁZKA, generální ředitel, EGAP
Tak my jsme už 1. října jsme nastavili nové teritoriální limity právě na Ázerbájdžán, na Kazachstán a na Bělorusko, my jsme nějakým způsobem lákali ty exportéry do těch, do těch destinací. Můžeme si říct, že to má smysl nebo nemá smysl, ale samozřejmě prostě snažíme se, abysme i byli docela aktivní tady v této roli, takže jakési lákání do jiných destinací tam určitě probíhá. Vždycky to trvá dlouho. Když se připravuje, já nevím, rafinérie, elektrárna, tak to není proces na týdny, na měsíce, to je proces prostě na v řádu, v řádu spíše let. Délka našich úvěrů je zase zhruba 8 let, to znamená dlouho se to splácí. Takže rok, dva se něco připravuje, 2 roky se čerpá, potom 8 let se splácí. Takže jste za horizontem 10 let. Přetočit tady takhle export pochopitelně ze dne na den nelze. Ale jak jsem již naznačil, ty exportéři začali sami hledat ty nové trhy a je to určitě pozitivní a my nemusíme dělat žádné takové kroky, které by vyloženě jim řekly, tak pojďte se, pojďte jinam. Ono vždycky predikovat, kde to bude dobré, kde to bude zlé na období 5, 10 let je vždycky strašně složité a v podstatě nemožné.

Václav MORAVEC, moderátor
Vy máte v Rusku momentálně 126 běžících pojistných smluv a celkem 82 dlužníků. Kvůli situaci v zemi jste jako EGAP restrukturalizovali splátkové kalendáře u tří případů. U dalších 8 toto řešení zatím zvažujete. Konečný počet restrukturalizovaných dluhů ale může být vyšší. Tady je ale podstatné to ale. Záleží na vývoji kurzu rublu. Většina ruských dlužníků totiž vydělává v rublech, jenže českým bankám musejí úvěry splácet v eurech. Ve druhé polovině prosince jste oznámili jako EGAP, že chystáte kvůli propadu kurzu rublu plán řešení problémových obchodních případů v Rusku. Ten plán už máte?

Jan PROCHÁZKA, generální ředitel, EGAP
Ano, ten plán máme, ten plán jsme komunikovali s našimi akcionáři zastoupenými v dozorčí radě, to znamená, naše dozorčí rada je zastoupená z náměstků jednotlivých ministrů nebo ze zástupců těch ministerstev. Účastnili jsme se také skupiny pro rubl, když to tak zjednoduším, pana ministra Mládka. Měli jste tam výstup vlastně v té reportáži, to znamená jakési výstupy tam byly, tam už jsme prezentovali první závěry a jak jste naznačil, těch případů je 126, to znamená, že to nejsou tisícovky a lze tam použít individuální přístup, kdy opravdu se podívat případ od případu, jde se podívat na konkrétního dlužníka a na konkrétní případ, dá se říct, jestli opravdu ty problémy, které můžou být způsobeny tím neplacením, jsou z důvodu rublu nebo je to prostě neochota, nechuť. Pokud ...

Václav MORAVEC, moderátor
A z těch 8 případů, které jste zvažovali, že byste restrukturalizovali, tak už tam začne na začátku roku nějaká restrukturalizace u těch 8 případů, která, které jsou rizikové?

Jan PROCHÁZKA, generální ředitel, EGAP
Tak restrukturalizace vždycky je dlouhodobý proces. Musíte přesvědčit protistranu, musíte přesvědčit sami sebe a musíte najít nějaký kompromis pro tu restrukturalizace. Restrukturalizace není určitě proces, který by byl jednoduchý ve smyslu tak zavřeme oči a na 3, na 6, na 9 měsíců odpustíme splátky, protože situace s rublem je složitá, ale je to proces, když něco odpouštíte nebo něco prodlužujete, tak samozřejmě za to něco chcete. To znamená tak jako banka, která odpustí jistou splátku, tak určitě nechce přerušit to, ta koncová světla, ten poslední moment, do kterého se má platit a pokud něco odpouští a něco zjednodušuje, tak chce jinou zástavu, třeba další dům, další továrnu, nebo prostě jenom přístup na nějaký účet, který třeba není v rublové měně. Takže ty procesy jsou dlouhodobé. Na všech těch 8 procesech se pracuje. 3 jsou již hotové, 8 je rozpracováno. Kolik jich bude dále, zjistíme v průběhu prvních dvou týdnů v únoru, v lednu pardon, protože součástí toho plánu je taky užší komunikace s bankami.

Václav MORAVEC, moderátor
Kolik, kolik těch dalších případů by podle vašeho odhadu mohlo být z těch 126 běžících pojistných smluv, jestliže je nějakých 11, kterých 3 se restrukturalizovaly, na 8 se pracuje, tak kolik by mohlo spadnout do té, do té další fáze odpuštění?

Jan PROCHÁZKA, generální ředitel, EGAP
Vám ta čísla určitě stejně nic neřeknou, když řeknu bude to dalších 10, dalších 20, tak tam stejně za tím nestojí ta hodnota. Ty případy jsou průměrně za v řádech stovek milionů, to znamená jeden průměrný případ, který pojišťuje EGAP a financují banky, jsou za 500, 600 milionů korun, to znamená můžou to být velké a malé případy. Já myslím, že těch případů nebude nějaký extrémní počet. Přece jenom ta situace se trošku uklidnila. Všechny kroky, které jsme dělali toho 17., 18. února, tak byly pod tlakem extrémní situace, extrémního nárůstu, kdy ten rubl opravdu vypadal, že prorazí hodnotu vlastně 100 rublů za euro. Dneska přece jenom se pohybujeme zase na hladinách, které jsou nepříjemné, které jsou prostě dvakrát vyšší, než to bylo před rokem, ale ...

Václav MORAVEC, moderátor
My ostatně se můžeme na ten kurz rublu podívat, protože celkově rubl zažil dramatický pád, jak o tom mluvil Jan Procházka. Týden před Vánocemi kurz na chvíli klesl pod rekordních 80 rublů za americký dolar, v dalších týdnech si měna opět polepšila zhruba k 60 rublům za dolar, protože, vy dovedete odhadnout vlastně, jak vysoká by mohla být ta pojistná plnění vcelku, na které bude mít, protože i ten současný a ta současná úroveň kurzu rublu není dobrá bezesporu pro, pro ty případy obchodní.

Jan PROCHÁZKA, generální ředitel, EGAP
Určitě není dobrá. My se díváme trošku i do historie, díváme se na tu krizi z roku 98. Tam ta krize byla mnohem větší, mnohem hlubší, došlo prostě k defaultu Ruska, došlo opravdu k extrémní situaci, úrokové sazby vyletěly na 150 % a ta krize začala, za půl roku, nechci říct, že bylo po ní, ale první náznaky oživení byly za půl roku. My máme jednu obrovskou výhodu, že naše splátky jsou většinou půlroční. To znamená, v extrémním případě tříměsíční, většinou půlroční. Nechci to zjednodušovat a říct prostě jak jde o jednu, o dvě splátky, pak se situace uklidní, sankce končí někdy v létě, možná už ani nebudou prodlouženy, možná se situace uklidní, pojedeme dále a budeme vítězi celé té situace, takže my opravdu se díváme na dvě, tři splátky, nedíváme se na celý úvěr, takže to je, to je situace, které se snažíme předcházet. To nejhorší co je, je sedět, čekat a říct, tak až nám banka pošle hlášení pojistné události, v ten moment podíváme se na auditora a řekneme musíme zarezervovat celou tuto cifru, musíme jít do našeho hospodaření, které tím bude negativně ovlivněno. Proto se tomu snažíme předcházet. Je to 125 případů, je tam individuální přístup. Banky, všechny pojištěné banky v České republice nám teď sepisují speciální zprávu, protože my máme nějaký náš názor, oni mají svůj názor a v týdnu od 12. ledna se se všemi bankami setkáme a budeme si říkat tahle transakce vypadá takto, je tam 60 % vazba na rubl, je tam 40 % vazba na rubl ...

Václav MORAVEC, moderátor
Takže vy budete procházet těch zbývajících 110 příběhů, příběh po příběhu.

Jan PROCHÁZKA, generální ředitel, EGAP
Ano, přesně tak. My jsme si svůj domácí úkol už splnili, my je samozřejmě známe ty případy, projeli jsme si je, řekli jsme si, jakou mají vazbu na rubl, jaké mají jiné zájistné instrumenty, jaké mají jiné domy, továrny, jestli vyváží do zahraničí, mají třeba příjmy v dolarech a v eurech, ale teď to chceme ještě konzultovat s bankami a chceme najít ta nejlepší řešení, abychom překlenuli to nejkritičtější období, a to si myslím, že to je ta jedna, dvě splátky, ale opravdu, že bysme automaticky odpouštěli první splátku, to, myslím, nepřipadá v úvahu. Budeme hledat řešení víceméně jinak.

Václav MORAVEC, moderátor
A vy jste, vy jste tady použil rok 1998 a srovnání krize rublu z roku 98 a té, které se odehrála loni a možná bude pokračovat i v roce letošním. Je možné oba dva ty příběhy srovnávat nebo tam jsou výrazná rizika toho, toho srovnání, protože to je nesrovnatelná doba, nesrovnatelná situace?

Jan PROCHÁZKA, generální ředitel, EGAP
Já si pořád myslím, že ta situace je mnohem jednodušší ...

Václav MORAVEC, moderátor
V současnosti.

Jan PROCHÁZKA, generální ředitel, EGAP
... v současnosti, že ta situace tehdy opravdu byla extrémní, prostě bylo to nějaké systém, systémový problém. Sazby letěly na 150 %. Dopadlo to tvrdě na banky. Byli postiženi naprosto všichni a ta situace dneska je trošku jednodušší. Samozřejmě ten faktor té ropy pochopitelně je trošku větším problémem. Na druhou stranu zase si můžeme říct - Česká, Česká národní banka dělá všechno pro oslabení české měny co by, co by za to, za to dali, kdyby takto, nechci říct takto extrémně, ale prostě se povedlo oslabit jako místní měnu. Zase se můžeme proexportně nastartovat, takže vždycky na všem zlém se dá najít něco pozitivního. A tato krize v tento moment aktuální určitě není tak hluboká, určitě není tak extrémní. Takže poučení z ní určitě lze najít. Já beru zejména to, že netrvala dlouho, což možná, když je situace ...

Václav MORAVEC, moderátor
Vy už ji považujete ten největší propad rublu, jak jsme viděli v grafice, tak vy už považujete, že si rubl sáhů na dno.

Jan PROCHÁZKA, generální ředitel, EGAP
Předpokládám, že to tak bude. Pokud bych si měl vsadit, tak bych si tipl, že už se tady k těmto hodnotám nedostaneme.

Václav MORAVEC, moderátor
Takže už půjde jenom nahoru.

Jan PROCHÁZKA, generální ředitel, EGAP
Ale je to čistě, no ne nahoru, ale tak dneska se pohybujeme kolem těch hranic 70, 70 rublů za euro. Myslím si, že pořád je to strašně bolestivé, jak jste naznačoval, ti importéři, kteří si vzali úvěry v eurech a dneska něco produkují a mají vlastně z těch fabrik, které postavili z těch českých součástí mají začít splácet a vydělávají v rublech a mají splácet jako ty eurové úvěry, tak je to samozřejmě extrémní, protože mají dvakrát dražší, dvakrát dražší ty půjčky, ale myslím si, že i takto, takto složitá situace se dá, dá přežít.

Václav MORAVEC, moderátor
Hospodaření EGAPU, to je závěrečné téma, se v posledních letech pohybuje převážně v červených číslech. Zatím největší ztrátu EPAPu, přes 2 miliardy korun, utrpěla pojišťovací státní společnost v roce 2009. Tehdy se na ní podepsaly vyšší platby pojistného plnění například za dvojici nedokončených projektů na výstavbu elektráren v Pákistánu. V roce 2011 byl EGAP ve víc než miliardovém minusu, předloni to bylo už jen 992 milionů. Hlavní příčinou propadu bylo vytváření rezerv na pojistná plnění zejména starších obchodních případů jako byly sklářské projekty v Rusku tak problematické, a na Ukrajině nebo výstava cementárny ve Vietnamu. Podepíše se ta krize na hospodářském výsledku za rok 2014?

Jan PROCHÁZKA, generální ředitel, EGAP
Tak určitě se podepíše. Určitě já si tady nebudu avizovat, že by ten letošní rok nebo ten loňský rok byl ziskový. Určitě to tak, určitě to tak není. Na druhou stranu my jsme neseděli se založenými rukami, my jsme pojišťovali dále, to znamená nesnažili jsme se řešit jenom minulost, snažili jsme se fungovat i nadále, už teď můžu avizovat, že se nám povedlo v loňském roce pojistit export ve výši 47,5 miliardy korun. To znamená, že to sice je méně než loňských 63, ale na druhou stranu si myslím, že se zase vracíme trošku na čísla z roku 2008, 2009, kdy se pojišťovalo opravdu mezi 50, 60 miliardami a až v tom, v tom krizovém roce ...

Václav MORAVEC, moderátor
Takže loni jste pojistili ...

Jan PROCHÁZKA, generální ředitel, EGAP
Téměř 50, když to vezmu.

Václav MORAVEC, moderátor
A což je pokles o nějakých těch 14 miliard, když to srovnáváme s rokem 2013.

Jan PROCHÁZKA, generální ředitel, EGAP
Je to určitě pokles, určitě nikdo z nás nečekal, že Ukrajina půjde do defaultu, my jsme tam měli přednasmlouvány, dokonce i schváleny projekty, schváleny dozorčí radou ve výši zhruba 10 miliard. To znamená, my jsme Ukrajinu úplně zastavili. Rusko chladlo celou dobu, chladlo mnohem déle než, než v letošním roce, to znamená ten zájem o Rusko byl trošku nižší, ale pochopitelně to, co se stalo, tak mělo dopad i na nás a pochopitelně tam jsou ještě problémy, problémy z minulosti. My se teď dostáváme do takové jako, takového speciálního soukolí, my tam máme taková tři mlýnská kola. Když my vlastně z minulosti řešíme ty prokrizové případy z roku 2008, 2009, to jsou ty známé sklárny a podobné věci, které jsem já osobně zdědil a které vlastně jsou teď zrovna ve fázi splácení. My jsme sice dořešili, to znamená dořešili jsme ve vztahu s bankou jako takovou, ale musíme je splácet, musíme zhruba 7, 8 let vždycky splácet, pak se dostáváme do té rusko-ukrajinské krize a ještě nám přichází nové evropské aktivity typu Solvency II, to znamená posilování kapitálu jak bank, tak pojišťoven, to znamená od krize 008, 2009 Evropská unie chce, ať banky mají dostatek kapitálu, ať pojišťovny mají dostatek kapitálu, ať zvládají tyto krize. Každý standardní pojišťovna má tisíce pojistných případů. My jsme prostě bohužel trošku specifická pojišťovna, protože přece jenom tisíce elektráren tak jako úplně jako nestavíme, to znamená, to jsou případy, je to, je to spíše o stovkách a tam se každý jeden default se pochopitelně projeví mnohem hůře než v těch tisících případech, kdy si prostě můžete dovolit těch 30, 40 negativních případů. Ony se vám rozprostřou. U nás je to trošku složitější, protože to není ten zákon velkých čísel, na kterém jsou pojišťovny založeny, to je ta nahodilost a zákon velkých čísel. U nás je to trošku složitější, takže každá, každá negativní zpráva, každý negativní případ pochopitelně dopadá tvrději.

Václav MORAVEC, moderátor
Jakou ztrátu vykážete tedy, když to budu srovnávat s rokem 2013 těch 992 miliard?

Jan PROCHÁZKA, generální ředitel, EGAP
Tak jsme zatím na začátku roku, vybrali jsme pojistné zhruba ve výši 1,5 miliardy. Platili jsme docela vysoké pojistná plnění z minulosti. Zhruba 3,5 miliardy jsme vyplatili, to znamená není to součet jenom těchto dvou čísel, bude se tam tvořit rezervy, bude to ztráta, bude ve výši miliard, ale určitě nepůjdeme do státního rozpočtu, to znamená, nepůjdeme do státního rozpočtu, abysme dostali nějakou mimořádnou dotaci na sanaci naší ztráty. My máme takovou jednu obrovskou výhodu a to je ta, že vlastně stát nám dává dotace nebo v minulosti nám dal dotace do pojistných fondů, to znamená on nám vytváří polštář, dal nám v minulosti zhruba 10 miliard. Těch 10 miliard je uloženo v našich pojistných fondech, nikdy jsme na ně nešahali, neplatíme z nich výplaty, neplatíme z nich pojistná plnění, ale dělají nám jakýsi polštář, díky kterému můžeme pojišťovat a ty dotace tam stále leží. A v průběhu 20 let máme takovou povinnost zůstat, zůstat na nule a dneska jsme zrovna v tom momentu dlouhodobě, kdy jsme kolem té nuly, takže teď si asi trošku sáhneme do minusu, ale v průběhu 2, 3 let se zase zvedneme.

Václav MORAVEC, moderátor
Konstatuje závěrečný host Otázek, kterým byl generální ředitel státní pojišťovny EGAP Jan Procházka. Děkuju, že jste byl hostem Otázek a těším se v letošním roce na setkávání. Díky.

Jan PROCHÁZKA, generální ředitel, EGAP
Díky za pozvání.

Václav MORAVEC, moderátor
Tak takové byly první Otázky roku 2015. Připomínám, že nás najdete na internetových stránkách zpravodajského portálu České televize, známá adresa http://www.ct24.cz. Hezký zbytek neděli pokud možno ve společnosti zpravodajské čtyřiadvacítky.

© EGAP  2017
Mapa stránek