21.04.2015
Nejhorší zkušenosti má EGAP s Ukrajinou a Mongolskem (Hospodářské noviny )

Když si chce český exportér pojistit vývoz prostřednictvím Exportní garanční a pojišťovací společnosti (EGAP), může si být jistý, že v určitém okamžiku se jeho případ dostane na stůl Jiřiny Rovné. Šéfka odboru ekonomických analýz a hodnocení pojistných rizik v EGAP společně se svými podřízenými posuzuje, kdy je riziko pro úvěrovou pojišťovnu ještě snesitelné a kdy už by se pojišťovat nemělo.

HN: Na co se především soustřeďujete, když hodnotíte rizikovost jednotlivých obchodních případů?

Hodnotíme finanční situace firem, které jsou do obchodního případu zapojeny, ať již v roli dlužníka, ručitele, sponzora či vývozce. U větších případů je důležité posoudit samotnou strukturu obchodu. Zajímáme se tedy o to, kdo, komu a za jakých podmínek dodává zboží, jak vzniká povinnost dlužníka platit, kdo nebo co může zapříčinit nějaké zdržení, nedůsledné splnění kontraktu. Zajímáme se rovněž o to, z jakých zdrojů výrobce financuje výrobu pro export. Podobné aspekty zkoumáme i na straně dlužníka. Když někdo přijde například s projektem výstavby investičního celku, který se má pak splácet deset let, je nutné zadat zpracování studie trhu pro daný produkt. Ta řekne, jestli bude v dané oblasti po produkci tohoto celku během deseti let poptávka. Při hodnocení jednotlivých obchodních případů je hodně důležitý lidský faktor. Podstatné je, aby měl analytik smysl pro detail. Mnohdy vypadá struktura transakce na povrchu bezvadně, ale v detailech se mohou skrývat rizika.

HN: Jak proces hodnocení obchodního případu probíhá?

Ne vždy je bez potíží, asi u poloviny případů si po prostudování předložených podkladů musíme vyžádat další informace nebo dokumenty. Po provedení analýzy sepisujeme analytický výstup, který popisuje zjištěná rizika, hodnotí celou strukturu transakce, a navrhujeme i strukturu zajištění případu. Útvar řízení rizik formuluje doporučení, zda transakci pojistit, či ne a případně za jakých podmínek. Striktní zamítnutí požadavku na pojištění ze strany risku se sice v naší praxi objevuje, není ale příliš časté. Spíš se snažíme najít cestu, jak podmínky obchodního případu upravit nebo lépe zajistit.

HN: Jaké jsou nejčastější chyby a nedostatky, s kterými se u posuzovaných případů setkáváte?

Nedá se říct, že by nějaký typ nedostatků vyčníval. Možná bych upozornila, že při strukturování větších případů vývozu investičních celků by se financující banka měla zabývat nejen zahraničním rizikem, ale potřebujeme, aby věnovala pozornost i českému exportérovi a jeho schopnosti dobře, včas a bez chyb daný projekt dokončit.

HN: Jak dlouho trvá zpracování jednoho pojistného případu?

EGAP má pro zpracování pojistného případu jasně nastaven proces rozdělený do několika fází. U složitějších obchodních případů, jako je například pojištění vývozního odběratelského úvěru, dochází v EGAP průběžně ke zrychlování pojistného procesu – průměrný „nový“ případ je zpracován o 21,5 dne rychleji, než tomu bylo v minulosti. Ke zrychlení ale nedošlo jen v EGAP – rychlejší jsou nyní i naši klienti, v tomto případě banky. Čas vymezený na zpracování případu v odboru hodnocení pojistných rizik je dvacet dnů. Ne vždy však můžeme plně tento čas využít, některá hodnocení je třeba zpracovat rychleji. Mě jako „riskaře“ však trápí, když jsme pod časovým tlakem, protože to jsou přesně ty situace, kdy by se mohla stát chyba. Ale samozřejmě chápu, že exportéři mají své termíny a musejí je plnit.

HN: S kterými zeměmi jsou z hlediska platební morálky vůbec nejhorší zkušenosti?

Máme data za 23 let fungování EGAP. Pokud porovnáme počet uzavřených obchodních případů do jednotlivých zemí a počet pojistných událostí, pak procentuálně nejhůře vycházejí Ukrajina a Mongolsko.

HN: EGAP nedávno přišel s novým modelem posuzování pojistek. Co vás vedlo k této změně?

Nový model, kterému pracovně říkáme Efektivita podpory exportu, používáme od začátku dubna. Hlavním důvodem pro jeho využití je to, že do současné doby jsme velmi dobře uměli popsat rizika každého obchodního případu, nicméně chyběla ta druhá strana – jaký přínos pro českou ekonomiku bude mít to, když na sebe EGAP tato rizika vezme. Chceme jasně umět říct – ano, podpořili jsme tento export do rizikového teritoria a díky tomu se udrží nebo vznikne tolik a tolik pracovních míst. Stejně tak model umožní vypočítat, kolik peněz pak přijde do veřejných rozpočtů.


Jiřina Rovná Ředitelka odboru ekonomických analýz a hodnocení pojistných rizik v EGAP vystudovala Vysokou školu ekonomickou v Praze. Hned po ukončení studií nastoupila do Státní banky československé, kde působila deset let. Od roku 1992 pracuje v Exportní garanční a pojišťovací společnosti. V EGAP pracovala nejprve v obchodním úseku, poté jako ředitelka odboru pojišťování teritoriálních rizik. V útvaru pro posuzování rizik působí od jeho vzniku v roce 2007.

© EGAP  2017
Mapa stránek