10.09.2015
EGAP začal projednávat nové obchodní případy do Íránu (All for POWER )

Exportní garanční a pojišťovací společnost, a.s. (EGAP) zahájila v srpnu projednávání nových obchodních případů do Íránu, a to ve fázi poradenství a předběžného posouzení. Podmínkou pro zahájení konečného posouzení nových obchodních případu pak bude odvolání sankcí znemožňujících vývoz do Íránu.

Podle generálního ředitele EGAP Jana Procházky tímto krokem pojišťovna reaguje na aktuální vývoj mezinárodně politické situace, kdy se očekává v horizontu půl roku zrušení sankcí vůči Íránu. „Chceme tím pomoci zajistit konkurenceschopnost českých vývozců a umožnit přípravu nových obchodních případů tak, abychom po zrušení sankcí byli schopni rychle reagovat a začít pojišťovat nový export,“ doplňuje Jan Procházka.
Toto rozhodnutí EGAP souvisí také s tím, že pojišťovna má pozitivní zkušenost s minulými obchodními případy do tohoto teritoria a eviduje takřka bezproblémovou platební historii íránských subjektů. „Do doby zavedení sankcí odběratelé z Íránu platili v řádných termínech, po zavedení sankcí nám zůstali dva pojištěné případy, které ještě nebyly splacené,“ doplňuje Jan Procházka.
Před zavedením sankcí přitom činila celková aktivita EGAP v Íránu téměř 13 miliard korun, přičemž po zavedení sankcí řeší úvěrová pojišťovna jen jednu pojistnou událost s Bank Saderat. Nezaplacení pohledávky ve výši osmi milionů dolarů v tomto případě souvisí právě s platností sankcí, které omezují zahraniční platby. Nyní se nicméně rýsuje reálná varianta, jak ve velmi krátké době dořešit i tuto pojistnou událost. V tomto případě má totiž EGAP státní záruku Íránu, a pokud by tato pohledávka nebyla řádně zaplacena, šlo by o komplikaci při pojišťování případných dalších obchodních případů. Druhá pohledávka, kterou EGAP v Íránu má, je u Bank Tejarat, tam ale nyní splátky probíhají bez problémů.
Právě s platbami z íránských bank mají u starších pohledávek problém i další evropské země. Významným dopadem sankcí je totiž i vyloučení některých bank ze systému SWIFT a jejich uvedení na sankční seznam. Tento krok fakticky zkomplikoval mj. obchodní vztahy, které vznikly ještě před zavedením sankcí, neboť banky z reputačního hlediska odmítají se sankcionovanými subjekty spolupracovat a v mnoha případech nedokončují transfery splátek íránských dlužníků. Nemožnost transferu dlužné částky, bohužel, nakonec postihuje především evropské věřitele.

ČESKO-ÍRÁNSKÉ OBCHODNÍ VZTAHY A MEZINÁRODNÍ SANKCE

V září roku 2014 se uskutečnila podnikatelská mise do Teheránu. Setkání bylo významné nejen z pohledu obchodního, ale i historického, neboť se jednalo o první podnikatelskou misi do Íránu. Podle sdělení Hospodářské komory ČR se do země vypravilo téměř 20 zástupců českých firem z oborů, jako je strojírenství, doprava či energetika. Pravděpodobně se tím podařilo opět nastartovat posílení tradičních íránskočeských obchodních vztahů. Na konci dubna letošního roku pak na tuto cestu navázala návštěva íránského ministra pro hospodářské záležitosti a ministra financí v Praze v sídle Hospodářské komory ČR.
Výsledkem jednání bylo, že obě strany chtějí navázat na četné obchodní vztahy, které byly v období 2010 - 2012 utlumeny mezinárodními sankcemi. Jestliže dojde k uvolnění mezinárodních sankcí, mohl by se českým společnostem naskytnout možnost obchodní spolupráce v oblasti energetiky - rozšiřování a obnova tepelných elektráren a spolupráce spojená s plánovanými investicemi v oblasti obnovitelných zdrojů. Íránská delegace dále projevila zájem o farmaceutické výrobky a zdravotnickou techniku.
Jestliže se podaří vyřešit mezinárodní situace a povede to ke zrušení sankcí, může to znamenat ukončení omezení nejen pro české exportéry. Zásah mezinárodních sankcí lze demonstrovat na objemu vývozu, který v případě ČR postupně klesl od roku 2010 z hodnoty 96 milionů USD na 27 milionů USD k roku 2014.

NEJPERSPEKTIVNĚJŠÍ POLOŽKY PRO ČESKÝ EXPORT:

Větší šance prosadit se v místních podmínkách mají dodávky komponent či základních materiálů a polotovarů (např. dodávky dílů pro místní výrobu praček a chladniček, chladicích zařízení atd., či materiálů např. pro textilní průmysl a dále dodávky strojů, zařízení a materiálů pro automobilový průmysl, stavební průmysl (kompresory), tiskárny, zemědělské strojní vybavení, součásti závlahových systémů atd., ale i např. měřící techniku a ventily pro petrolejářský průmysl.

© EGAP  2017
Mapa stránek