14.09.2015
Hříšníci si výrazně připlatí. EGAP mění pravidla exportního financování (Hospodářské noviny )

U povinného ručení se od letošního září inspiruje pojištění exportního financování. Podobně jako si připlatí řidič, který často bourá, budou banky dostávat tzv. bonusy a malusy podle toho, kolik jim zkrachuje exportních úvěrů.
 Banka, která má nesplácených úvěrů příliš nebo se je nesnaží řešit, se do rizikových teritorií pojištění buďto vůbec nedostane, nebo se jí výrazně zvýší spoluúčast. Tedy suma, kterou se – opět jako při bouračce – podílí na náhradě škody.
„Hlavní výhodou nového systému je jeho transparentnost a předvídatelnost,“ říká mluvčí státní exportní pojišťovny EGAP Hana Hikelová. Nový systém spoluúčastí podle ní zohledňuje jak míru rizika, i prospěšnost případu pro český export. A zároveň trestá hříšníky.
 Pojišťovna tím sleduje jeden hlavní cíl. Chce zamezit situaci z krizových let 2009–10, tedy přemíře příliš rizikových úvěrů, které klienti nyní nemohou splatit. I kvůli nim vykázal EGAP v minulém roce historicky nejvyšší ztrátu téměř šest miliard korun.

Reakce bank jsou zatím rozporuplné. Zatímco Jan Nývlt z ČSOB „vnímá celou řadu pozitiv, která se podařilo EGAP v novém systému zavést“, tak Miloš Večeřa z Raiffeisenbank, který má exportní financování na starosti v České bankovní asociaci, je skeptičtější. „Celý návrh potřebuje doladit, nebude totiž banky motivovat, aby chodily do rizikovějších oblastí,“ říká. Bojí se zároveň, aby systém malusů nebyl využíván jako perzekuce.
Dnes je spoluúčast pro vývoz do celého světa kromě Běloruska nastavená na pět procent. Praxe je většinou taková, že si ji mezi sebe dělí banka s exportérem půl na půl.
Kvůli rostoucímu počtu krachujících úvěrů ale začala vláda volat po jejím navýšení. Ministr průmyslu Jan Mládek chtěl 10procentní spoluúčast, Andrej Babiš požadoval dokonce až 30procentní.
„Musím říct, že to bylo nejdelší a nejsložitější vyjednávání, které jsem zatím za Svaz průmyslu absolvoval,“ říká viceprezident svazu Radek Špicar. Kromě zájmů pojišťovny, exportérů a bank se totiž vyjednávání účastnila i čtyři ministerstva. „Nakonec se ale ze všech návrhů, které byly na stole, podařilo prosadit to nejlepší. Výsledkem je řešení, které zlepšuje fungování celého systému a eliminuje problematická místa z minulosti,“ říká Špicar.
Výsledná dohoda počítá s rozmezím nula až deset procent. Nejčastěji bude spoluúčast stále pět procent, ale projekty s přínosem pro českou ekonomiku, s vysokým českým podílem nebo pro export do nových teritorií mohou dostat „slevu“. Novinkou je i nulová spoluúčast na politická rizika v méně rizikových zemích, po které exportéři dlouho volali. Nejvyšší, desetiprocentní, bude naopak u vývozu do zemí rizikových.

Vedení EGAP přichází i s další novinkou. Jsou jí zmiňované malusy a bonusy. Rating exportéra už existuje – pokud tedy firmě zkrachovalo 10 z 10 obchodů, nepojistí jí vývoz EGAP pravděpodobně už nyní.
Nově ale bude pojišťovna vypočítávat tzv. škodní poměr bank.
Za posledních 10 let se tak vyhodnotí objem pojištěných úvěrů plus počet těch, které zkrachovaly. Tento poměr se aktualizuje každé tři měsíce. Do vzorce se navíc započte i to, jak aktivně banka nesplácené úvěry vymáhá. Tedy jestli případ jen vezme a pošle na pojišťovnu k proplacení, nebo se aktivně snaží, aby dlužník splatil co nejvíc.
Výsledkem jsou tedy až dvouprocentní bonusy pro vzorné banky a víceméně neomezené malusy. Je tak reálně možné, že banky, kterým krachuje hodně (i menších) úvěrů a nesnaží se je vymáhat, budou mít spoluúčast výrazně vyšší, než je horní hranice 10 procent.
Pro banky je tu ještě jeden háček. Zatímco se mohou u běžné spoluúčasti dělit půl na půl s exportérem, u malusu to nejde.
Jaké banky mají „škodní poměr“ nejhorší, a tudíž budou platit nejvíc, nechce EGAP zatím zveřejňovat. „Měli by nám ale dát vědět do dvou týdnů,“ říká Večeřa.

Nakonec se ze všech návrhů, které byly na stole, podařilo prosadit to nejlepší. Radek Špicar viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR

Autor: Petr Lukáč

© EGAP  2017
Mapa stránek