27.10.2015
Na Kubě ocení značku Czechoslovakia aneb návrat po čtvrtstoletí (TRADE NEWS )

Kuba hledá své místo v 21. Století. Francie například již vyslala do Havany delegaci na nejvyšší úrovni doprovázenou dvěma stovkami podnikatelů. Také my bychom neměli novou exportní šanci propásnout, zvláště když můžeme navázat na historicky dobrou spolupráci.

Když loni v lednu v rozhovoru pro Alter eko vyzval generální ředitel exportní pojišťovny EGAP Jan Procházka české podnikatele, aby se víc porozhlédli po Latinské Americe, protože Čínu chtějí dobýt všichni, znělo to po desetiletích okouzlení levnými výrobky a levnou čínskou pracovní silou jako hlas zdravého rozumu.
Koncem roku 2013 se totiž vrátil z návštěvy tehdy slibně rostoucí Brazílie. Tam si mimo jiné uvědomil, že nás v těchto končinách stále vnímají jako Czechoslovakii. Také proto se na přípravách říjnové podnikatelské mise Hospodářské komory ČR, která se připojila k náměstkovi ministra zahraničních věcí Martinu Tlapovi, vedoucímu oficiální delegace na Kubu, intenzivně podílela Česko-slovensko-kubánská smíšená hospodářská komora.
Kuba představuje v poslední době vedle Íránu velkou příležitost pro naše exportéry. „Česká republika již v minulosti podpořila zahájení evropsko-kubánského dialogu o rozšířené spolupráci a dnes společně se zeměmi EU usilujeme o posílení spolupráce v řadě oblastí, včetně ekonomických a kulturních vztahů,“ prohlásil před cestou Martin Tlapa.
Cesta do Havany si kladla za cíl oživit a povýšit vzájemné vztahy a byla příležitostí nejen k jednáním s kubánskými ministerstvy a představiteli akademické sféry, ale přítomnost podnikatelské mise umožnila také identifikaci klíčových projektů česko-kubánské obchodní relace. V této souvislosti se uskutečnilo rovněž setkání české reprezentace s nezávislými kubánskými ekonomy a představiteli občanské společnosti.

Podle prezidenta Hospodářské komory ČR Vladimíra Dlouhého se Kuba vydala na cestu hledání nové pozice v 21. století. Vzhledem k novým příležitostem a vzájemným ekonomickým vztahům z let 1959 až 1989, kdy existovala úzká spolupráce československých a kubánských podniků, by byla škoda nových podmínek nevyužít, i když na Kubě zatím k podstatným politickým změnám nedošlo. Středoevropské ekonomiky a Čína však dokazují, že lze dosáhnout významných transformačních kroků v ekonomice rychleji než v oblasti politické a společenské.
Součástí delegace byli rovněž zástupci Ministerstva financí, aby se dohodli na výši kubánského dluhu a jeho splácení. Jedním ze způsobů jeho kapitalizace je vkládání dlužných prostředků do společných projektů, které by na ostrově realizovaly české společnosti. Během pobytu proběhlo rovněž business forum organizované HK ČR, jednání na kubánském Ministerstvu zahraničních věcí a na Ministerstvu obchodu a investic, debata ve Středisku genetického inženýrství a biotechnologií, přednáška na ekonomické škole o hledání příležitostí v ekonomické diplomacii a v neposlední řadě setkání s tamějšími podnikateli.
Naše Ministerstvo zahraničních věcí vytipovalo několik sektorů s největším potenciálem spolupráce. Mezi tři hlavní patří zemědělství a potravinářství (Kuba dováží 80 % potravin), energetika a s ní spojené služby, modernizace energetických zařízení a zdravotnictví. Linet jako světová značka je na Kubě již přítomen a uvažuje se, že by se mohl stát vůdčím subjektem skupiny dodavatelů z odvětví zdravotnictví a zdravotnické techniky.

Podle Vladimíra Dlouhého tvořily delegaci především podnikatelské subjekty, které na tradici nenavazují. Výjimku tvoří třeba společnosti Wikov Industry, Full Medical Services, Vítkovice Machinery Group, zmíněný Linet a subjekty z oblasti biotechnologií a cestovního ruchu.
Kuba a Írán představují pro české exportéry velkou šanci. V případě pojišťování exportu na Kubu uplatňuje EGAP specifický režim, kdy se stále ještě řeší staré pohledávky a nové pojištění se poskytuje v návaznosti na splácení starých dluhů. „V rámci tohoto režimu nicméně EGAP v posledních čtyřech letech pojistil český export za 24 milionů eur, tedy téměř 650 milionů korun. Tento vývoz směřoval především do odvětví energetiky a dodávek zemědělských produktů, zejména do vývozu pšenice, sladu a chmele,“ shrnul dosavadní pomoc českým exportérům Jan Procházka a nabídl jim další podporu při ošetřování potenciálních rizik na staronovém exportním teritoriu.

© EGAP  2017
Mapa stránek