10.11.2015
Pojišťovna EGAP pracuje na vývozu do Íránu za miliardu (Hospodářské noviny )

První firmy v Česku se již připravují na konec sankcí namířených proti Íránu. Exportní pojišťovna EGAP podle svého šéfa Jana Procházky nyní pracuje na sedmi případech v hodnotě téměř miliardy korun. Jediné, na co se čeká, je konec mezinárodních sankcí plánovaný na leden příštího roku.
O Írán je očividně mezi českými byznysmeny a bankéři velký zájem. Pokud se chtěl včera někdo dostat na konferenci o exportu do této téměř osmdesátimilionové země, čekal ho u Černínského paláce, kde sídlí ministerstvo zahraničních věcí, poměrně nevídaný jev. Fronta, která se táhla až ven před hlavní vchod.
Podle šéfa CzechTradu Radomila Doležala je zájem logický. „Írán je posledním velkým trhem, který se otevírá v kategorii rozvíjejících se trhů. Je to proto obrovská příležitost. Írán je země velmi bohatá na zdroje. A to nemluvím jen o ropě, ale například i lidských zdrojích,“ říká Doležal.
Írán ale není jednoduchý partner, vývoz do této země má svá rizika. Jedním z nich je podnikatelské prostředí. Podle Světové banky Íránu náleží až 118. místo. Firmy se také musí připravit na jiné kulturní a náboženské prostředí.
„Ty problémy tam jsou. Patří sem silné znehodnocení měny, vysoká nezaměstnanost a další,“ říká Procházka z EGAP. Existují ale i velká politická rizika, například zavedení dalších sankcí nebo znovuobnovení těch, které se mají v blízké budoucnosti rušit. „Pojištění vývozu do Íránu tak nebude levné, to je jasné. Podle kategorií OECD patří do sedmé, nejrizikovější skupiny zemí,“ říká Procházka, jehož pojišťovna stále vymáhá splácení jednoho obchodního případu z let před rokem 2010, kdy byly sankce zavedeny.
I přesto říká, že vůle platit na íránské straně existuje. I proto pracuje pojišťovna na zmiňovaných sedmi případech – hlavně z oblasti ropného průmyslu a energetiky, kde budou asi největší příležitosti. Nové možnosti se ale rýsují například i v potravinářství – průmyslovém zpracování masa nebo mléka – nebo v oblasti infrastruktury. Írán má také přes pět tisíc dolů, což by mohla být šance pro výrobce důlní techniky. EGAP tak podle Procházky po konci sankcí navýší úvěrové limity z 650 milionů na 5,24 miliardy korun.
Do Íránu již nyní cestují zástupci firem, jako je brněnský Unis, který se specializuje na inženýrské práce právě u chemického a ropného průmyslu, na misích tam byly i firmy Aries, specializující se na dodávky zdravotnického zařízení, dodavatel oceli FER Kladno nebo výrobce malých turbín Mavel.
Jsou zde ale i společnosti, které se byznysu s Íránem nevzdaly ani během mezinárodních sankcí. Zakázku za desítky milionů korun zde nedávno například získal Chemoprojekt Tomáše Plachého. Firmy si ale musí najít alternativní cesty platby, jelikož Írán je odstřižený od mezinárodního bankovního systému.
Výhodou českých firem je, že v Íránu nebudou nováčky, často tam mají historické vazby. Některé sem i přes problémy s platbami vyváží i v současnosti. Drtivá většina zakázek se ale odehrála v 90. letech. Írán byl pro Česko (a Československo) historicky důležitou zemí. Sám EGAP tam v době své existence pojistil 111 případů za více než 19 miliard korun; patřily sem například stavby hliníkárny za sedm miliard, elektrárny Iranshahr za 2,2 miliardy či cukrovary za více než 2,6 miliardy korun.
Za to, že se vývoz omezil, nemohou jen mezinárodní sankce, ale i jednostranné omezení importu ze strany Teheránu z let 2003 až 2007. Je to vidět i na vývozu českých firem. Zatímco v roce 2000 činil český export do Íránu něco přes 2,8 miliardy korun, o 10 let později se propadl na 1,85 miliardy a loni byl jen 565 milionů korun.
České firmy tak mají na co navazovat. „Vnímáme Írán jako teritorium, na které se vracíme,“ říká náměstek ministra průmyslu Vladimír Bärtl. I proto se v této zemi v letošním roce uskutečnily tři obchodně-diplomatické mise. Té největší se v září zúčastnil i ministr zahraničí Lubomír Zaorálek.


Uvalování sankcí na Írán začalo kvůli jeho jadernému programu zhruba před 10 lety, od té doby proběhlo několik kol zpřísnění. Jejich zrušení se očekává po oteplení vztahů zejména s USA a po podpisu dohody o dalším postupu v íránském jaderném programu mezi Íránem a sedmi světovými mocnostmi letos v létě.

565 mil. Kč byl vývoz českých firem do Íránu v loňském roce. V roce 2000 to bylo 2,8 miliardy korun.

5,24 mld. Kč je množství exportu, který chce v Íránu v budoucnu pojistit EGAP. V současné době je limit 650 milionů korun.

© EGAP  2017
Mapa stránek