29.01.2016
Češi se ujali ukrajinské cihelny (Lidové noviny)

Exportní banka a pojišťovna EGAP se domohly práva v kauze „špatně umístěného razítka“, na kterou upozornil Miloš Zeman

Šlo o jeden z nejdivočejších případů vymáhání pohledávky České exportní banky (ČEB) v zahraničí. Tato státní banka uplatňovala nárok na 18 milionů eur od Kuzmineckého cihlového závodu na Ukrajině, kterému předtím poskytla úvěr. Hlavním dodavatelem její stavby totiž byl tuzemský exportér - brněnská společnost Alta. Tamní soudy ale odmítaly nároky banky uznat, i když ČEB měla své požadavky podložené verdiktem rozhodčího soudu při Hospodářské komoře v Praze z roku 2012.
Celý případ zviditelnil prezident Miloš Zeman, když v roce 2013 poukázal na „odstrašující příklad, kdy ukrajinský soud v první instanci uznal pohledávku české strany, odvolací soud ale s odkazem na špatné umístění razítka nárok shodil se stolu“. Stalo se tak krátce před protesty na Majdanu, patálie s ukrajinskými soudy však pokračovaly i v dalších letech.

Nyní přece jen přišla povzbudivá zpráva. ČEB ve spolupráci se státní pojišťovnou EGAP, která původní úvěr pojistila, převzala na základě soudního verdiktu ke konci minulého roku cihelnu přímo do svého vlastnictví.
Hospodářský soud v Kyjevě totiž rozhodl o existenci zástavního práva české strany. A stejný odvolací soud, který byl dříve terčem Zemanovy kritiky kvůli razítku, nakonec loni potvrdil české nároky. „Uznání a výkon arbitrážního rozhodnutí na Ukrajině byl proces velice nákladný a časově zdlouhavý. Situace se v několika paralelně probíhajících sporech u ukrajinských soudů začala obracet ve prospěch české strany až v roce 2015,“ upřesňuje mluvčí EGAP Hana Hikelová. Následovat bude příprava objektu k prodeji a vymáhání zbývající pohledávky od dlužníka.
„Naší snahou je nyní zpeněžit nabyté zástavy ve veřejném výběrovém řízení a připravujeme prodej závodu,“ potvrzuje generální ředitel ČEB Karel Bureš. Závod je podle něj v současné době odstaven, první analýzy ale ukazují, že se nachází v dobrém stavu a k zahájení výroby nebudou nutné velké investice.
„Jsme přesvědčeni, že o závod cihelny bude na trhu zájem, jelikož výroba probíhala v minulosti bez výraznějších potíží a o výrobky cihelny zájem byl,“ předpovídá Bureš.
Podle dostupných zdrojů sehrála podstatnou roli při řešení problémů na Ukrajině součinnost se samotným českým exportérem.
„Je to výsledek dlouhodobého úsilí ČEB, EGAP a naší firmy,“ říká také předseda představenstva Alty Vladimír Plašil.
Případ cihelny ve městě Kuzmincy se stal fakticky testem toho, zda zahraniční investoři - a mezi nimi i Češi - mohou na Ukrajině počítat se stabilnějším a předvídatelnějším právním prostředím. Verdikt nicméně přichází v době, kdy je přitažlivost země kvůli ozbrojenému konfliktu na východě a špatné ekonomické situaci stále silně zpochybňována.
Celý případ je o to paradoxnější, že cihelna byla postavena, její výrobní linky byly dlouhodobě v plném provozu, a nebýt sporů kolem financování, mohla se stát už dávno referenčním projektem Alty na Ukrajině. Zatímco exportní bance Kuzminecký závod peníze nesplácel, s uznáním pohledávek zpočátku uspěla společnost TML Investments, formálně registrovaná v Česku. Podle dřívějších informací ČEB ale TML i cihelna měly společného majitele, přinejmenším v první fázi - ukrajinského podnikatele Tarase Onufrika, údajně blízkého bývalé premiérce Juliji Tymošenkové.
Právníci společnosti TML si naopak stěžovali, že český stát tuto firmu nehájí, i když by prý měl. České velvyslanectví v Kyjevě podle nich protiprávně diskriminovalo TML jako český subjekt oproti exportní bance jako jinému českému subjektu.
ČEB a EGAP v několika posledních letech dostávaly nabídky na odkup pohledávky, které ale neakceptovaly. Podle Hikelové by Češi jejím prodejem nesmyslně prodělali. Sama cihelna totiž nebyla ani v ekonomických, ani technických či právních problémech.
„Prodejem pohledávky za dobře fungující společností za zlomek hodnoty úvěru by úvěrující instituce i úvěrová pojišťovna výrazně poškozovaly své zájmy,“ uvádí Hikelová. Upozorňuje navíc na možnou propojenost případného nabyvatele pohledávky s dlužníkem. „Pohledávky byly předkládány osobami zastupujícími dlužníka - tedy Kuzminecký cihlový závod,“ dodává mluvčí EGAP.


Jsme přesvědčeni, že o cihelnu bude zájem, jelikož výroba probíhala v minulosti bez výraznějších potíží

Úvěr pro Kuzminecký cihlový závod (KCZ) na Ukrajině

2007 Úvěr pro KCZ poskytla Česká exportní banka (ČEB) ve výši 15 milionů eur, pojistila ho Exportní garanční a pojišťovací společnost (EGAP), dlužník nikdy nezačal splácet.

2012 ČEB dosáhla vykonatelnosti své pohledávky před Rozhodčím soudem při Hospodářské komoře a Agrární komoře v Praze. Společně se sankcemi se dlužná částka vyšplhala na 18 milionů eur.

25. 12. 2015 Po několika letech soudních řízení a sporů na Ukrajině se ČEB stala vlastníkem cihelny, když realizovala své zajištění formou takzvaného propadnutí zástavy.

Jak EGAP usiluje o záchranu peněz (výsledky 2015) Podařilo se vymoci pohledávky za 560 milionů korun Zábranilo se škodám (jde o peníze, které už měla pojišťovna EGAP vyplatit bankám, protože je dlužník z nějakého důvodu nesplácel, ale podařilo se obnovit splácení) téměř 1 miliarda korun

© EGAP  2017
Mapa stránek