07.03.2016
Česká exportní republika (Index LN)

České traktory už zase nejezdí jen do domácích hor, ale třeba i do Íránu. A nejen tam. Celý národní export sice nadále táhnou velké trhy, domácí firmy se ale začínají vracet i na ty tradiční na Blízkém východě a v severní Africe. V celkovém objemu jsou to sice zatím jen menší částky, ukazují ale, že uvolňování ekonomických sankcí a další politické změny mohou z těchto zemí udělat pro české vývozce zlatý důl.

Zástupci obchodní diplomacie z celého světa, kteří otevírají dveře vývozuchtivým firmám, si v Teheránu nestačí podávat kliku. „Íránská ekonomika patří díky uvolňování z mezinárodní izolace k nejzajímavějším podnikatelsko-investičním teritoriím posledních let,“ prohlásil ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek, když v Teheránu v lednu otevíral pobočku agentury Czech Trade. „Pro české exportéry se otevírá osmdesátimilionový íránský trh a české produkty tam mají historicky velmi dobré jméno. Proto je důležité, aby tam byl pro vývozce k dispozici expert na zahraniční obchod,“ dodal ministr. A konzultant Czech Trade Filip Tůma nastínil, koho hlavně může trh zajímat: „Máme vytipované klíčové obory v teritoriu. Patří mezi ně stavebnictví, zdravotnictví, strojírenství a v neposlední řadě ropný průmysl.“ Velké možnosti se pro české firmy otevírají také v dopravní oblasti - ať již jde o obnovu zastaralého trolejbusového parku v Teheránu, či modernizaci tamní tramvajové dopravy.

A rovněž v energetice. Nejde přitom jen o stavbu klasických elektráren, v Íránu se plánuje i výstavba alternativních zdrojů energie - solárních, větrných a vodních elektráren. Českým podnikatelům by mělo určitě pomoci i to, že Česko nedávno uzavřelo s Íránem smlouvu o zamezení dvojího zdanění.

Češi přitom mají v Íránu na co navazovat. Státní Exportní garanční a pojišťovací společnost (EGAP) do roku 2010 podpořila v Íránu 111 obchodních případů. Češi do země dodávali kolejnice, technologické zařízení pro elektrárnu v Íránšahru, linky pro výrobu dieselových čerpadel, čističku odpadních vod a mnoho dalšího v celkové hodnotě přesahující 14 miliard korun. Podle mluvčí státní pojišťovny EGAP Hany Hikelové mají nyní české firmy o vývoz do Íránu obrovský zájem. Potíž je v tom, že boj o zakázky již trvá minimálně rok a řadu lukrativních zakázek, zejména v oblasti rafinerií a ropného průmyslu, mají firmy z jiných zemí už dávno dojednané.

Celý střední východ

O tom, že nejen Írán, ale celý Střední východ je a bude hodně zajímavým odbytištěm, vypovídají statistiky. Čeští vývozci v tomto regionu loni utržili přes 68 miliard, o plnou čtvrtinu víc než předchozí rok. O naprostou většinu se přitom postaraly jen tři státy. Spojené arabské emiráty, Izrael a Saúdská Arábie. Do univerzity v Džiddě v posledně jmenované zemi dodala plzeňská keramička Lasselsberger dlaždice o ploše 350 tisíc metrů čtverečních, tedy pětkrát více než tunelu Blanka.

Navázat na spolupráci z dob, kdy komunistické státy vyměňovaly se Středním východem zboží ve velkém, uvažoval i zmíněný Zetor, který se kromě Íránu snaží prosadit i v sousedním Iráku. Původní model pouštního traktoru ze sedmdesátých let Antar je dodnes v Iráku synonymem traktoru. Tehdy zde firma realizovala jedny z největších zakázek tehdejšího Československa. A měla dokonce v Iráku i vlastní linku. Na ní do roku 1990 sestavila 80 tisíc traktorů. Vývozu do Iráku ale drtivě a možná i překvapivě dominují v českých tabulkách tabákové firmy. Jejich vývoz sem z Česka činil v roce 2014 necelých 189 milionů korun. Loni to už byla jedna miliarda a 189 milionů korun.

„To, co se děje nyní v Íránu, je šoková změna, šokové uvolnění trhu. Takže se může podle těchto indicií zdát, že by to mohla být pro exportéry příležitost roku. Významná příležitost to samozřejmě je. Ale na druhou stranu jsou tu samozřejmě i jiné rychle rostoucí trhy,“ upozorňuje prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý. „Příležitostí roku by pro exportéry mohla být třeba jihovýchodní Asie -tedy kromě Číny,“ tipuje.

Právě Čína je v Asii zemí, v níž loni čeští vývozci utržili nejvíce. Přes 45 miliard, tedy ještě víc než v roce 2014. Nyní, v prvních měsících roku, se mluví v souvislosti s Čínou hlavně o propadu jejích trhů s cennými papíry a podhodnocenou měnou, která pomáhá čínským exportérům. Zároveň ale platí, že loni sem Češi dovezli výrobky jen z kategorií příbuzných energetice a strojírenství za 12 miliard korun. A za dalších 10 miliard zde prodali v odvětví elektrotechniky. A Škoda Auto si zdejší trh nemůže vynachválit. Právě tady prodá své každé čtvrté auto - dlužno ovšem dodat, že tato auta zde také vyrábí.

S případným navazováním obchodních nití z dob Československa to mohou mít firmy na druhé straně planety poněkud složitější. „Teď si podáváme ruce s tolika delegacemi, že už ani nevím, kdo je kdo,“ vypravuje mimo záznam jeden z náměstků ministra elektřiny v Neipyijtu, hlavním městě Myanmaru. „O Československu a jeho exportu si pamatuji jedinou věc: jako malý kluk jsem měl jako hračku plastový samopal, který házel jiskry. Byl na něm nápis Made in Czechoslovakia. Byl skvělý.“

I tady se však Češi ucházejí o miliardové zakázky.Zejména jde o dodávky pro energetiku a stavebnictví. Už dřív dostala česká obchodní diplomacie neformální pozvánku do soutěží na stavbu dráhy trans-jihoasijského rychlovlaku. O ten se zajímají hlavně tuzemští výrobci vlakových podvozků. V celé Asii se přitom daří nejlíp firmám ze strojírenského a energetického odvětví. Loni do regionu vyvezly zboží za víc než 100 miliard. Češi se přitom snaží prosadit i ve vzdáleném Japonsku. Na zakázky v zemi suši si letos brousí zuby třeba tuzemský výrobce sekané Ravy. A například v nejvyšší tokijské věži Skytree se točí pivo z Jihlavy. Japonsko společně s Korejskou republikou uzavírá trojici zemí, kde asijští odběratelé utrácejí za české zboží nejvíc peněz. Loni to bylo 21, respektive 12 miliard korun. Celkově vývoz do Asie stoupl o 11 procent na 208 miliard korun.

Tuhá zima v Rusku

Naopak v Rusku a rusky mluvících zemích prožívají exportéři další hodně tuhou zimu. Sankce za chování Kremlu vůči Ukrajině a rekordně levná ropa připravily české výrobce o třetinu tržeb, respektive o 30,9 procenta. A v některých odvětvích je situace ještě horší. V roce 2014 prodali Češi do Ruska motorová vozidla za 26 miliard. Loni byly tržby jenom 12 miliard. Méně než polovina. Exportéři otevřeně mluví o zášti vůči firmám ze Západu, o tom, že rozhodování ruských odběratelů už neřídí jenom trh. Sankce a nenávist kazí byznys třeba moravskému výrobci čerpadel Sigma. Právě tato firma poukazovala, že jí bezdůvodně partneři na radu prezidenta Vladimira Putina vypovídají smlouvy. „Oni se teď v Rusku rozhodují i podle toho, odkud výrobek je, a upřednostňují tedy ruské výrobky,“ přiznává prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý. Kromě toho navíc Rusové prostě nemají peníze. V roce 2014 utratili ruští importéři za česká auta 26 miliard korun. Za celý loňský rok míň než 12,5 miliardy. I české sklo se v Rusku propadlo meziročně z 1,5 miliardy na 900 tisíc. A pokles poptávky je čitelný i v zemích Společenství nezávislých států. Tam export loni klesl ze zhruba 158 na 112 miliard. „Já ale předpokládám, že pokud se zastaví pokles ceny ropy, není důvod, proč by se neměl zastavit i pokles českého exportu do Ruska,“ dodává Dlouhý.
Zřejmě největší novinu z Ruska za poslední rok tak přinesla Exportní banka, a ne dobrou. Bance, která na neúspěšný projekt výstavby elektrárny Poljarnaja půjčila 6,8 miliardy, vzniká na Sibiři ztráta 5,5 miliardy. Peníze, které se snaží získat ze státního rozpočtu, tak mohou chybět jinde.

Překonat Atlantik má evropským exportérům pomoci euroatlantická obchodní dohoda. Nejde samozřejmě o vzdálenost, ale o obchodní cla, bez kterých budou mít české výrobky lepší šanci uspět. „No tak to by bylo samozřejmě skvělé,“ říká za společnost Holík její exportní manažer Ladislav Kolář. V Americe chce firma prodávat rukavice. A ví, že to nebude jednoduché. „Já myslím, že si české firmy postupně zvykají na pro ně nové podmínky trhu. Důkazem je i to, že roste vývoz do USA,“ řekl Indexu Martin Dvořák, generální konzul České republiky v New Yorku. I když Dvořák sedí v pracovně, kde se domlouvala desetimiliardová investice amerického GE v Česku, je v hodnocení zásluh obchodní diplomacie opatrný. „Tady je to jiné než třeba v zemích bývalého Sovětského svazu. Musíte tu víc sázet sám na sebe, tady nestačí jenom to, že jste dobrý, tady se musíte hodně snažit zakázky získat.“ Opatrně nakládá s otázkou případného exportu do Spojených států i největší tuzemský vývozce Škoda Auto. „Tato otázka nyní není relevantní. My se nyní soustředíme na další posilování naší pozice v Číně a dalších perspektivních trzích,“ řekl Indexu mluvčí automobilky Jozef Baláž. Třeba firma Lasvit nachází zákazníky v USA už několikátým rokem. V hotelu naproti Madison Square Garden instalovala své nejnovější zakázkové svítidlo za 100 tisíc dolarů. „Vyrábíme všechno v Česku, v Novém Boru. Ale k zakázce jsme se dostali přes mravenčí práci tady v New Yorku, bylo to hodně náročné,“ vysvětluje Indexu Jiří Vašíček, manažer Lasvitu pro americký severozápad. Taky tahle firma se loni podílela na jedenapůlmiliardovém vývozu českého skla do Spojených států.

Daří se tu ale taky například českým zbrojařům. Česká zbrojovka z Uherského Brodu musí najmout nové síly, aby stačila vyhovět poptávce. „Loni jsme měli na začátku roku 1715 zaměstnanců, na konci 1800 zaměstnanců. Necelou stovku zaměstnanců jsme přijali. Letošní rok to bude možná trochu méně, ale přesto určitě budeme přijímat,“ tvrdí mluvčí společnosti Radek Hauerland. Z víc než čtvrt milionu loni vyrobených zbraní jich nejvíc putovalo právě do USA, kde tak společnost loni utržila skoro miliardu korun.

Dvanáct prioritních a dvacet pět zájmových zemí

Nejvíc tradičně čeští výrobci ovšem vydělávají na evropských trzích. „Je to naprosto pochopitelné, že jsme provázaní s našimi sousedy. Jsme členy evropských uskupení a v tomto smyslu nevidím na číslech českého exportu nic špatného,“ říká prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý. „A rozhodně bychom si neměli nechat tyto spolky rozvrátit kvůli migrační krizi,“ zastává se Evropské unie. Závislost české ekonomiky na exportu do zemí osmadvacítky přitom loni dál rostla. Skončilo tam 83,3 procenta tuzemského vývozu. A téměř třetina z toho, zboží za 1,26 bilionu korun, šla do Německa.

„Věřím, že tento trend bude pokračovat i letos. Hovoří pro to nejen očekávaný růst české ekonomiky, ale také další zintenzivnění spolupráce obou zemí v souvislosti s digitálním propojováním hospodářství,“ zhodnotil Bernard Bauer z představenstva Česko-německé obchodní a průmyslové komory skutečnost, že objem česko-německého zahraničního obchodu loni poprvé prolomil hranici dvou bilionů korun.
Rychle, o víc než deset procent, stoupl loni vývoz do Velké Británie a na Slovensko skoro o patnáct. Zakázku tam získal třeba i výrobce technologií pro pivovary a pálenice Destila. „O dalších zakázkách na dodávku pivovarů se intenzivně jedná - jde především o dodávku pivovarů na Slovensko, do Finska a do Polska,“ prohlásil jednatel společnosti Jiří Hořava.

Diverzifikaci odbytišť podporuje ministerstvo průmyslu, propaguje trhy, v nichž chce českým firmám pomoci se prosadit. „Jedním ze specifických cílů nové exportní strategie, schválené vládou ČR v březnu 2012, je diverzifikace exportu do zemí mimo EU se zaměřením na základní parametry kvality českého exportu,“ uvádí k dokumentu, podle kterého chce podporovat obchod s 12 prioritními a 25 zájmovými zeměmi. A to do roku 2020.

© EGAP  2017
Mapa stránek