28.04.2016
Kuba na rozcestí: Šance pro české firmy (Ekonom)

Jakkoli se navenek zdá, že se největší ostrovní stát Karibiku otevírá světu, stále zůstává státem s řízenou ekonomikou.

Kuba je nedotčený trh se spoustou možností. Zemí s takovými příležitostmi, navíc bezpečných a příjemných, je na zeměkouli málo. To tvrdí Ladislav Starka, majoritní vlastník firmy Simplex CZ, která se zabývá exportem surovin, hotového zboží a technologií pro potravinářský a pivovarnický průmysl na trhy Latinské Ameriky, především na Kubu.

I přes veškeré hospodářské embargo Kuby dovoz potravinářských produktů do této země dobře fungoval. Ostrov je totiž až z 80 procent závislý na dovozu potravin. A Simplex CZ toho jako jedna z mála českých společností dokázal využít. Přes 15 let na Kubu dováží sušené mléko, sýry, máslo, ale i pivovarnický slad a podobně. V Havaně má firma vlastní kancelář, ve které zaměstnává sedm Kubánců, a ti řídí byznys přímo na místě. Starka létá na Kubu maximálně čtyřikrát do roka.

„Kdo chce na Kubě uspět, nesmí se bát zariskovat, zainvestovat peníze, být tam nějakou dobu přítomný, a jakmile zrealizujete první kontrakt a stanete se pro Kubánce solidním partnerem, pak už návazné kontrakty jdou relativně samy,“ míní Starka s tím, že konkurence je na Kubě každý den silnější. „Kuba je totiž nyní v kurzu, je in.“ Stejného názoru je i vedoucí českého velvyslanectví v Havaně Jaroslav Zajíc, podle něhož se země začala otvírat, navázala styky s USA a připoutala na sebe celosvětovou pozornost. Velký potenciál země si samozřejmě uvědomují i české firmy a podle Zajíce mají přes značnou konkurenci šanci. Mohou totiž navázat na historické zkušenosti Kubánců s kvalitou českých výrobků. „Kubánská vláda má zájem diverzifikovat svoje obchodní partnery, a proto nastal vhodný čas využít naší dobré pověsti v tradičních oborech. Ne všechny země, které začínají s Kubou obchodovat, mají tuto devízu historické důvěry a obliby. Není to ovšem automatická záležitost a je na ní třeba trpělivě pracovat,“ uvádí Zajíc.

Konkurencí českých exportérů jsou především firmy ze španělsky hovořících zemí, které mají ke Kubáncům kromě jazyka blíž i kulturou a zvyklostmi. Z evropských zemí je to hlavně Španělsko, které má na Kubě nejsilnější pozici, tvoří 45 procent zahraničních investic na ostrově, dále je to Venezuela, Čína, a pokud dojde k odstranění amerického embarga, největším konkurentem pro obchodování s Kubou se stanou USA.

Na kubánském velvyslanectví v současné době pozoruje Jaroslav Zajíc zvýšený zájem českých firem, které se dotazují na možnosti vstupu na kubánský trh, na konkrétní obchody z odvětví energetiky, spotřebního zboží a potravin, ale i na šanci koupit nemovitost. „Firmy si ne vždy uvědomí, že Kuba je stále státem s řízenou ekonomikou, nikoliv ekonomikou tržní, na kterou jsme zvyklí z většiny zemí,“ upozorňuje šéf českého zastupitelského úřadu v Havaně. Před vstupem na kubánský trh je třeba počítat se značnou administrativou. Než dojde na jednání přímo s firmami, tak tomu musí předcházet registrace a jednání s obchodní komorou, s podniky zahraničního obchodu, na což je třeba připravit mnoho dokumentů ve španělštině. A klíčové je financování projektů. Podle Zajíce požaduje Kuba dlouhou splatnost, u běžných kontraktů 360 dnů, u větších 720.

Za posledních 10 let pojistil EGAP na Kubu vývozy v hodnotě skoro čtyř miliard korun. Jan Procházka, generální ředitel státní úvěrové pojišťovny, tvrdí, že mají za 24 let práce bohaté zkušenosti s touto zemí, i když už se tam nerealizují velké investiční celky jako za dob socialismu. A právě platební morálka se prý pohybuje ve vlnách, jednou nejsou problémy s placením a jindy zase naopak velké.

„Nyní jsme na konci neplatící vlny, protože se nám na konci května s největší pravděpodobností povede mít doplaceny veškeré závazky, které vůči nám Kuba měla, některé už od roku 2007. Vypadá to dobře, startujeme zase dobrou část té vlny,“ říká Procházka. Podle něj se bude pozice českých exportérů zlepšovat. „Stále je poptávka po potravinářských komoditách, energetika má zase mnoho rozjetých procesů. Na Kubě se diskutuje o dodávkách do elektráren společně se Slováky a Rusy. Přece jen některé země jsou vládními představiteli pozitivněji vnímány než my, “ uvádí šéf EGAP.

Také prezident Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý upozorňuje, že Kuba nemá aktuálně žádnou likviditu, má stále problém s konvertibilitou měny a u současných vládních struktur nemá Česko kvůli ideologii nejlepší jméno. Takže proč by měli čeští exportéři o kubánský trh usilovat? „Protože je to teritorium, kam se historicky vyváželo mezi roky 1960 a 1990 či které bude v rámci transformace potřebovat mohutné investiční vlny,“ odpovídá Dlouhý.

Na Kubě pobýval před 49 roky jako náctiletý kluk, pak tam byl v roce 1996 a loni s podnikatelskou misí. Může tedy srovnávat a tvrdí, že se země opravdu otevírá světu. „Rozhodně je to z povrchního pohledu někde jinde než před těmi 25 roky a není to ten přídělový systém jako v roce 1967, kdy jsem tam přijel poprvé. Na druhé straně z hlediska výkonnosti kubánské ekonomiky si myslím, že ještě Kuba projde mnoha těžkými transformačními obdobími,“ míní šéf české hospodářské komory. On sám nevylučuje ani to, že se Kuba stane standardní karibskou ekonomikou se všemi neduhy. „Jakkoli bratři Castrové dostali Kubu do složité situace, jedno jim nelze upřít. Na rozdíl od ostatních zemí Karibiku mají poměrně dobře vzdělanou populaci,“ dodává Dlouhý.

© EGAP  2017
Mapa stránek