05.10.2016
Rusko už je pasé, exportéři chtějí do Íránu. Zatím se ale jedná spíše o přání, než o realitu (Hospodářské noviny)

Když pravidelný návštěvník každoročního Mezinárodního strojírenského veletrhu v Brně navštívil exportní konference Ruské federace a Íránu, musel se divit. Dříve protlačované Rusko navštívily spíše desítky lidí a obří konferenční rotunda tak zela prázdnotou. Atmosféra byla ponurá a nesla se spíše v duchu vzpomínání na lepší časy. To sál, kde se konala konference k příležitostem v Íránu, praskal ve švech.

Je to trochu paradox. O možnostech této perské země se hovoří již více než rok, až na pár vlaštovek se zde ale větší byznys zatím českým firmám (oproti stále miliardovým smlouvám v Rusku) nedaří.

"Írán je trh, o který stojí za to se poprat, ale musíme si být vědomi množství rizik," říká náměstek ministra zahraničních věcí Martin Tlapa. Do Íránu podle něj nyní chce prakticky každý od Itálie, Německa až po americké firmy. Jen za posledního roku se v něm vystřídalo na 350 mezinárodních obchodních či diplomatických delegací z celého světa. Státy se tak snaží získat podíl na trhu, o který kvůli mezinárodním sankcím přišly a kde je často nahradila Čína.

Zatím se příliš nedaří

Každý se snaží utrhnout si kus z obrovského trhu, který se opět začal otevírat letos v lednu po zrušení části mezinárodních sankcí. Jednalo se především o zrušení omezení vůči bankovnímu a pojišťovnickému sektoru, která prakticky zamezovala mezinárodním platbám.

Za posledních osm měsíců ale ani toto uvolňování vztahů s Íránem k velké obchondí výměně s Českou republikou nevedlo. Jedinou výjimkou je firma Energo-Pro, která do země dodá vodní turbíny za 400 milionů korun. A exportní pojišťovna EGAP pojistila první exportní případ na vývoz doplňků stravy až minulý týden. Jednalo se navíc jen o 16 milionů korun.

"Írán nám přitom skýtá možnost diverzifikovat náš export, o čemž mluvíme od doby, kdy před dvěma lety začala Rusko-Ukrajinská krize. Zatím ale naše závislost na vývozu do Evropské unie spíše roste," říká prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý, který rozjel projekt "Brána do Persie".

"Banky se stále bojí provádět platby kvůli možným sankcím ze strany USA," popisuje jeden z hlavních důvodů, proč se vzájemný byznys nerozjel, náměstek Tlapa z ministerstva zahraničí.

Sankce nejen od Evropské unie, ale i od OSN a USA

I když v lednu všichni jásali, že sankce s Íránem skončily, jejich uvolňování je poměrně komplikovaná a nejasná záležitost. Podle právničky Jany Maršálkové z firmy Allen & Overy jsou nyní v platnost tři různé sankční režimy od OSN, USA a od Evropské unie.

A například zjistit, že žádná osoba z amerických sankčních seznamů nestojí na druhé straně obchodu, nemusí být jednoduché. "Nestačí jen zjistit, že není vaším přímým obchodním partnerem, ale ani že se nevyskytuje v celé mnohdy komplikované vlastnické struktuře firem, které ním stojí," říká Maršálková. Pokud tuto kontrolu například financující banky neprovedou, hrozí jim z americké strany až miliardové pokuty.

Pokud se ale Čechům podaří zajistit financování s důvěryhodným partnerem, příležitosti jsou v Íránu stále obrovské. Írán bude potřebovat investice do veřejné dopravy, železnic, cementáren, rafinérského či těžebního průmyslu. Miliardy dolarů chce také stát investovat do klasické i zelené energetiky. V blízkých letech chce postavit obnovitelné zdroje o výkonu pět gigawatt.

"Vidíme jako velkou šanci například automobilový průmysl. Po uvolnění sankcí se dá čekat, že na tamním trhu bude potřeba nahradit zhruba 14 milionů automobilů," říká šéf EGAP Jan Procházka.

Právě tato státní pojišťovna zde dělala byznys hned od svého vzniku a v letech 2005 až 2010 pojistila vývoz do Íránu zhruba za 15 miliard korun.

Ale na EGAP se ukazuje nebezpečí Íránu. Pojišťovně se stále nedaří vymoci nesplacený úvěr od banky Sederat za více než 200 milionů korun. A to se jedná o úvěr se státními zárukami.

"Írán je tak pro nás výjimkou. Většinou pro nás státní záruky představují nejvyšší míru jistoty, v Íránu ale i kvůli tomuto případu preferujeme záruky ze soukromého sektoru," říká Procházka.

© EGAP  2017
Mapa stránek