20.10.2016
Loni jsme pojistili zejména vývoz do Ázerbájdžánu, letos vede Čína, hlásí EGAP (Ekonom)

Podle státní pojišťovny dominuje exportu stále strojírenství. Nárůst je ale vidět hlavně u vývozu zdravotnické techniky či technologií pro zemědělství.

Státní Exportní garanční a pojišťovací společnost (EGAP) od roku 1993 pojistila vývoz za více než 759 miliard korun.
Loni šlo o smlouvy za 40,5 miliardy korun do více než 30 zemí.

Minulý rok byl hlavní destinací Ázerbájdžán, za prvních devět měsíců letošního roku je jedničkou Čína. Mnohem menší význam má v posledních letech Rusko, které dříve patřilo k hlavním trhům, kam EGAP vývoz pojišťoval. Podpora vývozu pro velké investiční celky do zemí, které většinou nejsou členy Evropské unie, stále zůstává hlavním důvodem, proč EGAP už 24 let existuje. „Komerční pojišťovny tohle většinou nedělají. Na běžné obchody v řádu desítek tisíc eur pak používají menší exportní firmy jiné způsoby zajištění,“ řekl místopředseda Asociace exportérů Otto Daněk.

„Služby jako specializované pojišťovny nenabízíme,“ potvrdila Ivana Buriánková, mluvčí České pojišťovny, která je na domácím trhu se třemi miliony klientů největší. „Co jsme schopni pojistit, jsou samotné zásilky či odpovědnost dopravců,“ dodala. Toto pojištění se týká třeba poškození nebo zničení přepravované věci a rizika krádeže. Pojistit lze i škodu vzniklou překročením dodací lhůty v mezinárodní dopravě.

Pojištění pohledávek

Podle Otto Daňka se hlavně menší exportní firmy jistí tím, že si na základě informací od bank, z trhu a vlastních zkušeností stanovují vlastní prodejní limity pro zákazníky. U bank mohou také využít takzvané dokumentární akreditivy umožňující přenést riziko nezaplacení na banku. Jejich nevýhodou je, že vyžadují souhlas protistrany obchodu. Další možností je pojištění pohledávek, kde tento požadavek neexistuje.

„Komerční pojišťovny nejčastěji pojišťují riziko platební neschopnosti a nevůle,“ vysvětlil Robert Čapka ze společnosti Gorau, která se pojištění pohledávek věnuje. Podle něho čeští exportéři vydají přibližně miliardu korun ročně na povinné pojištění, které od nich banky požadují. Věnují se mu například pojišťovny Atradius a Euler Hermes nebo KUPEG, kde má třetinový podíl Exportní garanční a pojišťovací společnost.

KUPEG pojišťuje obchodní úvěry se splatností typicky kratší než 90 dní, většinou na teritoriu Evropské unie, kam míří i 85 procent českého exportu. „Splatnost faktur téměř nikdy nepřesahuje dva roky. Pro EGAP jsou naproti tomu běžné delší splatnosti spojené s dlouhodobými projekty,“ popsal hlavní rozdíl mezi oběma pojišťovnami generální ředitel společnosti KUPEG úvěrová pojišťovna Michal Veselý. V roce 2014 ale KUPEG využil možnosti, kterou EGAP komerčním pojišťovnám nabídl. „Díky tomu kryjeme dodávky do Běloruska či některé specifické transakce například do Ruska či Indie,“ dodal Veselý.

Pohledávky v Rusku

Spolu s Českou exportní bankou (ČEB) patří EGAP mezi hlavní nástroje exportní politiky státu. Obě instituce ale mají svoje kostlivce z minulosti. I proto je loňských pojištěných 40 miliard korun o třetinu menší hodnota smluv než v roce 2009, protože se přísněji hodnotí možná rizika. Rekordních 72 miliard korun z roku 2012 asi státní pojišťovna po nějaký čas nepřekoná, protože loni zaznamenala také jiný, méně příznivý vrchol – musela vyplatit pojistná plnění za čtyři miliardy.
Ke ztrátám přispěly hlavně pojištěné úvěry v Rusku a na Ukrajině. Výroční zpráva EGAP vyčíslila celkovou ztrátu za minulý rok na 5,45 miliardy korun. Stát i kvůli tomu chystá novou koncepci státní podpory exportu. Připravuje ji předseda dozorčí rady ČEB, jímž se v květnu stal bývalý dlouholetý ředitel České spořitelny Pavel Kysilka. Nová koncepce má odstranit pnutí mezi EGAP a ČEB, kdy jdou zájmy obou institucí proti sobě. Kysilka chce hlavně zvýšit efektivitu vymáhání pohledávek, které má nyní úspěšnost asi 25 procent.

EGAP vůči České exportní bance v poslední době přitvrdil, když jeho dozorčí rada odmítla proplatit celý úvěr 6,8 miliardy u stavby paroplynové sibiřské elektrárny Poljarnaja. Ta je asi nejvíce viditelným neúspěšným exportním úvěrem z posledních let. Dozorčí rada pojišťovny rozhodla, že kvůli úpravám ve smlouvě, k nimž došlo po jejím podepsání, dostane ČEB jen 1,3 miliardy korun. Strojírenství a Rusko

Rusko patřilo pro EGAP historicky k největším trhům od založení společnosti. Od roku 2005 tam dohromady pojišťovna pojistila strojírenské kontrakty za 144 miliard korun.

Ještě na začátku letošního roku státní exportní pojišťovna evidovala celkem 105 ruských projektů za 44 miliard korun. Existují ale i nové pojištěné kontrakty, jako modernizace chemičky hnojiv za téměř čtyři miliardy, kterou získala česká inženýrská firma Chemoprojekt Nitrogen. EGAP zakázku podpořil, protože ruský koncern PhosAgro splňoval i nová, přísnější pravidla pro pojištění – měl mezinárodní rating, významné příjmy v zahraniční měně a silné postavení na světovém trhu.

Loni předběhl Rusko na prvním místě mezi zeměmi Ázerbájdžán, kde EGAP pojistil smlouvy za 10,1 miliardy korun. Největší zakázkou byla rekonstrukce 600 kilometrů železniční tratě firmou M Steel Project ze skupiny Tomáše Chrenka. Další stovky milionů představuje zakázka na vývoz autobusů od firmy Iveco.

EGAP při posuzování toho, zda pojištění poskytne, dodržuje pravidlo, že export musí jít do země pojistitelné podle pravidel Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj. Exportér rovněž musí prokázat, že minimálně 50 procent zakázky je vyrobeno v České republice.

EGAP se také snaží pro velké projekty získat garanci daného státu, kam má export mířit, což byl i případ Ázerbájdžánu. Takovou garanci naopak zatím nemá firma Škoda Praha, která chce stavět uhelnou elektrárnu Pljevlja v Černé Hoře. Kritéria pro exportní pojištění se liší produkt od produktu. „V principu platí, že u nejkvalitnějších obchodních případů jsou požadavky nulové, u středně rizikových případů činí dvacet procent a u těch nejrizikovějších sto procent hodnoty pojišťovaného obchodu,“ uvedla mluvčí EGAP Hana Hikelová. Pojišťovna podle ní akceptuje ručení a finanční záruky, nemovitosti v Česku, movité věci (včetně předmětu vývozu) či třeba finanční majetek.

Nové obory i teritoria

„Pojištěnému exportu stále výrazně dominuje strojírenství. Nárůst ale vidíme hlavně u vývozu zdravotnické techniky a technologií pro zemědělství a potravinářství,“ řekla Hana Hikelová. EGAP zároveň minulý rok poprvé pojistil kontrakty do Laosu a Papuy-Nové Guiney, kde se české firmy podílejí na stavbě tří nemocnic za zhruba čtyři miliardy korun.

Nejčastějším příjemcem exportního pojištění od EGAP je v tomto segmentu společnost Vamed. Hodnota smluv dosahuje za poslední desetiletí přes 10 miliard korun. Rakouská firma inženýrsky zajišťuje projekty přes svoji českou pobočku. V případě nemocnic v Laosu a na Nové Guineji pojišťuje EGAP jen projekty českých subdodavatelů, kterých je několik desítek. Rakouské dodávky pojišťuje místní úvěrová pojišťovna.

Podle Hikelové letos mezi zájemci o pojištění přibývají firmy, které chtějí vyvážet na Kubu a do Íránu. Na prvním místě ale dosud vedou podle teritorií smlouvy za 7,6 miliardy do Číny, čtyři miliardy pak připadly na Gruzii.
Na dalších místech jsou Rusko a Turecko, kde EGAP u každé země pojistil export částkou 2,7 miliardy korun.

Státní exportní pojišťovna se zároveň snaží věnovat pozornost i firmám, které potřebují podporu pro export výsledků výzkumu. Vůbec první je rodinná firma Lešikar z Tábora, které EGAP pojistil úvěr na financování vývoje a dodávek snímačů pro tachografy. Zařízení má znemožnit podvody s povinnými pauzami řidičů a autobusů.

© EGAP  2017
Mapa stránek