14.12.2016
Co čekat od Ruska v roce 2017 (Rádio BBC)

Jan PROCHÁZKA, moderátor, generální ředitel EGAP

--------------------

Dobrý den, dámy a pánové, u dalšího dílu pořadu Alter Eko vás vítá generální ředitel EGAP Jan Procházka. Mým dnešním hostem je pan Michael Romancov, politický geograf Univerzity Karlovy. Společně se zaměříme na další z černých labutí, respektive šoků, které by v příštím roce mohly ovlivnit globální ekonomiku, konkrétně Rusko. Dobrý den, pane Romancove.

 

Michael ROMANCOV, politický geograf Univerzity Karlovy

--------------------

Dobrý den.

 

Jan PROCHÁZKA, moderátor, generální ředitel EGAP

--------------------

Pane Romancove, v Rusku teď probíhají takzvané manažerské povolební rotace, nebo aspoň já jsem si to tak nazval. Známe to i odjinud takové příběhy? Lze tam vysledovat nějaké konkrétní trendy v těchto rotacích?

 

Michael ROMANCOV, politický geograf Univerzity Karlovy

--------------------

Já si myslím, že to asi není jenom typicky ruská záležitost. Nicméně v tom Rusku si myslím, že je takové matoucí to, že se vlastně pořádně neví, zaprvé, proč ty rotace probíhají, a zadruhé, na čí příkaz vlastně ti lidé rotují, protože Rusko je všechno možné, jenom ne transparentní země, ať pokud se jedná o ekonomickou sféru, anebo tím méně, pokud jde o tu sféru politickou.

 

Jan PROCHÁZKA, moderátor, generální ředitel EGAP

--------------------

Sám za sebe mohu potvrdit, že ti lidé jsou opravdu hodně nervozní, jsou nervozní i z toho, že by mohli být povýšeni. Některým se na těch pozicích vyloženě líbí a i to povýšení pro ně znamená prostě komplikovanou situaci. To znamená, probíhají rotace, blíží se Vánoce, blíží se takzvané vánoční večírky a oslavy narozenin a podobné věci. Také jsem zaslech, že s tím je teď trošku utrum, že prý jsou snižovány rozpočty a že všechno probíhá v trošku jiném duchu.

 

Michael ROMANCOV, politický geograf Univerzity Karlovy

--------------------

Určitě s tím je utrum v tom oficiálním rozměru. Já pochybuju, že jaksi určitá část společnosti si nechá sáhnout na své výhody, respektive na to, jakým způsobem se prezentovat. Čili si myslím, že v nějakém tom off modu to pojede stejným způsobem jako kdykoliv předtím. Ale nebude se o tom hovořit. Ono součástí vlastně života té ruské věrchušky v posledních letech prostě bylo to, že se spektakulárním způsobem dávalo najevo, co všechno si mohou dovolit. Tak to teď možná skutečně bude utlumeno, třeba to i úplně skončí a vlastně bude snaha to celé definovat nově, takže vlastně vedení státu i ti, kteří jsou zodpovědni za ekonomiku, jsou zaprvé vlastenci a zadruhé jsou skromní.

 

Jan PROCHÁZKA, moderátor, generální ředitel EGAP

--------------------

No, a jak to cítí teda běžný, běžný Rus, protože tu samozřejmě mluvíme ad jedna o manažerech, mluvíme o šéfech státních podniků, mluvíme o gubernátorech, kteří posílili z pozice třeba šéfa ochranky až na gubernátora. Ale jak to cítí ten běžný Rus?

 

Michael ROMANCOV, politický geograf Univerzity Karlovy

--------------------

Já si myslím, že spousta těch lidí, které bychom označili termínem běžný Rus, tohle to vůbec nevnímají. To jsou lidé, kteří začínají mít vlastně starosti s tím, aby měli dost ještě tak ani ne potravin, ale zejména léků, aby se zvládli adaptovat na takové věci, jako je najednou "zničehonic" /nesrozumitelné/ nutnost platit elektřinu, vodu, teplo a tak dál, protože tyhle ty věci se buďto neplatily vůbec, anebo se platily směšně nízkým paušálem, ale v kontextu jaksi poklesu cen ropy, plynu, respektive sankcí najednou prostě došlo i na to, že lidé musejí tyhle ty běžné záležitosti platit. Čili tihle ti Rusové to nevnímají vůbec. No, a potom jsou tady ti, kteří jsou vůči tomu establishmentu velmi kritickým způsobem naladěni, to jsou zejména ruští komunisté a jejich, jejich podporovatelé. Těch je něco kolem, řekněme, dvaceti procent, což zas není až tak úplně málo, a ti to všichni vnímají a celou dobu, dlužno podotknout, velmi negativním způsobem.

 

Jan PROCHÁZKA, moderátor, generální ředitel EGAP

--------------------

Viděl jsem také statistiku, že zhruba sedmdesát šest procent Rusů by chtělo nebo by přivítalo vyšší, vyšší zase přiblížení se k Západu. To znamená úplně opačný trend, který tam teď v posledních dvou, třech letech probíhá. Mně to přišlo vcelku logické, že ta situace, kdy oni si opravdu zvykli na to cestovat do Londýna, nakupovat si ty vánoční dárky, byli vítanými hosty v rakouských Alpách, najednou se změnila. Takže zase se to stáčí k tomu, že třeba tento tlak té střední třídy bude, bude vyšší?

 

Michael ROMANCOV, politický geograf Univerzity Karlovy

--------------------

Já se domnívám, že obrovské množství lidí, kteří tvoří tu takzvanou střední třídu, Rusko v posledních dvou letech opustila. Opětně je tu vlastně tenhle ten trend, který zároveň ovšem vlastně podporuje stabilitu Putinovského Ruska, protože to jsou lidé, kteří jsou potenciálně kritičtí, a oni tím, že odejdou trvale do zahraničí, tak vlastně se snižuje ta jaksi kritika, která je uvnitř. Nesmíme zapomenout, že zhruba to stejně velké číslo, které jste říkal, sedmdesát šest, někteří autoři tvrdí sedmdesát osm procent, obyvatel Ruské federace nemá cestovní pas, to znamená, to jsou lidé, kteří nikdy nevycestovali. To znamená ti, kteří cestovali, těch bylo poměrně málo. Ale tenhle ten příklon, respektive ne příklon k Západu, ale spíš to, že tam přestala být tak demonstrativním způsobem dávána najevo nenávist vůči Západu, vůči Spojeným státům, Evropy a tak dále, je prý vykompenzována tím, že lidé volají, a to je otázka, na kolik je to autentické a nakolik si to přeje Kreml, tím, že je zapotřebí, aby se Rusko otevřelo Asii.

 

Jan PROCHÁZKA, moderátor, generální ředitel EGAP

--------------------

Zajímavé, zajímavé určitě. Každopádně teď se nastal také určitý zlom, přišel, přichází nový prezident v Americe, samozřejmě Američané si něco od toho slibují, Rusové byli velkými podporovateli obecně pana nového prezidenta. Čili stane se něco v těch vztazích nebo je to spíš takové klišé, že prostě pokusíme se o nový start, bude se to vyvíjet, oteplení, následně zase ochlazení a tak dále, tak jak se to probíhá pořád v těch cyklech?

 

Michael ROMANCOV, politický geograf Univerzity Karlovy

--------------------

Já si myslím, že právě vlastně ten návrat do těch starých kolejí je něco, co nás čeká. Trump určitě se bude snažit vlastně nebýt zatížen tím, co dělal Obama, respektive co dělali Obama a Clintonová, protože on to bude nejspíš interpretovat tímhle tím způsobem. Ale je třeba si uvědomit, že vlastně ten společný jmenovatel Rusko, Amerika je velice malý. To je v podstatě pouze boj proti mezinárodnímu islamistickému terorismu. Nic víc tam není. To znamená, až dojde k první schůzce mezi Trumpem a Putinem, pravděpodobně uvidíme něco jiného, než to bylo, když se bavil s Barackem Obamou, ale ta osobní chemie bez ohledu na to, jestli bude pozitivní, nebo negativní, nemůže převážit nakonec to, že oni toho skutečně mají společného velmi málo.

 

Jan PROCHÁZKA, moderátor, generální ředitel EGAP

--------------------

Já si také myslím, že ta ega jsou samozřejmě velice silná, a tam stačí jedno nesprávné vyjádření, jedna nějaká potenciální myšlenka a můžou se dostat úplně do stavu zase naprosté jako informační mlhy. No, nás zajímá asi více Evropa, přece jenom blíží se tady volby v Evropě, například ve Francii, kde také se spekuluje, jestli se vliv Ruska nějakým způsobem posílí. Sledujete tam nějaké bližší tendence?

 

Michael ROMANCOV, politický geograf Univerzity Karlovy

--------------------

Já myslím, že Rusové se teďka dostali do velmi z jejich pohledu nekomfortní situace, protože to vypadá, že mají dvě želízka v ohni. Vedle Marine Le Pen, kterou podporují dlouhodobě a je to jeden z mála těch případů, kdy je naprosto krystalickým způsobem vidět, jaká tam šla obrovská finanční injekce z Ruska, tak...

 

Jan PROCHÁZKA, moderátor, generální ředitel EGAP

--------------------

Z ruských bank, dokonce nám známých...

 

Michael ROMANCOV, politický geograf Univerzity Karlovy

--------------------

Dokonce, ano, dokonce prostřednictvím České republiky, tak vlastně oni dali jednoznačně najevo, že v kontextu těch republika nebo těch pravicových primárek, že vlastně toho kandidáta, který vyhrál, to znamená Francoise Fillona, že považují za někoho, kdo jim je bližší. Čili teď bude zajímavé vlastně sledovat, jakým způsobem a proč Kreml podpoří jednoho z těchto dvou "koní". A ono se také může stát vlastně, že to překombinují a že se nakonec ukáže, že Kreml není tak důvěryhodný partner, jak by určitě sám rád vystupoval v očích všech těch, kteří se ucházejí o jeho podporu.

 

Jan PROCHÁZKA, moderátor, generální ředitel EGAP

--------------------

Dobře. Tak pojďme kousek od Francie zase dále. Já jsem vždycky Rusko vnímal také velice silně, ten, ten ekonomický zájem jsem vnímal i v tom, že třeba hodně sponzorovali fotbal, že Schalke mělo vždycky na dresech Gazprom, stále to má. Ale přece jenom není to už vidět tak silně, není ten jejich vliv tak, tak jednoznačný. Mění se tady i v tomto něco nebo je to opravdu zase jenom jakási houpačka, jakési oslabení ekonomické, které prostě zase bude vystřídáno dalším ekonomickým tlakem?

 

Michael ROMANCOV, politický geograf Univerzity Karlovy

--------------------

Myslím si, že tady se něco mění. A je to dáno tím, že oni jim skutečně docházejí peníze. To zaprvé. A zadruhé, Rusko svého času sázelo na takzvanou měkkou sílu. Oni se chtěli prezentovat jako úspěšný, mladý, moderní, usměvavý stát. A k tomu perfektním způsobem poslouží třeba sponzoring Champions League nebo něčeho podobného. Ale vlastně tahlec ta etapa skončila tím, jak vlastně odezněly zimní olympijské hry v Soči a přešly do vlastně krize na Ukrajině. Teď samozřejmě ještě máme před sebou 2018 a fotbalový šampionát, ale obávám se, že pokud nedojde mezitím k dramatickému zvýšení ceny ropy a plynu, takže vlastně ten rok 2018 to bude definitivní tečka s aktivitami tohoto typu.

 

Jan PROCHÁZKA, moderátor, generální ředitel EGAP

--------------------

Dobrá. Tak mluvili jsme primárně u Rusku. Přece jenom naznačil jste i ropu, na ropu je samozřejmě navázán rubl, rubl velice zaznamenal velice volatilní období. My sami osobně v EGAPu jsme zaznamenali velice negativní dopad nejenom v Rusku, ale také v těch ostatních zemích, Kazachstán, Bělorusko, potažmo Ukrajina, i když tam to samozřejmě není o rublu. Do Kazachstánu třeba škodovky se dovážely úplně jiným způsobem. Kazaši samozřejmě kupovali levná auta při poklesu rublu jinde. Čili co tyto krajiny, jsou opravdu tak výrazně zapojeny a napojeny na Rusko, anebo jsou taky schopny si najít tu svoji asijskou cestu?

 

Michael ROMANCOV, politický geograf Univerzity Karlovy

--------------------

Já si myslím, že řada těch zemí má, pokud by šlo o možnost zapojit se do těch asijských záležitostí, daleko lepší startovací pozici než Rusko, jenže ono je to Rusko nechce pustit. Je to postsovětský prostor. Rusko v postsovětském prostoru prostě chce být tím nejdůležitějším. Čili střední Evropa, střední Asie, pardon, má určitě k Číně, dejme tomu, blíž nežli Rusko, ale Rusko je nechce pustit a zatím má sílu na to, aby blokovalo, jak jakékoliv pokusy o nezávislou jaksi aktivitu ať už ekonomickou, nebo už vůbec zahraničněpolitickou, či vojensko-bezpečnostní těchto států, ale Rusko především se cítí být momentálně dost silné na to, aby blokovalo návrhy kohokoliv ve světové aréně včetně Evropské unie, včetně Spojených států, včetně případně Číny.

 

Jan PROCHÁZKA, moderátor, generální ředitel EGAP

--------------------

Pane Romancove, co se tedy dá od Ruska čekat v roce 2017?

 

Michael ROMANCOV, politický geograf Univerzity Karlovy

--------------------

Já myslím, že v zásadě pokračování toho, čeho jsme svědky teď. Putinovo poselství před oběma komorami ruského parlamentu vyznělo překvapivě velice smířlivě vůči Západu, vlastně po třech letech on Západ přímo neobvinil z nějakého pokusu o rozvrácení Ruska, a dokonce překvapil tím, že prohlásil, že Rusko hledá partnery a nehledá konflikt. Tomu bych věřil pouze do té míry, že vlastně tohle to reflektuje právě ruské primárně ekonomické problémy a myslím si ale, že to podstatné je to, že vlastně Rusko spoléhá na to, že nový americký prezident, nový francouzský prezidenta a tak dále a že vlastně oni chtějí udělat tlustou čáru za minulostí a začnou znova. Ale ten nový začátek se bude oproti toho, čeho jsme dosud byli svědky, lišit v tom, že oni se teď cítí být dost silní na to, aby nahlas říkali, tohle to si nepřejeme. To znamená, oni mají pocit, že vlastně se dá zapomenout na těch posledních 25 let a začít úplně od znova.

 

Jan PROCHÁZKA, moderátor, generální ředitel EGAP

--------------------

Říká na závěr dnešního Alter Eko Michael Romancov. Já vám moc děkuji za rozhovor.

 

Michael ROMANCOV, politický geograf Univerzity Karlovy

--------------------

Já děkuji za pozvání.

 

Jan PROCHÁZKA, moderátor, generální ředitel EGAP

--------------------

Od mikrofonu se loučí a příjemný den přeje Jan Procházka.

© EGAP  2017
Mapa stránek