13.02.2017
Turecký trh má velký potenciál (Zemědělec)

Za poslední dva roky se Česká republika stala největším exportérem skotu z Evropské unie do Turecka. Uvedl to ministr zemědělství Marian Jurečka závěrem ledna v Ankaře, kde zahájil v rámci podnikatelské mise česko-turecké podnikatelské fórum a jednal i se svým tureckým protějškem Farukem Celíkem. Příležitost k exportu však vidí i v mnoha dalších oblastech, turecký trh je podle něj velmi zajímavý zejména pro potravinářské firmy.

Na svoji první oficiální návštěvu Turecka vyrazil ministr Jurečka spolu s představiteli Hospodářské komory ČR a zástupci českých firem. Šlo o představitele podniků, které nabízejí své produkty pro rostlinnou výrobu v oblasti přípravků na ochranu rostlin, firmy, zabývající se produkty v oblasti výživy a krmiv hospodářských zvířat, technologií i zástupce dřevozpracujícího sektoru. Podle ministra je Turecko jedním z nejvýznamnějších obchodních partnerů České republiky.

Turecký ministr potravinářství, zemědělství a hospodářských zvířat Faruk Celík na českotureckém podnikatelském fóru poukázal na to, že zemědělství je strategický a citlivý sektor. Podle něj však v oblasti produkce a spotřeby potravin na planetě existuje výrazná nerovnováha. „Na jedné straně jsou přes dvě miliardy chudých lidí, kteří nemají co jíst, na druhé straně je 600 milionů lidí obézních. Spotřeba potravin v bohatých zemích přesahuje 222 milionů tun, přičemž na stejné úrovni je veškerá spotřeba Afriky," ilustroval. „Ve světě, který je takto rozporuplný, se musíme snažit navýšit zemědělskou výrobu tak, aby do roku 2050 byla zvýšena o 60 procent, v opačném případě čeká náš svět boj o potraviny," upozornil turecky ministr.

Qelik připomněl, že za posledních pět let turecká ekonomika roste v průměru o 7,1 procenta, tento růst trval 27 čtvrtletí. „Bohužel, v posledním období se z důvodu regionálních problémů zpomalil," konstatoval. Turecko podle svého ministra začalo letos realizovat národní zemědělský projekt, který by měl pomoci k efektivnímu využití a navýšení zemědělské produkce. Za uplynulých deset let Turecko znásobilo výši svého zahraničního obchodu na trojnásobek. Z celkového vzájemného obchodu z ČR tvoří zemědělská výroba pouze čtyři procenta v hodnotě 126 milionů dolarů. „Na základě dnešních setkání musíme zvážit, jak navýšíme spolupráci v zemědělském sektoru," podotkl. Podle Qelika v poslední době výrazně narostl vzájemný obchod s ČR, co se týká živého skotu. V oblasti tureckého vývozu do České republiky jsou hlavními komoditami potraviny, čerstvé ovoce, zelenina, sušené ovoce a mořské plody. „Můžeme k tomu přidat nové položky a komodity, jako jsou mléko a mléčné výrobky či zemědělské stroje," dodal.

Významný je vývoz skotu

Nejvýznamnější je nyní právě vývoz českého skotu, a to chovného i určeného na výkrm. Turečtí obchodníci podle českého Ministerstva zemědělství oceňují kvalitu a zdraví českého skotu, stejně pozitivně vnímají i dobrou nákazovou situaci na území ČR. Současně roste vývoz býčího spermatu, za prvních devět měsíců loňského roku se do Turecka vyvezlo 375 tisíc inseminačních dávek za 8,8 milionu korun. Za celý rok 2014 exportéři vyvezli 256 440 dávek za 5,8 milionu korun. Podle mluvčí Ministerstva zemědělství Markéty Ježkové důvody jsou však i ekonomické, za přijatelnou cenu kupující obdrží nejen vynikající kvalitu inseminačních dávek s výbornou oplozovací schopností, ale především velmi vysokou genetickou hodnotu. Vývoz býčího spermatu z České republiky do Turecka v posledních dvou letech stoupl o více než polovinu.

Ředitel Českomoravské společnosti chovatelů Josef Kučera připomněl, že tuzemská spotřeba hovězího masa klesla. Produkce v České republice je vyšší a musí se vyvážet. Exportuje se v nejrůznějších komoditách, ať už přímo jatečný skot, nebo ve formě zástavu. „Pro nás je však zajímavější vývoz zvířat s vyšší přidanou hodnotou, jako jsou plemenné březí jalovice a nově, což je záležitost posledního roku nebo roku a půl, vývoz plemenných nebřezích jalovic," doplnil. Podle odborníků se v souvislosti s návštěvou v Turecku hovořilo i o jednání týkajícím se možnosti zjednodušení podmínek vývozu živočišných komodit. „Z pohledu veterinárních podmínek turecká strana nechtěla slevit. Zaštiťuje se tím, že pro všechny členské země to funguje stejně a nemohou pro ČR udělit nějakou výjimku, i když jsme největší vývozce do Turecka," informoval Kučera. U zdravotního certifikátu turecká strana podle něj drží stanovisko, že má největší statut bezpečnosti a nechce z něj slevovat.

Podpora exportu

Podle úvěrového manažera České exportní banky Františka Šindlera je Turecko obrovský trh s velkou poptávkou po zemědělských produktech a nejen co se týká dovozu živých zvířat nebo zvířat jako takových či zemědělských technologií pro chov hovězího a drůbeže. ČEB je připravena zvážit a pomoci s financováním projektů, pokud se toho budou účastnit čeští exportéři, pokud kontrakty budou uzavřeny českými exportéry a bude to vývoz z České republiky. Tam už jsou různé formy podpory, ať už při financování výrobní části českého exportéra, nebo následně financování finálního odběratele. „Financujeme projekty v oblasti zemědělství, teď se nejedná přímo o Turecko, nicméně zkušenosti jsou. Je to jedna z hlavních oblastí, kterou se zabýváme," řekl.

Předseda představenstva Exportní garanční a pojišťovací společnosti (EGAP) Jan Procházka informoval, že záměrem EGAP je podpořit české podnikatele při jejich podnikání v Turecku, zejména v oblasti sektoru zemědělství. „Poté, co jsem se zástupci podniků diskutoval, předpokládám, že najdeme nějaké průsečíky, jak je podpořit, aby byli schopni uspět na tureckém trhu," míní. Podle Procházky je v Turecku prostor zejména pro technologie, hlavně v oblasti zpracování potravin, pekárenské, na zpracování masa, výrobu sýrů, balicí linky a podobně. „Naší rolí je, abychom zejména menším podnikům dávali důvěru, že faktury dostanou zaplaceny," poznamenal. „Chtěli jsme ukázat, že Turecko pro nás není uzavřenou kapitolou, že v zemědělství máme volný limit a byli bychom rádi, kdyby se exportéři pojišťovali," sdělil. Co se týká současného ekonomického vývoje, sice teď nejsou pro Turecko úplně dobré Časy, aleje dobré nyní turecké straně nabídnout nejen produkty z České republiky, ale i dobré ceny financování. „To by měla být ta konkurenční výhoda -kvalita, služba a zároveň ještě financování," dodal.

Nové kontakty

Některé firmy se v rámci podnikatelské mise snažily najít nové kontakty, jiné zase oživit stávající, případně je ještě rozšířit šlo například o společnost Animalco, CBS Czech Breeding Services, WS Vernéřovice či Pila Javořice nebo společnost Biopreparáty.

Filip Sochor, obchodní manažer společnosti Interlacto, která vyváží mléčné výrobky do Jižní Ameriky, do Číny, na Střední východ, do Asie, po Evropské unii, do Jižní Ameriky, Číny, Asie, však sdělil, že vzhledem k tureckým dotacím na export je velmi složité se v této zemi uplatnit s mlékařskými výrobky. Prostor však vidí v exportu specialit. „Podpora exportu je jednou z priorit Ministerstva zemědělství, i proto nabízíme českým firmám nejen účast na různých podnikatelských misích, ale máme i dotační program zaměřený na účast firem na zahraničních veletrzích. Chceme našim zemědělcům a potravinářům pomoci dostat se na zahraniční trhy," připomněl ministr Jurečka. Cestu do Turecka hodnotí kladně. „Očekávání řady firem byla naplněna, některých dokonce předčena," řekl. Nyní záleží na tom, zda se podaří nové kontrakty uzavřít či někam dále posunout stávající, dodal ministr. Za zajímavou považuje nabídku viceprezidenta turecké Hospodářské komory Gokhana Murata Kalsina. „Navrhl, abychom zvolili dvě tři oblasti, jako je například zemědělství, stavebnictví, zdravotnictví. V těchto oborech vytipujeme 15 až 20 firem a zorganizujeme speciální setkání v České republice nebo v Turecku," sdělil ministr s tím,,že by uvítal, aby podnikatelé z Turecka přijeli letos v rámci incomingu do České republiky.

V rámci jednání s tureckým ministrem Celíkem nabídl ministr Jurečka i možnost, aby se Turecko stalo partnerskou zemí letošního ročníku výstavy Země živitelka v Českých Budějovicích.  Agrární zahraniční obchod s Tureckem zaznamenává dlouhodobě záporné saldo, kdy dovoz významně převyšuje vývoz, nicméně v posledních letech se tento trend daří postupně snižovat Významnou měrou se na tom podílí právě český vývoz živého skotu, který zaznamenal od roku 2014 více než osminásobný nárůst. Obrat agrárního obchodu představoval v roce 2015 hodnotu 3,6 miliardy korun.

© EGAP  2017
Mapa stránek