22.02.2017
EGAP LONI PODPOŘIL AGROEXPORT ZA 600 MILIONŮ (Trade News)

EXPORTNÍ GARANČNÍ A POJIŠŤOVACÍ SPOLEČNOST (EGAP) POJISTILA EXPORT ZE SEKTORU POTRAVINÁŘSTVÍ A ZEMĚDĚLSTVÍ DO OSMI ZEMÍ. JEHO HODNOTA ČINÍ TÉMĚŘ 620 MILIONŮ KORUN. NAPROSTÁ VĚTŠINA, PŘES 90 PROCENT, PŘITOM MÍŘILA NA KUBU. ŠLO PŘEDEVŠÍM O VÝVOZ OBILÍ, CHMELE, SLADU A SUŠENÉHO MLÉKA.

Kuba se otvírá světu. Po desítkách let ekonomické a politické izolace této latinskoamerické země se zhruba jedenácti miliony obyvatel dochází mezi ní, Spojenými státy a Evropskou unií k postupnému prolamování ledů a v posledních letech se stává i stále populárnější turistickou destinací. Kromě turistů, kterých loni dorazilo na Kubu 3,5 milionu, ale přitahuje také firmy.

KUBA CHCE ČESKÉ POTRAVINY

Příkladem odvětví, ve kterém českým vývozcům stojí za to usilovat o obchod s Kubou, je potravinářství a zemědělství. Kuba nabízí dokonce v tomto oboru dvojí příležitost – jednak pro producenty potravin, protože 80 procent těchto komodit a pícnin pro zvířata musí dovézt. A dále pro dodavatele zemědělských technologií – současná závislost na potravinovém dovozu je totiž pro tamní ekonomiku dlouhodobě neudržitelná, a země tak potřebuje zvýšit vlastní produkci a potravinovou soběstačnost.

Vývoz potravin na Kubu je jednou z hlavních aktivit, které prostřednictvím exportního pojištění EGAP podporuje. Od roku 2005 tak pojistil vývoz potravin za zhruba 1,7 miliardy korun. To představuje více než třetinu objemu všech pojistek, které EGAP za posledních jedenáct let do této destinace uzavřel. Je třeba říci, že exportní podpora prostřednictvím pojištění byla v letech 2008 až 2011 velmi komplikovaná. „Kubánské banky v té době totiž nebyly schopny dostát svým závazkům z pojištěných úvěrů a EGAP musel českým vývozcům a bankám vyplatit pojistné plnění,“ vysvětluje Marek Dlouhý, obchodní náměstek EGAPu.

Situaci se podařilo prolomit až uzavřením takzvaného Obligation Refresh Agreementu vyjednaného v roce 2010 mezi EGAPem, Centrální bankou Kuby a kubánskou bankou Banco Internacional de Comercio (BICSA). Jeho princip spočíval v tom, že kubánští dlužníci nejprve uhradili část svých stávajících závazků a EGAP následně mohl pojistit nový vývoz ve výši uhrazené jistiny. Výsledkem bylo, že EGAP mohl podpořit nový vývoz na Kubu, aniž by se zvyšovala jeho pojistná angažovanost vůči této zemi, a zároveň postupně došlo k úhradě celého dluhu kubánských bank vůči pojišťovně. V současnosti je program „refresh“ dokončen. BICSA totiž 1. listopadu 2016 uhradila poslední splátku úroků ve výši jednoho milionu eur ze starého dluhu.

Protože Kuba své staré závazky v druhé polovině loňského roku splatila, schválilo vedení EGAPu pro banku BICSA nový limit ve výši 45 milionů eur, v jehož rámci je možné pokračovat v pojišťování vývozů na Kubu. Ze strany českých exportérů jsou s kubánskou stranou projednávány zejména nové dodávky potravin, náhradních dílů a zařízení pro energetiku, hutního materiálu, dopravních prostředků a dalších zařízení a strojů.

PŘÍLEŽITOSTÍ JE HODNĚ, ALE POZOR NA RIZIKA

Tato země Latinské Ameriky je jednou z destinací, která může pomoci více diverzifikovat český export. Sice má zatím v pořadí destinací českého vývozu daleko do špičky žebříčku, v roce 2015 s celkovou roční hodnotou exportu ve výši více než 691 milionů korun dosáhla na 90. příčku. Je zřejmé, že se nikdy nebude jednat o dominantní destinaci pro české exportéry. Ale stejně tak je jasné, že tato země má potenciál stát se pro firmy z oborů zemědělství, energetiky či dopravy dobrým odbytištěm pro jejich výrobky.

Je důležité si uvědomit, že se kubánská vláda potýká s nedostatkem devizových prostředků, což vede k tomu, že tamní dlužníci mohou znenadání přerušit splácení svých závazků. Tuto situaci zažil v létě loňského roku i EGAP, když v červnu až srpnu musel pozastavit uzavírání nových pojistných smluv na Kubu. „Na Kubě je dlouhodobý problém s devizovými prostředky, a to jednak kvůli stále trvajícímu hospodářskému embargu a aktuálně také kvůli ekonomické vazbě na Venezuelu, která je v problémech kvůli velkému poklesu světových cen ropy,“ říká obchodní náměstek Marek Dlouhý. Situaci se intenzivním jednáním nicméně podařilo EGAPu velice rychle a úspěšně vyřešit.

Kubánské hospodářství se v současnosti zmítá mezi snahou tamní vlády na jednu stranu zlepšit ekonomickou situaci reformami, na stranu druhou si ale tamní režim rovněž chce uchovat přímou politickou kontrolu nad situací v zemi. Prvním krokem pro zahájení ekonomických reforem byl sjezd Kubánské komunistické strany v roce 2011, kde byl účastníky schválen plán změn ve fungování kubánského hospodářství.

Mezi opatření, která tamní vláda od té doby postupně zavedla do praxe, bylo povolení nákupu elektronických zařízení a mobilních telefonů nebo nákup a prodej použitých vozidel. Vláda také povolila v určitých oblastech maloobchodu soukromé podnikání. Odhaduje se, že přibližně 470 tisíc Kubánců je v současnosti registrováno jako podnikatelé.

Mezi dalšími kroky, které mají pomoci tamní ekonomice na nohy, patří vytvoření speciální rozvojové zóny Mariel, jež se nachází poblíž stejnojmenného přístavu. Na tento přístav kubánská vláda vůbec hodně vsází – v současné době probíhá jeho úprava a budování kapacit pro nákladní lodní kolosy typu PostPanamax. Přístav má těžit z rozšíření Panamského průplavu. Nicméně práce na něm nabírají zpoždění, nové odhady hovoří o tom, že pro velké lodě bude otevřen letos.

Hlavním úspěchem je tak zatím vybudování a rozvoj zóny Mariel. Od té si kubánská vláda slibuje příchod zahraničních společností a jejich investic. Nabízí jim proto výhodné podmínky, mezi něž patří například desetileté daňové prázdniny. Do zóny už investovala třeba nadnárodní společnost Unilever, která ve spolupráci s kubánskou firmou Intersuchel chce spustit v roce 2018 v Marielu továrnu za 35 milionů dolarů na výrobu hygienických potřeb. Jedná se o už devátou investici v této zóně.

Zahraniční investice už na Kubě pronikly do více než tří desítek ekonomických odvětví. Jejich nejčastějšími příjemci jsou obory jako vyhledávání surovin, těžba niklu a ropy, infrastruktura pro cestovní ruch či stavebnictví nebo doprava. Více než polovina všech investic ze zahraničí přichází na Kubu ze zemí Evropské unie.

Potravinářský průmysl se loni prosadil také v Íránu Další zemí, kde je v současné době velký potenciál po vývoz agrárního segmentu, je Írán. V loňském roce, po postupném uvolňování sankcí, tam EGAP pojistil první zakázku. Šlo o vývoz doplňků stravy od firmy Walmark. Na začátku roku se totiž EGAPu konečně podařilo vymoci z Íránu starou pohledávku od banky Saderat, což odbouralo další z překážek pojišťování exportu do tohoto teritoria.

© EGAP  2017
Mapa stránek