11.04.2017
České firmy, jděte do ruských regionů. V Moskvě je draho a velká konkurence (Hospodářské noviny)

Ruský trh pro exportéry už několik let zamrzá a je třeba najít nové cesty pro české firmy. Experti radí větší spolupráci s místními výrobci a expanzi mimo Moskvu.

Klesající rubl a sankce vůči Rusku už čtvrtým rokem omezují význam ruského trhu pro české exportéry. Jenže i přes toto zpomalení činí český vývoz do Ruska stále 75 miliard korun ročně, a v lednu dokonce vzrostl o 30 procent. Exportéři i banky věří, že to nejhorší už má český vývoz do Ruska za sebou a že teď naopak tento trh znovu začíná pro české firmy představovat velkou příležitost. Vydavatelství Economia proto uspořádalo na konci března Kulatý stůl o obchodu s Ruskem, kde debatovali představitelé exportérů, bank, úvěrové pojišťovny i ministerstva zahraničí. Shodli se na tom, že export do Ruska se po propadu z minulých let opět zvedá a že by bylo pro Česko velmi nevýhodné nechat dovoz do Ruska zmrznout.

„Pokud se chcete v Rusku ucházet o veřejné a komunální zakázky, musíte prokázat, že na zboží, které dodáváte, se z 30 procent v nákladech podílí ruské firmy, musí být vyrobeno v Rusku. Je to reakce na sankce, chce tak být soběstačnější,“ upozornil specialista exportního financování Sberbank Petr Fiala. „Rusko tak říká: Pokud k nám chcete dovážet, tak ano, ale vyrábějte to zčásti přímo u nás. A tady je potenciál pro české firmy a investory, případně společné podniky českých firem s jejich ruskými partnery. Tímto způsobem může dále český obchod proudit do Ruska,“ nastínil Fiala.

Pro česko je velmi zajímavý letecký průmysl

Marek Dlouhý, místopředseda představenstva úvěrové pojišťovny EGAP, upozornil, že když lokální měna oslabí tak, jako se tomu stalo v Rusku, nákupy a investice v dané zemi jsou finančně výhodnější.

„Ale to prostředí administrativních překážek je složité, a když se v něm rozhodnete podnikat, musíte mít místní spolupracovníky i know-how. Pak to může vyjít,“ zdůraznil Dlouhý.

Pro české firmy by jednu z nejzajímavějších příležitostí mohl znamenat civilní letecký průmysl. „Česko má celý hodnotový řetězec: výrobu letadel, řízení letišť, výstavbu, modernizaci.

To vše můžeme Rusku nabídnout. A požadavek lokalizace tlačí na to, aby případný investor skutečně našel domácí sílu pro výrobu. Pro české firmy je to sice náročnější, ale může jim to zároveň dát silnější postavení na trhu. Možná je to nový trend a výzva pro české firmy, aby si našly subdodavatele a byly i silnější v nabídkách,“ podotkl Martin Tlapa, náměstek ministra zahraničních věcí.

České firmy by měly jít více do regionů

Až 40 procent českého exportu směřuje do Moskvy a zbytek jde do regionů. „Správnou strategií je asi snaha jít více do oblastí mimo Moskvu. Regiony v Rusku se velmi liší, máte oblasti, které jsou na úrovni vyspělých zemí OECD, a máte oblasti, které jsou na úrovni rozvojových zemí. Ekonomické rozdíly jsou ohromné,“ podotkl Tlapa.

V Moskvě je podle něj navíc ohromná konkurence a celkově nastavení cen za otevření pobočky a dalších věcí je velmi nákladné.

„To jsou všechno argumenty pro to, jít víc do regionů. Snažíme se ekonomicky podporovat české firmy, aby se vydaly dál,“ upozornil Tlapa.

Například Škoda Doosan si jako výrobce parních turbín našla v Rusku zajímavou obchodní spolupráci. Nemá sice zájem prorazit přímo do vnitřního Ruska, ale nachází si ve federaci partnery a s nimi hledá společné uplatnění na třetích trzích. „Je to jiný pohled na věc, kdy využíváme obrovskou sílu velkých ruských firem získávat kontrakty v dalších zemích. Velmi zajímavá teritoria jsou například Jordánsko či Vietnam, kde nám Rusové pomáhají otevřít další dveře,“ naznačil cestu Martin Ďurina, vedoucí financování ze Škody Doosan.

© EGAP  2017
Mapa stránek