15.06.2017
25 let EGAP: pojištěný export do 117 zemí za více než 800 miliard (E15 - Brandstory)

Po roce 1990, kdy Česká republika (tehdejší ČSFR) přecházela z plánové ekonomiky na tržní, bylo nutné nastavit podporu tuzemských exportérů při vstupu na zahraniční trhy. Aby se mohli prosadit, potřebovali nabídnout kromě svého zboží i srovnatelné podmínky financování exportních dodávek s konkurenty ze států, jejichž tržní ekonomika byla rozvinutější a ve kterých už byl fungující model státní podpory exportu zaveden.

S podporou exportu počítal už státní rozpočet federace na rok 1991, kdy na podporu exportu bylo vyčleněno 500 milionů korun. Byly vypracovány zásady poskytování státní podpory exportu a schváleny úrokové subvence ke krytí úrokových rozdílů. Praxe ale ukázala, že české podniky nejsou na tuto koncepci podpory vývozu připraveny. Z vyčleněné rezervy Česká republika využila pouhých 85,9 milionu korun a Slovenská republika 11,3 milionu.

Dalším krokem byl program podpory exportu schválený v roce 1991, ten už zahrnoval přípravu zřízení speciální instituce. A tou byla Exportní garanční a pojišťovací společnost založená jako akciová společnost zapsaná do rejstříku 1. června 1992. Jejím jediným akcionářem byl stát.

„Pojišťovna začala fungovat hned v červnu 1992 a do konce roku uzavřela pouze pár pojistných smluv na pojištění krátkodobých pohledávek, dva přísliby pojištění na dlouhodobé úvěry a inkasovala necelých sto tisíc korun na pojistném. Čeští podnikatelé se v té době potýkali při exportu s novými nástrahami a s úvěrovým pojištěním neměli žádné zkušenosti, ostatně stejně jako banky, a tak jsme se učili spolu,“ vzpomíná na vznik EGAP první předseda představenstva společnosti Pavol Parizek.

Úkolem EGAP bylo pojišťovat exportní úvěry, a tak společnost zahájila poskytování subvencí exportérům u případů, které byly schváleny představenstvem EGAP. Tato podpora, která byla čerpána ze státního rozpočtu, měla za úkol vyrovnávat část úrokového rozdílu mezi náklady z vyššího úvěrového zatížení v tuzemsku a výnosem ze zahraničního úroku. Vazba EGAP na státní rozpočet pro účely zajištění teritoriálních a komerčních rizik byla řešena pouze smlouvou mezi EGAP a ministerstvem financí, což bylo zpočátku, kdy bylo nutné, aby společnost rychle začala fungovat, chytré řešení.

Ačkoliv se EGAP ve své činnosti během prvního roku osvědčil, s narůstajícím počtem závazků se víc a víc ukazovalo, že tato koncepce není dostačující. V roce 1995 proto stát rozhodl o vzniku České exportní banky.

V první polovině devadesátých let byl EGAP takřka jedinou pojišťovnou, která nejen poskytovala státní podporu prostřednictvím úvěrového pojištění, ale rovněž i takřka jediným subjektem na trhu s úvěrovým pojištěním vůbec.

Komerční úvěrové pojištění na počátku devadesátých let prakticky neexistovalo.

Konkurenční úvěrové pojišťovny v oblasti soukromého úvěrového pojištění začaly vznikat až v roce 1997. V letech 1992–1997 tak měl EGAP dominantní postavení na trhu (s odhadovaným podílem až 90 procent). Jedinou konkurencí na českém trhu byla Česká pojišťovna a česká pobočka pojišťovny Gerling, která poskytovala služby úvěrového pojištění pro dceřiné společnosti nadnárodních klientů.

Začátky fungování a vznik prvních produktů

 

Začátky byly pro EGAP poměrně skromné – prvních několik let pracovalo několik desítek zaměstnanců především na vytvoření kvalitních pojistných produktů, které by pojišťovna mohla českým vývozcům nabízet. Rovněž bylo třeba vytvořit kompletní sadu předpisů, na jejichž základě pojišťovna mohla vykonávat svou činnost.

Jako první vznikly pojišťovací produkty pro dodavatelské a odběratelské úvěry, označované písmeny B, C a D. EGAP do roku 2005 poskytoval i komerční pojištění, které se označovalo písmenem A. S přípravou těchto produktů pomáhali pracovníkům EGAP jejich kolegové ze státních exportních pojišťoven jiných evropských zemí, například ze Švédska či Nizozemska. Poté co byly tyto základní typy pojištění vytvořeny a začaly se používat, začal EGAP pracovat na dalších pojistných produktech. Cílem bylo dále rozšířit nabídku možností pojištění pro vývozce a také diverzifikovat pojistné portfolio. Postupně se tak počet pojistných produktů rozšířil až do dnešní podoby.

Odborníci z EGAP dokázali být při vývoji nových pojistek velice inovativní a v některých případech předběhli i tradiční exportní pojišťovny v zemích západní Evropy. To byl případ pojištění úvěru na předexportní financování (produkt F), se kterým přišel EGAP na trh státních exportních pojišťoven jako první v Evropě a mezi prvními na celém světě.

S budováním portfolia pojistných produktů, které EGAP mohl exportérům nabídnout, rostl postupně i objem pojistných obchodů. Zatímco v roce 1993 EGAP uzavřel pojistné smlouvy za zhruba dvě miliardy korun, o sedm let později už se mohl pochlubit novými obchody v hodnotě téměř 34 miliard.

První velké obchodní případy

První opravdu velký projekt české společnosti v zahraničí pojistil EGAP už v roce 1996. Společnost Škoda Praha získala na Slovensku kontrakt na dodávky technologií pro první a druhý blok jaderné elektrárny Mochovce. „EGAP poskytl pojištění vývozního odběratelského úvěru za téměř osm miliard korun,“ vysvětluje generální ředitel EGAP Jan Procházka. „Při podpoře českých exportérů ve slovenském projektu sehrál EGAP klíčovou roli.

V rámci projektu Mochovce státní pojišťovna uzavřela od roku 1996 pojistné smlouvy v celkové hodnotě 20,8 miliardy korun. Kromě společnosti Škoda JS podpořil EGAP také subdodávky řady dalších firem – Doosan Škoda Power, Modřany Power, Královopolská RIA, ČKD Praha DIZ nebo Chladicí věže Praha,“ doplňuje Jan Procházka.

V průběhu dalších let se EGAP podílel na řadě zajímavých projektů napříč odvětvími. Celkově šlo o stovky projektů do 117 zemí světa.

Portfolio EGAP logicky odpovídá struktuře českého průmyslu. A té vévodí výroba dopravních prostředků a automotiv. „V této oblasti jsme podpořili nejen investice Škody Auto v zahraničí a vývoz aut, ale také vývoz autobusů Iveco a SOR Libchavy, vývoz trolejbusů, tramvají.

Koneckonců v roce 1997 byl jedním z největších pojištěných případů vývoz několika desítek tramvají na Filipíny – vyvezla je firma ČKD Dopravní systémy a v té době to byl jeden z největších případů za čtyři miliardy korun,“ říká předseda představenstva EGAP Jan Procházka.

Dalším důležitým odvětvím je energetika – kromě zmiňovaných Mochovců EGAP v energetice podpořil celou řadu úspěšných projektů – investice společnosti ENERGO-PRO do vodních elektráren v Gruzii, Bulharsku a v Turecku, dodávky pro tepelnou elektrárnu Afsin Elbistan v Turecku nebo pro tepelnou elektrárnu Shen Tou v Číně, významné byly také dodávky pro běloruský NAFTAN. „Většina z těch projektů byla úspěšných – bohužel musí EGAP ale řešit i ty problémové, jako jsou Adularya nebo Poljarnaja.

Ale i ty musíme vyřešit,“ dodává Jan Procházka.

Velmi úspěšný je v posledních letech export české zdravotnické techniky a zařízení pro vybavení nemocnic. V posledních letech EGAP podpořil projekty v Gabonu, Laosu, Ghaně, Papui-Nové Guineji. Daří se leteckému průmyslu a zvyšuje se podíl agroexportu – hlavně technologií pro potravinářský průmysl a zemědělské technologie. „První vlaštovky už pak máme i u podpory výsledků výzkumu a vývoje – tam jsem zastáncem toho, že české patenty nemáme prodávat do zahraničí, ale podpořit jejich využití v Česku a pomoci s exportem,“ připomíná generální ředitel EGAP Jan Procházka.

EGAP a mezinárodní aktivity

Jedním z cílů, ke kterým pojišťovna směřovala od samotného počátku, bylo zapojení do činnosti mezinárodních organizací.

První byla Mezinárodní unie úvěrových a investičních pojistitelů (Bernská unie).

Členství v Bernské unii je pro exportní pojišťovny prestižní a naprosto klíčovou záležitostí. Členové unie si totiž mohou vyměňovat cenné informace a zkušenosti. EGAP se stal takzvaným pozorovatelem v roce 1996. Už o dva roky později jako první exportní pojišťovna ze zemí střední a východní Evropy obdržel status řádného člena. V letech 2014–2016 byl EGAP dokonce členem řídicího výboru Bernské unie.

Kromě Bernské unie se EGAP jako reprezentant České republiky zapojil do činnosti OECD v rámci Ujednání pro oficiálně podporované vývozní úvěry (tzv. Konsenzus OECD).

Cílem bylo získat členství v rámci takzvané skupiny Participantů Konsenzu. To se pojišťovně podařilo v roce 2001. Stejně jako v případě Bernské unie získal EGAP díky členství přístup k cenným informacím a zkušenostem ostatních členů. Rovněž se může podílet na vytváření pravidel upravujících podporu exportu v zemích OECD.

Pro exportéry jsou také velmi důležité dohody a smlouvy o vzájemném dozajišťování s předními úvěrovými pojišťovnami světa (ECAs). Kromě všech sousedních zemí jde o ECAs USA, Ruska, Koreje, Japonska, Číny, Francie, Itálie a desítek dalších zemí. Díky těmto dohodám je schopen podpořit české subdodavatele při vývozu do třetích zemí. Díky takové dohodě se například podařilo exportovat letecké motory GA Aviation do USA, kde byly ve firmě Trush namontovány do práškovacích letadel a vyvezeny do Brazílie a Uruguaye. Podobný model se využívá u výstavby některých nemocnic – například v Africe, kde jde o společný projekt českých a rakouských vývozců a rakouské subdodávky pojišťuje sesterská OeKB.

„Spolupráce s ostatními ECAs je u některých velkých projektů nezbytná. Do budoucna bychom velmi rádi podpořili české subdodávky při výstavbě jaderných elektráren ve světě. A tady jsou nejdál jednání s ruským EXIAR,“ říká Jan Procházka.


V roce 1929 vznikla v Československu první komerční úvěrová pojišťovna a v roce 1933 byl přijat zákon, jímž se zřídil zvláštní státní fond, který umožňoval pojišťování vývozních úvěrů proti politickým rizikům a tento systém fungoval docela úspěšně až do druhé světové války. V éře socialismu v tuzemsku žádný podobný systém nefungoval. Ve vyspělých zemích přitom systém exportních úvěrových pojišťoven začal fungovat ve třicátých letech minulého století a je funkční dodnes.

EGAP v číslech

Základní kapitál: 4075 milionů korun

Akcionáři:

• ministerstvo financí (40 procent)

• ministerstvo průmyslu a obchodu (36 procent)

• ministerstvo zahraničních věcí (12 procent)

• ministerstvo zemědělství (12 procent)

Počet zaměstnanců: 120

Majetkové podíly EGAP v České exportní bance (16 procent)

Jak šel čas

1933: V Československu vznikl státní fond, který umožňoval pojišťování vývozních úvěrů proti politickým rizikům.

1991: Vláda rozhodla o založení Exportní garanční a pojišťovací společnosti jako akciové společnosti, jejímž jediným akcionářem bude stát.

1992: Prvního června byla Exportní garanční a pojišťovací společnost zapsána do obchodního rejstříku a zahájila svoji činnost.

1993: EGAP uzavřel první větší pojistné smlouvy – celkový objem pojištěného exportu činil dvě miliardy korun.

1994: EGAP pojistil první vývoz letounů. Z Aera Vodochody do Tuniska mířily L 59 a L 410 za více než dvě miliardy korun.

1996: První velký pojištěný obchodní případ – Škoda Praha získala na Slovensku kontrakt na dodávky technologií pro 1. a 2. blok jaderné elektrárny Mochovce. EGAP poskytl pojištění vývozního odběratelského úvěru za téměř osm miliard korun.

1998: EGAP začal poskytovat pojištění úvěru na předexportní financování (produkt F), se kterým přišel EGAP na trh státních exportních pojišťoven jako první v Evropě a mezi prvními na celém světě.

1998: EGAP se jako první pojišťovna ze střední a východní Evropy stal členem Mezinárodní unie úvěrových a investičních pojistitelů (Bernská unie).

2001: EGAP se stal členem takzvané skupiny Participantů Konsenzu OECD. Od té doby v ní zastupuje ČR.

2005: EGAP prošel významnou organizační změnou. Kvůli zpřísněným pravidlům EU, která požaduje oddělení komerčních aktivit od pojišťování se státní podporou, byla založena Komerční úvěrová pojišťovna EGAP, jež převzala komerční pojišťování.

2013: EGAP připravil speciální balíček produktů pro podporu exportu malých a středních podniků.

2015: Ve spolupráci s TA ČR vznikl projekt na podporu exportu výsledků výzkumu a vývoje. Prvním úspěšným projektem byl vývoz senzorů společnosti Lešikar.

2016: EGAP se podařilo vymoci rekordní částku ze starých pohledávek. Celkově šlo o sumu 1,2 miliardy korun. Splaceny byly především staré dluhy Kuby a Íránu.

© EGAP  2017
Mapa stránek