19.12.2013
Češi chystají miliardový obchod v Iráku (Lidové noviny )

Měl to být jeden z historicky největších obchodů tuzemských firem v zahraničí podpořených úvěrem České exportní banky. Projekt paroplynové elektrárny v iráckém Kurdistánu...

Mluvilo se o deseti či ještě více miliardách. Protože šlo také o pojištění státní společnosti EGAP a mimořádně velký projekt v rizikovém regionu, který značně vytíží její pojistné fondy, jednání s Kurdy se táhla zhruba rok a půl.

Irácká firma Kar Power, která už mezitím začala elektrárnu stavět, se ale kvůli české váhavosti částečně dohodla s partnery z jiných zemí – do projektu se například zapojí německý Siemens.

Celou záležitostí se opakovaně zabývala česká vláda. A českou účast v projektu by měly dnes přece jen posuzovat dozorčí rady České exportní banky (ČEB) i EGAP. Necelých šest miliard pro otrokovickou PSG Na české firmy navzdory zaváhání pořád zůstává v rámci projektu kurdistánské elektrárny Khormla velký díl prací a peněz.

Otrokovická společnost PSG získá zakázku za necelých šest miliard korun a bude dodavatelem parního cyklu elektrárny – čtyř kotlů a dvou parních turbín.

PSG se stane hlavním dodavatelem a generální ředitel firmy Tomáš Krones potvrzuje, že podíl českého zboží na celém kontraktu dosáhne minimálně sedmdesáti procent. „Je to obrovská příležitost pro český průmysl na velmi perspektivním trhu, který potřebuje další investice,“ říká Tomáš Krones.

Kurdistán je dnes poměrně prosperující a proti zbytku Iráku také bezpečnou oblastí.

Kritici nicméně upozorňují, že už i tam se bezpečnostní situace zhoršuje. Na druhé straně je podle české exportní strategie Irák jedním z prioritních trhů a instituce jako ČEB či EGAP jsou tu právě od toho, aby podpořily vývoz do rizikovějších oblastí.

A podle dostupných informací se počítá s tím, že díky projektu elektrárny vznikne 1700 pracovních míst u sedmdesáti českých dodavatelů. Nejistá účast komerčních bank Úvěr České exportní banky – včetně souvisejících transakcí a předexportního úvěru pro vývozce – by mohl dosáhnout až zhruba sedmi miliard korun.

Irák by se tak mohl dokonce vyšvihnout na čtvrté místo mezi zeměmi, v nichž se ČEB angažuje nejvíce – hned po Rusku, Turecku a Slovensku. Právě teritoriální diverzifikace ostatně byla jedním z argumentů, který v minulých měsících zazníval ve prospěch iráckého projektu. Státní exportní banka, která sehrála v přípravě kurdistánského obchodu aktivní roli, by se nicméně ještě mohla o celý úvěr podělit s komerčními bankami.

„Jsem zvědavý, zda se komerční banky do financování zapojí,“ řekl v letošním rozhovoru pro Českou pozici šéf banky Jiří Klumpar.

Tato otázka je zajímavá mimo jiné proto, že o projekty v Kurdistánu usilují konkurenti českých firem ze západní Evropy, odkud pocházejí mateřské společnosti tuzemských bank. Na dodávky společnosti Siemens poskytne úvěr Commerzbank s pojištěním společnosti Euler Hermes.

Pokud nenastanou nečekané potíže, výstavba parního cyklu elektrárny s účastí českých firem začne někdy v prvních měsících příštího roku a bude trvat něco přes dva roky.

© EGAP  2017
Mapa stránek