04.09.2014
Připravme se na dopady ruských sankcí (Ekonom )

Rusko-ukrajinský a ukrajinsko-ukrajinský konflikt je asi to poslední, co si politici, podnikatelé i veřejnost v západních zemích, postižených velkou recesí, přáli. Křehké oživení se stává ještě křehčím, nově vznikající pracovní místa se stávají opět nejistějšími. Již jednou dojednané zakázky na území Ruské federace jsou nyní opět podrobovány analýzám.
Jak velké dopady nakonec budou, záleží vedle míry ekonomické provázanosti s Ruskou federací také na krocích státu a jeho institucí. Totéž přitom platí pro Českou republiku, ze které se v loňském roce do Ruska vyvezlo zboží za 116 miliard korun, tedy v přepočtu tři procenta HDP. Stát z tohoto objemu podpořil export ve výši 12 miliard korun.
Odhady dopadů sankcí EU proti Ruské federaci a odvetných opatření ze strany Ruska se velmi liší. Ministerstvo průmyslu a obchodu odhaduje dopady na 2,5 miliardy korun, Svaz průmyslu a dopravy počítá s desítkami, až dokonce stovkami miliard korun. Proč se odhady takto liší? Příčin je několik.
Zřejmým důvodem je právní interpretace sankčních ujednání. Například uvalení sankcí na takzvané zboží dvojího užití může být při nejužším výkladu vnímáno tak, že vyvážené zařízení slouží alespoň zčásti k výrobě pro armádu, nebo při nejširším právním výkladu tak, že zařízení může být takto využito pouze teoreticky. Například u Exportní garanční a pojišťovací společnosti se tak dopady v rámci stávajícího portfolia mohou lišit od 1 až do 16 miliard korun. Celková angažovanost EGAP v Ruské federaci je aktuálně 57 miliard korun.
Druhým důvodem, proč se odhady dopadů mohou takto lišit, jsou vedlejší dopady uvalených sankcí. Jedním z nich je zpomalení ruské ekonomiky, která by měla letos i příští rok prakticky stagnovat. Horší ekonomický vývoj má samozřejmě přímý vliv na koupěschopnou poptávku ze strany ruských subjektů.
Dalším vedlejším efektem je zprostředkovaný pokles exportu.
Jak uvádí předseda Mezinárodní obchodní komory Michal Mejstřík, na Česko může výrazně dopadnout i propad exportu Německa do Ruska. Třetina českého vývozu totiž míří do Německa, kde zůstává jen 40 procent tohoto objemu. Celých 20 procent se reexportuje a dalších 40 procent se jako subdodávky exportuje dále v hodnotových řetězcích do celého světa včetně Ruska.
Na další nebezpečí upozorňuje například Hospodářská komora ČR, kdy českým exportérům hrozí nejen to, že přijdou o konkrétní zakázky v Rusku, ale i že v některých odvětvích může dojít k trvalejším změnám dodavatelů, a české firmy tak mohou přijít o dlouhodobě budované obchodní kontakty.
Posledním vedlejším dopadem může být vzedmutí nacionalismu v Ruské federaci. Běžní Rusové přijímají evropské sankce vesměs nekriticky ve vztahu k vedení země. Zdražování potravin také chápou jako nutnou oběť v dlouhodobém zájmu své země. Takové vnímání může ve vybraných odvětvích vést k dlouhodobým tendencím „buy Russian“, nebo spíše „kupiť russkij“, tedy k preferenci domácí produkce.
Jak tedy může stát pomoci ve zmírňování těchto dopadů na českou ekonomiku? A ekonomikou jsou myšlena zejména česká pracovní místa, protože o ta by nám mělo jít především.
Vedle kurzarbeitu, který je však zaměřen spíše na plošný krátkodobý pokles hospodářství, je to zejména proaktivní exportní politika. U rozjednaných obchodních případů je totiž pro jednotlivé exportéry nalezení nových teritorií a nových partnerů velmi obtížné. Jednání o stávajících obchodních případech často probíhají řadu měsíců, vynaloženy jsou i náklady na právní služby, náklady na technické zmapování místa dodávky či licenční povolení. Stát těmto exportérům, kteří se ocitli v takto komplikované situaci, může pomoci otevřít dveře na jiných trzích. Ať už prostřednictvím zahraničních misí, nebo kontaktů zastupitelských úřadů a zastoupení CzechTrade.
Rovněž EGAP již veřejně avizoval, že je ochoten zvýšit své teritoriální limity v zemích, které by se mohly stát alternativními destinacemi pro vývoz původně určený do Ruské federace. Jelikož EGAP funguje jako pojišťovna exportních případů, je možné upravit i další podmínky pojištění, pokud na tom bude shoda s akcionáři, dozorčí radou a nebude to v rozporu s regulací, kterou u EGAP stejně jako u každé jiné pojišťovny vykonává Česká národní banka.
Rozhodně by však bylo chybou snažit se na alternativní trhy směřovat veškerý export původně určený do Ruska. Podobně jsme vyklidili pozice na trzích SNS již v minulosti a stálo nás řadu let získat tyto pozice zpět. Někteří ekonomičtí filozofové mohou nesouhlasit s tím, že vůbec s Ruskem udržujeme obchodní styky. Avšak právě vzájemná obchodní závislost je to, co dnes brání eskalaci napjatých vztahů mezi EU a Ruskem. A doufejme, že i to, co všechny nakonec dovede k jednacímu stolu.

Autor: David Havlíček, hlavní poradce generálního ředitele EGAP

© EGAP  2017
Mapa stránek