23.09.2014
Sankce, které se týkají ruských bank, dopad na české exportéry nemají (Český Exportér )

Větší zdražování úvěrů pro obchody s Ruskem nehrozí. Složitější situace se týká financování kontraktů na Ukrajině, i sem ale české firmy dál vyvážejí.

Nikoliv samotné sankce, ale nervozita trhu aktuálně nejvíce ovlivňuje zahraniční obchod s Ruskem. Zájem o export do Ruska je přesto stále vysoký. „Banky jsou likvidní. Pokud je na ruské straně seriózní partner, nemají důvod omezovat kvalitní obchody, právě naopak,“ tvrdí Aleš Hrnčíř, vedoucí divize strukturovaného a exportního financování Sberbank. Podle něj se ani nedá očekávat nějaké zásadnější zvyšování cen úvěrů za této situace, protože likvidity je v bankovním sektoru nadbytek.
Podíl úvěrů poskytnutých například Českou exportní bankou (ČEB) pro oblast Ruska se už přesto o něco snížil. Při porovnání úvěrového portfolia z konce loňského roku se stavem k letošnímu červenci klesl podíl ze 44 na 38 procent z celkového objemu v dané teritoriální struktuře.
Na druhém místě je Turecko s dvaceti procenty.
„Přesto však Rusko nadále zůstává zemí, kam směřuje největší podíl našich úvěrů. V Rusku se obchod nezastavil, i když samozřejmě respektujeme veškeré sankce, kterými jsme vázáni,“ zdůrazňuje Petr Križan, ředitel odboru mezinárodní vztahy a komunikace ČEB.
„Máme projekty, které v Rusku běží a splácí se, jsou tam projekty, které mají problémy. V těch dobrých pokračujeme, firmy splácí a kvůli nějakému vojensko-politickému sporu neočekáváme, že by se na tom mělo něco měnit. Analyzujeme ty, kde mohou být problémy například kvůli ruským bankám, jichž se týkají sankce,“ popisuje.
V ČEB ale nemají žádné informace o tom, že by se omezení přístupu ruských bank na evropské finanční trhy, platné od léta, jakýmkoli způsobem dotklo českých exportérů. Žádné potíže v tomto směru nevnímá ani Sberbank v České republice. „Omezení přístupu ruských bank na evropské finanční trhy se Sberbank CZ nijak nedotklo, protože se na ni sankce nevztahují. Domnívám se, že exportérů se toto opatření přímo nijak nedotýká,“ konstatuje Aleš Hrnčíř.
Vývoz na Ukrajinu se stále nepojišťuje Zcela jiná situace panuje na Ukrajině. Úvěrová pojišťovna EGAP obchody s Ukrajinou aktuálně nepojišťuje a pro většinu bank to znamená, že odmítají financovat jakýkoli export do této země. „Naše banka bez pojištění žádné nové exportní projekty financovat nebude,“ potvrzuje Petr Križan z ČEB. „Pojištění EGAP je pro nás zásadní podmínkou,“ dodává.
Omezování exportu směrem na východ zatím podle všeho nejvíce postihuje strojaře. Pokles vývozu na Ukrajinu se totiž týkal především strojů, obdobně jako tomu je u ruského trhu. „Český vývoz zboží do Ruska se v letošním druhém čtvrtletí meziročně snížil jen mírně, o jedno procento, respektive o 0,3 miliardy korun. Snížení souviselo s poklesem vývozu ve skupině strojů, kromě kovozpracujících strojů, jejichž vývoz vzrostl 2,4krát,“ informoval Tomáš Holub, ředitel sekce měnové a statistiky České národní banky.
Pokles vývozu strojů byl však podle něj ve velkém rozsahu vyvážen rychlým růstem vývozu ve skupině spotřebního zboží. Podíl vývozu do Ruska na celkovém vývozu zboží České republiky se nicméně meziročně snížil o 0,4 procentního bodu na aktuálních 3,3 procenta.
I s Ukrajinou se ale stále dá obchodovat Strojírenské firmy nepovažují rozhodnutí EGAP o plošném zastavení pojišťování vývozu na Ukrajinu za šťastné, zejména když se před krizí často pojišťovaly i kryly úvěrem také problémové obchody.
„Přikláněli bychom se k tomu, aby EGAP posuzoval případ od případu.
Vždyť západ Ukrajiny stále s českými firmami obchoduje,“ říká prezident Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje Pavel Bartoš. Například jeho firma FITE dodává i za této situace na východ Ukrajiny důlní techniku, nese ovšem sama všechna rizika.
„Je to samozřejmě náročné, ale jde to,“ tvrdí Pavel Bartoš. Je přesvědčen, že pro udržení obchodních kontaktů směrem na východ se toho za současné situace dělá velmi málo. Polsko například v rámci pomoci prodalo na Ukrajinu šest milionů tun uhlí. „Již dnes se musíme připravovat na období po ukončení konfliktu, je to příležitost. Pomoc Ukrajině by neměla být jen finanční, ale také materiálová. Tady bych očekával větší aktivitu celé unie. Aby to nedopadlo tak, že poskytneme peníze, za které bude Ukrajina nakupovat pomoc někde v tramtárii,“ poznamenává Bartoš.
Bankovní sektor už za této situace zaznamenal, že se exportéři snaží hledat nová odbytiště. „Narůstá poptávka po pojištění vývozu do Běloruska, Kazachstánu, Ázerbájdžánu, Latinské Ameriky, ale i do afrických a asijských zemí,“ uvádí Hana Hikelová, mluvčí pojišťovny EGAP.
S větší diverzifikací souhlasí i v ČEB. „To ale vůbec neznamená, že bychom měli z Ruska odcházet. Jsou prostě země, které naši exportéři umí méně, a ty, které umí lépe. Tam patří například Rusko,“ připomíná Petr Križan.
„V Rusku vše funguje. Když tam byznys nebudeme dělat my, budou ho dělat Němci, Poláci a další,“ dodává.
ČNB nepředpokládá dramatické dopady Česká národní banka (ČNB) v této chvíli nečeká žádné dramatické přímé dopady ukrajinsko-ruské krize na růst české ekonomiky v souvislosti s poklesem exportu.
„Dopady krize budou poměrně slabé, v řádu maximálně desetin procentního bodu do růstu hrubého domácího produktu. Případný propad vývozu do Ruska (v loňském roce představoval zhruba 3,7 procenta českého exportu, pozn. red.) o 10 až 20 procent, jaký ale zatím rozhodně nepozorujeme, by snížil český vývoz jenom o 0,4 až 0,8 procenta. Český vývoz přitom momentálně roste tempem kolem 10 procent,“ uvádí Tomáš Holub z ČNB.
Nevylučuje ale citelné důsledky právě pro některé, zejména strojírenské firmy. „Je nutné si uvědomit, že český vývoz do Ruska je silně koncentrován do skupiny strojů a dopravních prostředků, v absolutním vyjádření představuje něco přes 80 miliard korun ročně,“ uvádí.
Zákaz dovozu některých potravin do Ruska, například masa a zeleniny nebo mléka, může podle ČNB vyvolat jejich přebytek na trhu v Evropské unii, a tím pokles jejich cen. „Nemělo by se však jednat o plošný jev,“ řekl Tomáš Holub. „To by mohlo zpomalit návrat inflace ke dvouprocentnímu cíli, který aktuální prognóza ČNB předpovídá ve druhém pololetí roku 2015,“ doplňuje.
Citelnější mohou být podle České národní banky dopady nepřímé, neboť ukrajinsko-ruská krize a ekonomické sankce mohou zpomalit hospodářské oživení v eurozóně.

Autor: Ivana Gračková,

© EGAP  2017
Mapa stránek