23.09.2014
Zavedení sankcí vůči Rusku částečně mění pravidla obchodování (Český Exportér )

Díky exportu do Ruska vznikly v Česku tisíce pracovních míst. Byla by škoda tento trh opustit.

Zatímco ještě na přelomu století byl podíl exportu na českém HDP kolem 40 procent, dnes je to dvojnásobek. V loňském roce čeští exportéři vyvezli do zahraničí zboží za téměř 3,2 bilionu korun.
Ani český export se ale nemůže spoléhat jen na jediný evropský trh. Proto čeští exportéři sami nebo s pomocí českého státu zaměřují pozornost také na další trhy mimo EU. Jednou z perspektivních a logických destinací byla vzhledem k dobrému jménu českých výrobků na tamějším trhu také Ruská federace.
český export do ruska Ruská federace je dle konsenzu OECD řazena do 3. rizikové kategorie (na škále, kde 0 Z nejméně riziková země, 7 Z nejrizikovější země). Vzhledem k tomuto zvýšenému riziku a snaze pomoci českým exportérům získat zpět ztracené pozice se v rámci tohoto teritoria také výrazněji angažoval český stát.
Například prostřednictvím Exportní garanční a pojišťovací společnosti (EGAP) byl od roku 2005 pojištěn export do Ruska v hodnotě přesahující 150 miliard korun. Šlo tedy téměř o třetinu veškerého pojištěného objemu EGAP.
Jen pro srovnání - za stejné období činil celkový export Česka do Ruska přibližně 650 miliard korun.
Podpora prostřednictvím pojištění EGAP směřovala zejména do oblastí strojírenství, energetiky a dopravních prostředků. Tedy do odvětví, kde má česká ekonomika komparativní výhodu, takže si české firmy mohly na ruském trhu vytvořit důležité referenční zakázky. Čeští dodavatelé navíc ruským odběratelům nabízejí nejen kvalitní produkt, ale i výhodné financování přes bankovní úvěry pojištěné právě EGAP. Geopolitická situace se za poslední rok změnila, což nemohl nikdo předvídat. To ovšem nebrání některým osobnostem označit v zájmu sebezviditelnění celou snahu o pronikání na ruský trh za zbytečnou a za plýtvání zdroji státními i soukromými. Neuvědomují si ale, že tyto obchody měly a mají pozitivní dopady. Například jen export do Ruska podpořený EGAP dal v České republice práci zhruba 5500 lidem a celkový export do této země jen za poslední dekádu vytvořil či udržel odhadem na 20 tisíc pracovních míst.
Nová rizika a jak se s nimi vypořádat Rusko-ukrajinský konflikt a zavedení sankcí na ose Rusko - Evropská unie samozřejmě do jisté míry mění pravidla hry. Zejména v odvětvích, která sankce přímo zapovídají, není logicky možné očekávat žádnou obchodní aktivitu.
Sankční ustanovení nebude možné obejít. EGAP například do pojistných smluv, ve kterých je pojištěným přímo exportér, zakotvil takzvanou výluku z pojištění.
Pokud exportér bude úmyslně chybně deklarovat vývozní zboží, aby se vyhnul sankcím, EGAP v případě pojistné události nevyplatí pojistné plnění.
V případech, kdy je pojištěnou institucí financující banka, bude nadále platit ustanovení všeobecných pojistných podmínek, v jejichž rámci přechází tato kontrola na samotnou banku. V tomto případě tedy není nutné výluku ukotvovat smluvně a platí automaticky.
Podle odhadů by sankce mohly zasáhnout až třetinu obchodních případů podporovaných státem. Pro část z nich se EGAP bude snažit najít ve spolupráci s exportéry a s dalšími státními institucemi, jako je CzechTrade, uplatnění na jiných trzích. EGAP ostatně již avizoval ochotu diskutovat o úpravě některých teritoriálních limitů do zemí, které by se mohly stát alternativním odbytištěm pro případy postižené sankcemi.
Velkou roli ovšem budou hrát i vedlejší dopady sankcí. Jedním z nich je stagnace ruské ekonomiky v letošním a příštím roce a související pokles hodnoty rublu. To povede k poklesu koupěschopné poptávky v Rusku.
Dalším vedlejším účinkem je zprostředkovaný pokles exportu. Jak uvádí předseda Mezinárodní obchodní komory Michal Mejstřík, může na Česko výrazně dopadnout i propad německého exportu směřujícího do Ruska. Třetina českého vývozu totiž míří do Německa, kde z něj však zůstává jen 40 procent.
Celých 20 procent se reexportuje a dalších 40 procent se jako subdodávky vyváží dále v hodnotových řetězcích do celého světa včetně Ruska.
V dlouhodobém horizontu bude zase pro české exportéry znamenat riziko politika nahrazování dovozů a změna orientace dodavatelského řetězce na subjekty mimo EU. V některých odvětvích tak může dojít k trvalejším změnám dodavatelů a české firmy mohou přijít o dlouhodobě budované obchodní kontakty. Částečným řešením je lokalizace výroby přímo v Rusku. Zde ale zřejmě platí, že firmy, kterým se to vyplatí, už v Rusku jsou.
Posledním vedlejším dopadem může být vzedmutí nacionalismu v Ruské federaci. Běžní Rusové přijímají evropské sankce vesměs v rámci svého nekritického vztahu k vedení země. Také zdražování potravin přijímají jako nutnou oběť v zájmu Ruska. Takové vnímání může vést k dlouhodobým tendencím „kupiť ruskij“ ve vybraných odvětvích, tedy k preferenci domácí produkce na úkor ceny, kvality či obojího. Samozřejmě to platí jen v odvětvích, kde je to možné.
Jak na budoucí transakce Rozhodně by ale bylo chybou snažit se směřovat na alternativní trhy veškerý export původně určený pro Rusko.
Podobně jsme již v minulosti vyklidili pozice na trzích SNS a trvalo nám mnoho let, než jsme je získali zpět.
Neměli bychom tedy zopakovat stejnou chybu. Ostatně ani současná geopolitická krize nemusí mít a také často nemá nic společného s konkrétními ruskými odběrateli. Zpravidla se jedná o privátní subjekty, které zkrátka chtějí podnikat v Rusku a s politickou reprezentací své země nemají nic společného.
 Nové transakce je proto vhodné hlídat a konstruovat nejen na základě aktuálního sankčního seznamu, ale i možných nepřímých dopadů, pokud se jedná o státní či polostátní subjekty. Zejména to platí u transakcí, kde spolu s importérem vystupuje i jeho banka. U vybraných bankovních subjektů totiž může docházet ke zvýšení refinančního rizika vlivem vyschnutí úvěrových linek z území Evropské unie. EGAP totiž bude v rámci transakcí, které pojišťuje, pečlivě hlídat bonitu všech dlužnických subjektů.
Rusko zůstává státem, do kterého lze exportovat s pomocí pojišťovny EGAP. Rizika jsou stále pojistitelná a obchodní vztahy s Ruskem považujeme za důležité.
Ostatně právě vzájemná obchodní závislost Ruska a Evropské unie je dle mého názoru jedním z důvodů, proč není sankční režim na obou stranách tvrdší. A doufejme, že právě ona také politiky z obou stran nakonec nasměruje k jednacímu stolu.

Pojistné smlouvy EGAP s exportéry budou nyní obsahovat následující text:

„Smluvní strany se dohodly, že nad rámec části 14.1 všeobecných pojistných podmínek pojistiteli nevzniká povinnost poskytnout pojistné plnění (výluka z pojištění), pokud uzavřením smlouvy o úvěru nebo čerpáním úvěru a/nebo uzavřením smlouvy o vývozu nebo vývozem na základě takové smlouvy došlo k porušení povinností stanovených v souladu se zákonem č. 69/2006 Sb., o provádění mezinárodních sankcí v návaznosti na přímo použitelné předpisy Evropských společenství, při uskutečňování sankčních opatření proti Ruské federaci v souvislosti s její participací na prohlubující se krizi na Ukrajině.“

Autor: David Havlíček, poradce generálního ředitele EGAP

© EGAP  2017
Mapa stránek