15.10.2014
Exportní pojišťovna tratí miliardy (Hospodářské noviny )

Státní exportní pojišťovna EGAP sklízí plody zbrklého financování exportu z období krize i chyb bývalého vedení. Problémové projekty ji letos stáhnou do rekordní ztráty téměř čtyř miliard korun. V letošním roce se EGAP ještě obejde bez státní dotace, ale současné vedení se bude muset hodně snažit, aby tomu tak bylo i v příštích letech.
„Zatímco jsme dříve vypláceli na pojistném maximálně 1,5 miliardy korun ročně, loni to vyskočilo na 2,3 miliardy, letos to bude 3,5 miliardy korun a příští rok by se tato suma mohla dostat až na čtyři miliardy korun,“ říká šéf EGAP Jan Procházka. Objem pojistného, které bude muset EGAP vyplácet, by podle něj měl začít klesat až po roce 2016.
Procházka je v čele státní firmy, která pojišťuje pro komerční pojišťovny příliš rizikové projekty, necelé dva roky. Od svého nástupu řeší hlavně nepovedené miliardové projekty bývalých vedení. Nejdříve začaly loni krachovat ruské sklárny, letos na jaře pak ještě vietnamský projekt na výstavbu cementárny Phu-Son firmy Inekon, který financovala PPF Banka. Jen tento projekt přijde EGAP zhruba na miliardu. Co se ale na letošní ztrátě podepíše nejvíc, je pojistné na slovenskou ocelárnu Slovakia Steel Mills. Tento projekt za 5,5 miliardy korun, který financovala Česká exportní banka (ČEB), je těsně před bankrotem. Svou pohledávku vůči krachující firmě se nyní ČEB snaží prodat. V současnosti jedná se dvěma uchazeči – skupinou Arca Capital miliardáře Pavola Krúpy a KVV Group napojenou na krymské podnikatele. Současná nejvyšší nabídka podle informací HN činí ale jen okolo 1,5 miliardy korun. „I když se nyní nabídky na pohledávku zvyšují, tak víme, že to bude hodně bolet. Čistý dopad na náš letošní hospodářský výsledek bude téměř čtyři miliardy korun,“ říká Procházka.
Zároveň ale dodává, že EGAP má v současnosti dost prostředků na to, aby byl schopen i tuto vysokou účetní ztrátu pokrýt. Současná rezerva je zhruba 25 miliard
korun, z toho zhruba 10 miliard činí státní dotace, které EGAP získal za celou dobu své existence. Zbývajících asi 15 miliard dokázala exportní pojišťovna vydělat od svého založení na vybraném pojistném.
Procházka se nyní snaží pojišťovnu hlavně stabilizovat. „Strategie je na první pohled jednoduchá – udržet vysoký počet pojištěných případů v objemu více než 50 miliard korun ročně a zároveň snížit riziko na přijatelnou úroveň, aby měla pojišťovna stálý přísun hotovosti bez nových obřích pojistných událostí,“ říká.
I přes letošní ukrajinskou krizi a protiruské sankce se EGAP za první tři čtvrtletí podařilo pojistit projekty za 37 miliard korun. Tedy stejnou sumu jako loni. Ve snaze nahradit výpadek exportu na Ukrajinu se snaží cílit na nová teritoria – nově tak navyšuje pojistné limity pro Ázerbájdžán, Kazachstán a Bělorusko. „Zejména v Bělorusku jsou Češi velmi populární a zatím zde nedošlo k selhání většího úvěru. V platební morálce jsou na tom Bělorusové mnohem lépe než Ukrajinci,“ říká Procházka.
EGAP chce rovněž více podporovat malé a střední podniky – například tím, že jejich žádosti o pojištění vyřizuje během několika dnů.
„U projektů do 20 milionů korun funguje, že když za námi přijde banka, která zná dobře svého exportéra, tak neděláme rizikovou analýzu a použijeme na danou společnost bankovní rating. Do dvou dnů jsme tak schopni rozhodnout o pojištění projektu. Když jsme si teď analyzovali, zda za posledních pět let došlo k nějakým průšvihům, zjistili jsme, že ne. Takže jsme tu sumu zdvojnásobili na 40 milionů,“ říká Procházka.
 Velký úspěch má podle něj i nedávno podepsaná zajistná smlouva s úvěrovou pojišťovnou KUPEG. „Když si někdo chce pojistit 15 traktorů a KUPEG mu dokáže pojistit jen 12, my pojistíme zbývající tři. Je o to opravdu velký zájem, od KUPEG máme informace, že se na to stojí fronta,“ říká Procházka.
 

© EGAP  2017
Mapa stránek