Egypt
Stručný politický a ekonomický přehled:
Egypt je republika s prezidentským systémem. V jejím čele stojí již od roku 2014 generál Abdel Fattah Al-Sisi. V roce 2019 došlo ke změně ústavy, která prodloužila prezidentský mandát na 6 let a povolila až tři funkční období. Sisi se může těšit podpoře armády, která má značný vliv na ekonomický a politický chod země. Po změně ústavy se zvýšila exekutivní moc vlády nad soudnictvím, které je neefektivní a trpí nedostatkem kvalifikovaných soudců. Veřejný sektor zaměstnává nadbytečný počet zaměstnanců a sužuje ho vysoká byrokracie. Prezident Sisi znovu vyhrál volby v prosinci 2023 a může vládnout zemi až do roku 2030. Jde ovšem o jeho nejtěžší mandát, jelikož probíhající krize vyžaduje přijímání nepopulárních reforem, které jdou proti zájmům obyvatel i vlivné armády. Sociální a politická rizika jsou vysoká, vybalancovat všechny protichůdné zájmy bude pro vládu velmi obtížné. Přesto se o to prezident snaží za podpory Spojených Arabských Emirátů, které se v únoru 2024 zavázaly k investicím v Egyptě za USD 35 mld., a MMF, který v březnu 2024 navýšil hodnotu financování v rámci probíhajícího reformního programu o USD 5 mld.
Ekonomická síla Egypta je zejména v jeho velké a diverzifikované ekonomice. Egyptu se relativně dařilo implementovat ekonomické a fiskální reformy. V 07/2019 byl úspěšně dokončen tříletý program MMF. Na rozdíl od většiny ostatních ekonomik si navíc Egypt udržel hospodářský růst i v době pandemie. Egypt se snažil pokračovat ve fiskální konsolidaci, ale konflikt na Ukrajině ho silně zasáhl. Je totiž jedním z největších dovozců obilí na světě a 80 % jeho dovozu pocházelo právě z Ruska a Ukrajiny. Od roku 2023 je také čistým dovozcem ropy a plynu. Související růst cen potravin a paliv zásadně snižuje životní úroveň obyvatel a vláda postrádá finance na jejich další dotování. Konflikt v Gaze zásadně utlumil příjmy ze Suezského průplavu, turismus zůstal relativně odolný. Mezi další důležité ekonomické sektory patří průmyslová výroba, těžba, obchod a zemědělství. Tahounem ekonomického růstu zůstane sektor stavebnictví.
Egyptský státní rozpočet se dlouhodobě nachází v deficitu, navzdory přebytkům primárního rozpočtu. Výsledkem toho je vysoké vládní zadlužení, které v roce 2023 vzrostlo nad 90 % HDP. Rizikem vládního dluhu je velký podíl krátkodobých závazků a související vysoká potřeba refinancování 30-35 % HDP ročně. Náklady na financování dluhu patří také mezi nejvyšší na světě. Od roku 2018 se pohybují kolem 45 % rozpočtových příjmů a v roce 2025 pravděpodobně přesáhnou 60 %. Prospěšný a dl. makroekonomicky stabilizující je přechod na flexibilní měnový kurz v březnu 2024. Krátkodobě s tím ovšem souvisí nemalá rizika rostoucí inflace a úrokových sazeb. Povolební oživení reformního úsilí vlády za pomoci zemí Perského zálivu a programu MMF je z dlouhodobého hlediska silně pozitivní. Riziko suverénního defaultu se minimálně dočasně značně snížilo.
Aktualizováno k: 12.12.2024
OECD:
6
Země jsou zařazovány do 8 rizikových kategorií 0 až 7, kde 7. kategorii představují země s nejvyšší úrovní teritoriálního rizika a 1. kategorii země s minimální úrovní rizika. Do zvláštní kategorie 0 (nula) patří země s vyspělými finančními trhy, u kterých by minimální pojistné sazby státem podporovaných pojišťoven neměly být nižší než tržní sazby komerčních (státem nepodporovaných) finančních institucí. Podrobnější informace si můžete přečíst na webu organizace OECD - zde
eg
Silné stránky:
Velká a diverzifikovaná ekonomika
Rostoucí HDP
Strategická poloha (Suezský průplav)
Velikost bankovního sektoru
Slabé stránky:
Vysoké státní zadlužení a závislost na zahraniční pomoci
Neefektivní a neflexibilní pracovní trh
Komplikovaná bezpečnostní situace
Silný vliv armády
Chcete vědět víc? Kontaktujte náš analytický tým na adrese countryrisk@egap.cz
Základní makroekonomické údaje
[zdroj: MMF]2010 | 2011 | 2012 | 2013 | 2014 | 2015 | 2016 | 2017 | 2018 | 2019 | 2020 | 2021 | 2022 | 2023 | 2024 | |
Nominální HDP (mld. USD) | - | - | - | - | - | - | - | - | - | - | - | - | - | - | - |
Nominální HDP/obyv. (USD) | 0 | - | - | - | - | - | - | - | - | - | - | - | - | - | - |
Inflace (%) | 11,27 | 10,06 | 7,11 | 9,47 | 10,07 | 10,37 | 13,81 | 29,51 | 14,40 | 9,15 | 5,04 | 5,21 | 13,90 | - | - |
Celkový objem importu (% HDP) | 25,29 | 23,48 | 24,31 | 23,36 | 22,68 | 21,66 | 19,90 | 28,49 | 29,37 | 25,77 | 18,05 | 20,44 | - | - | - |
Celkový objem exportu (% HDP) | 20,30 | 19,56 | 16,40 | 17,02 | 14,24 | 13,18 | 10,35 | 16,30 | 18,91 | 17,50 | 9,98 | 12,68 | - | - | - |
Míra nezaměstnanosti (%) | 8,76 | 0,00 | 12,00 | 13,16 | 13,10 | 13,05 | 0,00 | 11,78 | 0,00 | 0,00 | 8,00 | 0,00 | - | - | - |
Počet obyvatel (mil.) | 82,76 | 84,53 | 86,42 | 88,40 | 90,42 | 92,44 | 94,45 | 96,44 | 98,42 | 100,39 | 102,33 | - | - | - | - |
Saldo běžného účtu platební bilance (% HDP) | 0,00 | - | - | - | - | - | - | - | - | - | - | - | - | - | - |
Měnový kurz (DM/USD, průměr období) | 0,00 | - | - | - | - | - | - | - | - | - | - | - | - | - | - |