Maďarsko
Stručný politický a ekonomický přehled:
Politická situace je v Maďarsku dlouhodobě stabilní. Politickým lídrem je od roku 2010 středopravá konzervativní strana Fidesz v čele s premiérem Viktorem Orbánem, jehož vládní koalice má v parlamentu ústavní většinu. K tomu jí pomáhá kontrola nad většinou místních médií a volební systém zvýrazňující vítěznou stranu. Vláda je dlouhodobě kritizována ze strany EU kvůli svým antiimigračním, euroskeptickým postojům a řadě přijatých opatření, které směřovaly proti zahraničním společnostem. Problémem je i korupce a klientelismus. Vztahy s EU jsou složité, což vede k opožďování čerpání fondů EU. Tlak EU na posilování demokratických principů je označován za zásah do maďarské suverenity. Podobně Maďarsko kritizuje sankce EU proti Rusku, které vláda viní z ekonomických problémů místní ekonomiky. Svoje zájmy si Maďarsko v EU tvrdě prosazuje za pomoci práva veta v otázkách, kde je třeba jednomyslný souhlas všech zemí EU. Vztahy vůči Rusku zůstanou dobré s ohledem na značnou závislost na ruských energetických zdrojích.
Maďarsko patří mezi středně velké, otevřené, vyspělé a diversifikované ekonomiky. Významný je podíl průmyslu, především automobilového, strojírenství a výroba elektrických zařízení. Ekonomika dlouhodobě roste okolo 3 % ročně, což značně podporuje čerpání fondů EU. Jen mezi lety 2021-27 může načerpat cca EUR 50 mld., resp. 20 % HDP. Demografický vývoj je negativní, ale dopady částečně kompenzuje příliv zahraničních investic směřujících do moderních technologií a robotizace. Vláda je dlouhodobě přívětivá k zahraničním investorům, ale v některých odvětvích (energetika, bankovnictví, telekomunikace) zavedla nestandardní opatření, je méně predikovatelná, preferuje domácí subjekty apod.
Veřejné zadlužení je poměrně vysoké, avšak udržitelné. Podíl veřejného zadlužení klesl ze 79 % v roce 2020 k 70 % v roce 2023. Úrokové náklady navzdory poklesu zadlužení nadále rostou a letos již budou činit cca 9 % rozpočtových příjmů. Důležité tak bude pokračování v čerpání fondů EU - opožděné, ale hlavně nekrácené. Pomůže očekávaný postupný pokles globálních úrokových sazeb. Bankovní sektor je dobře kapitalizovaný, mírně koncentrovaný, vlastněný především domácími subjekty.
Aktualizováno k: 9.5.2024
OECD:
0
Země jsou zařazovány do 8 rizikových kategorií 0 až 7, kde 7. kategorii představují země s nejvyšší úrovní teritoriálního rizika a 1. kategorii země s minimální úrovní rizika. Do zvláštní kategorie 0 (nula) patří země s vyspělými finančními trhy, u kterých by minimální pojistné sazby státem podporovaných pojišťoven neměly být nižší než tržní sazby komerčních (státem nepodporovaných) finančních institucí. Podrobnější informace si můžete přečíst na webu organizace OECD - zde
hu
Silné stránky:
Členství v EU
Diverzifikovaná ekonomika
Stabilní politické prostředí
Slabé stránky:
Snaha státu zasahovat do podnikatelského prostředí
Spory s EU
De facto vláda jedné strany za pomoci kontroly médií
Rostoucí úroky z dluhu
Chcete vědět víc? Kontaktujte náš analytický tým na adrese countryrisk@egap.cz
Základní makroekonomické údaje
[zdroj: MMF]2010 | 2011 | 2012 | 2013 | 2014 | 2015 | 2016 | 2017 | 2018 | 2019 | 2020 | 2021 | 2022 | 2023 | |
Nominální HDP (mld. USD) | 132 | 142 | 129 | 136 | 141 | 125 | 129 | 143 | 161 | 164 | 157 | 182 | 179 | - |
Nominální HDP/obyv. (USD) | 13 314 | 14 344 | 13 059 | 13 798 | 14 384 | 12 802 | 13 187 | 14 709 | 16 540 | 16 936 | 16 275 | - | - | - |
Inflace (%) | 4,86 | 3,93 | 5,65 | 1,73 | -0,23 | -0,06 | 0,39 | 2,35 | 2,85 | 3,34 | 3,33 | 5,11 | 14,61 | - |
Celkový objem importu (% HDP) | 76,36 | 80,36 | 79,77 | 78,94 | 81,27 | 79,79 | 78,00 | 79,31 | 79,51 | 79,22 | 76,78 | 79,95 | 94,47 | - |
Celkový objem exportu (% HDP) | 81,11 | 86,08 | 85,88 | 85,41 | 87,12 | 87,53 | 86,40 | 85,92 | 83,76 | 81,53 | 78,71 | 80,25 | 90,38 | - |
Míra nezaměstnanosti (%) | 10,00 | 10,66 | 10,58 | 9,63 | 7,46 | 6,52 | 4,88 | 4,00 | 3,53 | 0,00 | 4,14 | 4,04 | 3,62 | - |
Počet obyvatel (mil.) | 9,93 | 9,90 | 9,86 | 9,83 | 9,80 | 9,78 | 9,75 | 9,73 | 9,71 | 9,68 | 9,66 | - | - | - |
Celkové vládní příjmy (% HDP) | 44,39 | 43,85 | 46,79 | 47,46 | 47,27 | 48,38 | 45,00 | 44,26 | 44,04 | 44,04 | 43,55 | 41,20 | 41,60 | - |
Celkové vládní výdaje (% HDP) | 48,90 | 49,52 | 49,04 | 49,29 | 47,98 | 47,25 | 47,41 | 45,86 | 43,66 | 43,40 | 47,75 | 45,88 | 45,26 | - |
Saldo vládního rozpočtu (% HDP) | -4,51 | -5,67 | -2,25 | -1,83 | -0,71 | 1,13 | -2,41 | -1,60 | 0,38 | 0,63 | -4,20 | -4,68 | -3,66 | - |
Saldo běžného účtu platební bilance (% HDP) | 2,54 | 2,80 | 2,90 | 3,26 | 2,01 | 3,60 | 3,41 | 1,32 | -1,64 | -2,50 | -0,94 | -2,81 | -8,71 | - |
Měnový kurz (DM/USD, průměr období) | 207,94 | 201,06 | 225,10 | 223,70 | 232,60 | 279,33 | 281,52 | 274,43 | 270,21 | 290,66 | 308,00 | 303,14 | 372,60 | - |