Černá Hora je parlamentní republikou s ústavou z roku 2007. Poslední parlamentní volby se konaly v červnu 2023, vítězem bylo hnutí Europe Now! (PES). V čele koaliční vlády sestávající ze 7 politických stran stojí premiér Milojko Spajic (od října 2023). Další řádné volby jsou plánovány na červen 2027, přičemž existuje asi 30% riziko předčasných voleb v důsledku křehké koaliční většiny. Je to způsobeno počtem stran v koalici a ideologickými rozdíly mezi nimi, což zvyšuje rizika vnitřní nestability, pomalého postupu reforem a omezené předvídatelnosti politického směřování. Politická fragmentace současně komplikuje legislativní proces. Hlavním politickým stabilizátorem je proces vstupu do EU. Černá Hora je nejpokročilejším kandidátem v regionu a přistoupení k EU do konce roku 2030 je považováno za realistické. Na druhé straně je reformní proces stále nedokončen. Některé kontroverzní kroky vlády v letech 2025 a 2026 vyvolaly kritiku ze strany opozice i občanské společnosti. Primární politická rizika tedy pramení z nestability vládních koalic, polarizované společnosti (kdy jedna část je nakloněna EU a druhá je prosrbská, resp. proruská) a potenciálních výkyvů v reformní kontinuitě, zejména v případě rozpadu koalice nebo zpomalení EU integračního procesu.

Ekonomická rizika Černé Hory vyplývají z malé velikosti, nízké diverzifikace a vysoké otevřenosti hospodářství. Meziroční růst reálného HDP se v letech 2024–2026 pohyboval v průměru přes 3 %. Hospodářský růst je tažen spotřebou, investicemi a cestovním ruchem a je charakteristický citlivostí na vnější šoky. Inflace má v roce 2026 meziročně zpomalit. Riziko však představuje potenciální opětovné zvýšení inflace zejm. v důsledku energetických šoků. Zásadním strukturálním problémem zůstává vysoký deficit běžného účtu platební bilance (cca 15 % HDP v 2026) odrážející silnou dovozní závislost a úzkou exportní základnu. Přestože je deficit částečně kryt přímými zahraničními investicemi, ekonomika zůstává zranitelná vůči poklesu přílivu kapitálu a výpadkům turismu.

Finanční situace Černé Hory je zatížena vládním zadlužením a potřebou refinancování dluhu. Fiskální deficit by měl v roce 2026 mírně klesnout na cca 3,1 – 3,3 % HDP (např. zásluhou solidního hospodářského růstu a silné soukromé spotřeby). Vládní dluh se přesto ve střednědobém horizontu pravděpodobně zvýší na cca 61,3 % HDP (dle některých zdrojů i výrazněji), což je na poměry ekonomiky relativně vysoká hodnota. Rizikovým faktorem je blížící se potřeba refinancovat bondy o objemu 750 mil. EUR v roce 2027. Celkové dluhové riziko je mezinárodními institucemi hodnoceno jako střední. Fiskální pozice ekonomiky je citlivá na externí šoky. Bankovní sektor je dostatečně kapitalizovaný a jako celek stabilní, avšak potenciálním rizikem je např. rostoucí expozice vůči domácnostem a realitnímu trhu. Omezené možnosti monetární politiky v důsledku jednostranného přijetí eura zvyšují význam fiskální disciplíny, strukturálních reforem a pokračující finanční podpory ze strany EU a mezinárodních finančních institucí.