Irák byl po dlouhá léta v mezinárodní izolaci v důsledku embarga, které vůči němu uplatňovaly na základě rezolucí OSN téměř všechny země světa, což se projevilo v postupné degradaci hospodářského života, včetně bankovního systému. Proto jedním z důležitých úkolů dočasné irácké vlády ve spolupráci s Provizorní koaliční správou (CPA) bylo zřídit rozvojovou banku, která by napomáhala obnově země. Již v polovině července 2003 byla zřízena Irácká obchodní banka (Trade Bank of Iraq - TBI), jejímž hlavním posláním je financování dovozů do Iráku určených k nezbytné obnově země. S ohledem na velmi svízelnou ekonomickou situaci a deficity v zásobování obyvatelstva základními potravinami, energií, vodou, zvýšení vnitřní bezpečnosti a dalšími základními potřebami, je fungování této banky plně podřízeno dočasné vládě a CPA, které rozhodují o oprávněnosti využití finančních zdrojů na konkrétní účel.

Pro strukturu, organizaci a poslání banky byly využity modely bank zřízených pro podporu poválečné obnovy v Německu (KfW) a Japonsku (Eximbank) po druhé světové válce. Mezinárodním konkurzem bylo vybráno konsorcium komerčních bank vedené americkou JP Morgan, které poskytuje nově se vytvářející bance TBI technickou pomoc při rozběhu fungování banky a rovněž technické zabezpečení bankovních transakcí.

Nepochybnou výhodou pro finanční zabezpečení poválečné obnovy Iráku jsou jeho bohatá ropná ložiska. Zdrojem pro financování dovozů do Iráku tak mohou být výnosy z prodeje ropy na zahraničních trzích, které tvoří rozhodující část příjmů státu a jsou soustřeďovány v Iráckém rozvojovém fondu, který byl zřízen na základě rezoluce Bezpečnostní rady OSN č. 1483/2003. Ale i zvýšení těžby ropy na úroveň, která by pokrývala všechny běžné potřeby irácké ekonomiky, si vyžaduje investice v řádu mnoha stovek milionů dolarů.

Pro rozběh skutečných možností financování vývozu do Iráku je rozhodující mezinárodní iniciativa státních úvěrových pojišťoven k vytvoření mechanizmu podpory vývozu z průmyslově vyspělých zemí do Iráku. Několika měsíční úsilí vyústilo začátkem prosince 2003 k podpisu rámcových smluv mezi řediteli 16 státních úvěrových pojišťoven z členských zemí OECD z Evropy, Ameriky, Asie a Austrálie a představiteli TBI a CPI. Hodnota všech těchto rámcových smluv přesahuje 2 mld. dolarů.

Do této iniciativy se hned od počátku zapojila i úvěrová pojišťovna EGAP s cílem vytvořit prostor pro účinnou podporu českého vývozu do Iráku. Rámcová smlouva podepsaná představiteli EGAP, CPA a TB I vytváří rámec pro pojištění dodávek českého zboží do Iráku a jeho financování pomocí akreditivů s odloženou splatností. EGAP tak vytváří českým vývozcům možnost nabízet svoje výrobky iráckým partnerům. V první fázi by mělo jít především o dodávky pro ministerstva irácké dočasné vlády, určené k zabezpečení prioritních potřeb obnovy hospodářství.

Jak mají čeští vývozci postupovat při zabezpečení plateb za svoje vývozy?

Pro úspěšné uzavření kontraktu je nezbytné předně jednat s příslušným resortním ministerstvem irácké prozatímní vlády, které musí kontrakt buď přímo uzavřít nebo jeho uzavření potvrdit. Dále musí být tento kontrakt potvrzen odpovídajícím útvarem Provizorní koaliční správy (CPA), přičemž útvary CPA fungují převážně v úřadovnách příslušných ministerstev.

Souhlas resortního ministerstva irácké vlády a CPA je nezbytný pro zařazení kontraktu českého vývozce do režimu financování prostřednictvím TBI. Kontrakty potvrzené příslušným iráckým ministerstvem a CPA bude financovat TBI vydáváním akreditivů, které by měly potvrzovat české komerční banky. Předpokládá se, že na suroviny, materiály a spotřební zboží budou používány akreditivy s odloženou splatností 6 měsíců, pro stroje a zařízení pak s odkladem splatnosti až 1 roku. EGAP pojistí české banky proti riziku nesplnění závazků ze strany TBI. S ohledem na mimořádné okolnosti je EGAP připraven převzít na sebe plné riziko těchto akreditivů, tj. bez jakékoliv spoluúčasti financující komerční banky nebo vývozce.

EGAP je připraven v rámci tohoto schématu pojistit vývozy v první etapě až do výše 30 milionů dolarů (cca 800 milionů Kč). Po úspěšném rozběhnutí systému se počítá s navyšováním tohoto limitu dle potřeb českých vývozců.

Ing. Pavol Parízek
generální ředitel EGAP