V únoru 2024 byl prezidentem zvolen Prabowo Subianto, který se úřadu ujal v říjnu 2024. Jeho vláda sdružuje širokou koalici politických stran včetně většiny významných islámských uskupení, což jí zajišťuje silnou parlamentní podporu. Významný vliv si nadále udržuje i bývalý prezident Joko Widodo (Jokowi), mimo jiné prostřednictvím viceprezidenta Gibrana Rakabuminga Raky. Největší opoziční silou zůstává PDI-P. V komunálních volbách v listopadu 2024 uspěli převážně kandidáti podporovaní vládní koalicí, přičemž v Jakartě zvítězil kandidát podporovaný PDI-P Pramono Anung. Další prezidentské i parlamentní volby jsou plánovány na rok 2029.

Krátkodobý až střednědobý výhled politické stability zůstává příznivý díky dominantnímu postavení vládní koalice a absenci významné politické opozice. Současně však v zemi sílí obavy z postupného oslabování demokratických institucí. Kritiku vyvolala zejména novela zákona o ozbrojených silách rozšiřující možnosti aktivních důstojníků zastávat civilní funkce, stejně jako rostoucí role armády ve veřejné správě. V průběhu let 2025–2026 se opakovaně konaly protesty proti vládním škrtům, růstu životních nákladů, zdražení pohonných hmot, programu bezplatného stravování a vnímanému posilování vlivu armády v civilní sféře. Přesto se neočekává, že by tyto protesty v dohledné době představovaly zásadní hrozbu pro stabilitu režimu.

V zahraniční politice Indonésie nadále prosazuje pragmatický a vyvažující přístup, usiluje o dobré vztahy jak se západními zeměmi, tak s Čínou a dalšími regionálními partnery. Významným milníkem bylo zahájení přístupového procesu do OECD v roce 2024, který pokračuje i v roce 2026. Současně země aktivně rozvíjí hospodářskou spolupráci v rámci ASEAN, BRICS a dalších mezinárodních fór. Indonésie je největší ekonomikou jihovýchodní Asie a její hospodářství je relativně diverzifikované, přesto zůstává významně závislé na vývozu surovin a komodit. Země těží ze svých rozsáhlých nerostných zdrojů, velkého domácího trhu a příznivého demografického vývoje. Reálný HDP v roce 2025 vzrostl přibližně o 5 % a podobné tempo růstu okolo 5 % očekává MMF také v roce 2026. Inflace zůstává pod kontrolou a finanční sektor je nadále stabilní.

Běžný účet platební bilance zůstává mírně deficitní, což spolu s citlivostí na globální finanční podmínky představuje riziko pro kurz indonéské rupie. Fiskální pozice zůstává relativně příznivá. Vláda nadále dodržuje zákonný limit rozpočtového deficitu ve výši 3 % HDP a pro rok 2026 počítá s deficitem přibližně 2,7–2,9 % HDP. Navzdory dřívějším spekulacím o možné změně fiskálních pravidel zatím nedošlo k prolomení tohoto limitu. Veřejný dluh by měl podle MMF v roce 2026 dosáhnout přibližně 41,5 % HDP, což stále představuje relativně nízkou úroveň v mezinárodním srovnání. Slabinou veřejných financí nadále zůstávají nízké daňové příjmy a rostoucí výdaje spojené s ambiciózními vládními programy, zejména s celostátním programem bezplatného stravování.

Bankovní sektor zůstává dobře kapitalizovaný a likvidní, přičemž MMF i Bank Indonesia nadále hodnotí odolnost finančního systému jako vysokou. Hlavní makroekonomická rizika v současnosti souvisejí především s externím prostředím (globální obchodní konflikty, geopolitické napětí a volatilita finančních trhů), případným oslabením rupie a tlakem na veřejné finance vyplývajícím z rozsáhlých sociálních a infrastrukturních programů vlády.