V únoru 2024 byl novým presidentem zvolen Prabowo Subianto. Kabinet momentálně zahrnuje zástupce všech hlavních islámských stran, což znamená podporu konzervativců v zemi. Bývalý president Jokowi si bude udržovat svůj vliv prostřednictvím svého syna Gibrana Rakabuminga Raky, který je Prabowovým viceprezidentem. PDI-P představuje po parlamentních volbách konaných v únoru 2024 nejvýznamnější opoziční sílu. Komunální volby se konaly v listopadu 2024. Kandidáti podporovaní prezidentskou koalicí zvítězili ve většině provincií. Pramono Anung, kandidát podporovaný PDI-P, vyhrál volby v hlavním městě Jakartě. Vzhledem k přátelským vztahům mezi panem Pramonem a presidentem to však nebude znamenat zásadnější překážku ve vztahu k provádění politik mezi ústřední a provinční vládou. Příští parlamentní a prezidentské volby se mají konat souběžně v roce 2029. Krátkodobý až střednědobý výhled politické stability zůstává poměrně pozitivní, ačkoliv vybrané hospodářsko-politické problémy přetrvávají. Jednou z největších výzev pro politickou stabilitu v Indonésii je aktuálně řada vládou zamýšlených rozpočtových škrtů s cílem vytvořit fiskální prostor pro vybrané projekty. Se škrty (které zasáhnou také např. školství) nesouhlasí nezanedbatelná část veřejnosti, což se promítlo ve formě protestů na začátku roku 2025. Nevoli u veřejnosti vzbudila také novela o ozbrojených silách, která umožní aktivním důstojníkům zastávat civilní funkce. Kritici tento krok hodnotí jako úpadek demokracie. V oblasti mezinárodních vztahů Indonésie pravděpodobně bude nadále usilovat o udržování dobrých vztahů se svými sousedy i partnerskými ekonomikami (velmocemi). Indonésie je velkou ekonomikou, diversifikace hospodářství však stále není optimální. Dlouhodobá perspektiva růstu ekonomiky je dobrá vzhledem ke značnému přírodnímu bohatství země a její velké populaci. Reálný HDP Indonésie se v roce 2024 zvýšil meziročně cca o 5 %. V roce 2025 si indonéská ekonomika dle nynějších očekávání udrží solidní dynamiku růstu (na úrovni do 5% meziročního růstu HDP). Běžný účet platební bilance je od roku 2012 téměř trvale deficitní. Existuje riziko oslabování domácí měny vůči USD. Vládní dluh za rok 2025 pravděpodobně dosáhne 39,6 % HDP. Prabowo nicméně naznačil svůj záměr zvýšit zákonem stanovený 3% strop rozpočtového deficitu, což by výhledově mohlo přispět k nárůstu vládního zadlužení až k 50 % HDP. Problematické mohou být také relativně nízké vládní příjmy (odhadem 12,7 % HDP v roce 2025).  Dostupnost financování je u Indonésie omezena poměrně vysokými náklady na dluhovou službu (odhadem 16,3 % v roce 2025). Kapitalizace i likvidita bank je na uspokojivé úrovni.