V říjnu 2024 se stal novým presidentem Prabowo Subianto, který ve funkci nahradil bývalého presidenta Joka Widoda (známého jako Jokowi). Subianto je ve většině vládní politiky pokračovatelem svého předchůdce (zahraniční politika, podpora podnikatelského prostředí atd.), avšak některé Widodovy projekty byly pozastaveny (např. přesun hlavního města).

Indonésie je velkou ekonomikou, diversifikace hospodářství však stále není optimální. Dlouhodobá perspektiva růstu ekonomiky je dobrá vzhledem ke značnému přírodnímu bohatství země a její velké populaci. Reálný HDP Indonésie se v roce 2024 zvýšil meziročně cca o 5 %. V roce 2025 si indonéská ekonomika dle nynějších očekávání udrží solidní dynamiku růstu (na úrovni cca 4,7% až 5% meziročního růstu HDP). Běžný účet platební bilance je od roku 2012 téměř trvale deficitní. Indonéská rupie vůči USD dlouhodobě oslabuje. V souvislosti s vyššími fiskálními výdaji zejm. v období epidemie COVID došlo ke skokovému nárůstu vládního dluhu z 30,6 % HDP v roce 2019 na 41,1 % HDP v roce 2021. Počínaje rokem 2022 Indonésie zahájila postupný mírný pokles vládního zadlužení. Na konci roku 2024 vládní dluh dosahoval 40 % HDP. Prabowo nicméně naznačil svůj záměr zvýšit zákonem stanovený 3% strop rozpočtového deficitu, což by výhledově mohlo přispět k opětovnému nárůstu vládního zadlužení. Přibližně 1/3 veřejného dluhu je denominována v cizích měnách, vládní i zahraniční dluh je zatím udržitelný. Dostupnost financování je u Indonésie omezena poměrně vysokými a od roku 2022 rostoucími náklady na dluhovou službu (odhadem 16% v roce 2024 i 2025). Podíl špatných úvěrů (NPL) na celkem bankami poskytnutých půjčkách činil v březnu 2025 asi 2,17 %. Výhledově je možný určitý nárůst podílu NPL. Kapitalizace i likvidita bank je na uspokojivé úrovni.