První týden roku 2022 Kazachstán zažil největší sociální nepokoje za více než tři dekády.  Prezident Tokajev za pomoci síly (policie, armády i mezinárodních jednotek z regionu zemí SNS) rychle a úspěšně stabilizoval bezpečnostní situaci. Využil situace a významně konsolidoval moc do svých rukou. De facto efektivně ukončil dohodu o dělbě moci s Nazarbajevem, která platila od roku 2019. Nazarbajevův politický vliv zásadně zeslábl. Prezident využívá aktuálních nálad ve společnosti a staví se do role reformátora. V listopadu 2022 vyhrál předčasné volby a může vládnout až do roku 2029. Referendum v 03/2026 o zásadních změnách ústavy dále koncentruje moc v rukou prezidenta, který se snaží dát jasný signál do zahraničí i domácím politickým elitám, že Kazachstán je vnitřně jednotný, se silným politickým vůdcem. Zároveň referendum pravděpodobně slouží jako příprava na prezidentské volby v roce 2029, kdy si prezident otevřel několik variant, jak relativně snadno zůstat u moci i po volbách. Opozice je značně oslabená, její aktivní projevy nejsou tolerovány, resp. čelí rostoucím represím. Na zásadní ekonomické reformy se stále čeká. Privatizace bude velmi pozvolná a stát si v klíčových sektorech zachová majoritu.

Kazachstán disponuje velkými zásobami ropy a zemního plynu, které vystačí zemi ještě desítky let. Těžba ropy a zemního plynu tvoří zhruba pětinu HDP, skoro přes polovinu zbožového exportu a je cílem třetiny zahraničních investic. Klíčová je také pro státní rozpočet, protože tvoří skoro polovinu jeho příjmů. Vláda se snaží o diverzifikaci ekonomiky, jejíž citlivost na externí faktory v podobě změn komoditních cen je ovšem stále značná. Ekonomika aktuálně roste kolem 5 % díky pokračující snaze o diversifikaci ekonomiky, vyšší produkci a exportu ropy a plynu, fiskálním stimulům, rychlé úvěrové expanzi atd. Vztahy s Ruskem zůstávají silné na mnoha úrovních, závislost se prohlubuje i v energetice, např. v sektoru plynu. Rovněž první jadernou elektrárnu v Kazachstánu postaví ruský Rosatom.

Přestože veřejný dluh v poslední dekádě vzrostl, je zadlužení Kazachstánu stále na relativně nízké úrovni a pohybuje se okolo 22 % HDP. Vzhledem k nízkému zadlužení a zároveň vysokému podílu bilaterálních a multilaterální věřitelů u jeho zhruba třetinové složky denominované v zahraničních měnách tvoří výdaje na úroky z dluhu pouze 6-7 % rozpočtových příjmů. Kazachstán si díky opatrné fiskální politice a dostatečnému množství devizových příjmů vytvořil dostatek rezerv, jejichž většina je alokována ve státním rezervním fondu.