Bělorusko
Stručný politický a ekonomický přehled:
EGAP od čtvrtka 24. 2. 2022 zastavila pojišťování vývozu českých firem do Ruské federace a Běloruska. Důvodem je agrese Ruska vůči Ukrajině a navazující sankce uvalené na Rusko. Cílem dynamicky stupňujících se sankcí je co nejvíce zasáhnout a omezit financování ozbrojené agrese Ruska na území Ukrajiny. Zároveň současná bezpečnostní situace nedovoluje pojišťovat vývoz na Ukrajinu. EGAP obnoví pojišťování na Ukrajinu, jakmile to bude možné. Pojišťovna zůstává v kontaktu s exportéry a o změnách je bude informovat.
Od 11.3.2022 se mění riziková kategorie OECD z 4 na kategorii 7 pro Rusko a z 6 na 7 pro Bělorusko.
V Běloruské republice vládne od roku 1994 president Alexandr Lukašenko. V čele země zůstává i po volbách konaných v lednu 2025, které byly západními zeměmi a některými mezinárodními organizacemi označeny za nelegitimní a politicky ovlivněné. Na ústavním referendu v roce 2022 byla schválena maximálně dvě funkční období pro úřad prezidenta s účinností od roku 2025 s tím, že Lukašenkovo působení se po znovuzvolení počítá od nuly. Na základě schválené legislativy má president doživotní imunitu. President má kontrolu nad vládním kabinetem, parlamentem, lokálními úřady, soudní mocí i bezpečnostními složkami. Hlavním spojencem země je Rusko, na kterém je Bělorusko ekonomicky a finančně závislé. Závislost na Rusku se prohloubila v souvislosti s konfliktem na Ukrajině. V reakci na výše uvedené uvalily západní státy na Bělorusko hospodářské sankce, které způsobily zhoršení makroekonomické a finanční stability a mají za následek ztrátu potenciálu Běloruska pro západní investory. Lze očekávat pokračování prohlubování finanční a ekonomické závislosti země na Rusku s tím, že s vysokou pravděpodobností bude Bělorusko nadále plnit podpůrnou roli v otázce konfliktu na Ukrajině.
Bělorusko je středně velkou ekonomikou, jejíž HDP v roce 2024 činil 76 mld. USD. Ekonomika je do značné míry státem kontrolovaná, ochromená uvalenými sankcemi a závislá na centralizovaném a vládou řízeném průmyslovém sektoru. Reálný HDP Běloruska se za rok 2024 dle dostupných údajů zvýšil meziročně v intervalu mezi 4,0 % a 6,4 %. V roce 2025 by ekonomika měla meziročně růst přibližně v rozmezí od 2,0 % do 2,5 %. Pokles dynamiky hospodářského růstu je údajně způsoben snižující se schopností Běloruska obcházet západní sankce. V důsledku sankčních opatření bude v nadcházejících letech trvat zvýšené riziko makroekonomické nestability země. Narušení vztahů Běloruska s EU a dalšími západními zeměmi způsobuje citelné oslabení exportu. Sankce přispěly k překlopení salda běžného účtu platební bilance do deficitu (od roku 2023). Klíčovými produkty jsou pro běloruský export rafinované ropné produkty a potaš. Bělorusko nadále musí usilovat o diversifikaci exportu směrem do Ruska, Číny, Indie, Turecka, afrických států či Jižní Ameriky. Snaha vlády o navázání obchodních vztahů v subsaharské Africe a Jižní Americe ale pravděpodobně nepřinese očekávané výsledky vzhledem k logistickým nákladům a složitosti budování nových obchodních vazeb.
Bělorusko je stále více závislé na Rusku, jakožto hlavním poskytovateli finančních prostředků prostřednictvím dvoustranných oficiálních půjček, dluhopisů vydaných na ruském domácím trhu a financování od institucí s většinovým vlastnictvím Ruska. Velikost běloruského vládního dluhu v poměru k HDP zůstává mírná (cca 41 % HDP v roce 2024), horší je ovšem jeho struktura. Značná část veřejného dluhu je totiž denominována v cizích měnách, s čímž je spojeno kurzové riziko. Bělorusko v důsledku uvalených sankcí není schopné splácet zahraniční dluhy v cizí měně, a tak se rozhodlo, že je bude splácet běloruskými rubly, což mezinárodní finanční instituce neschvalují. Monetární autorita na konci roku 2024 disponovala poměrně malými devizovými rezervami o objemu asi 4,4 mld. USD (dostatečné k pokrytí 2 měsíců importu). Existuje riziko zhoršení kvality aktiv bank. Podle některých zdrojů také nelze vyloučit riziko eroze nezávislosti NBRB, která může způsobit předčasné uvolnění měnové politiky.
Aktualizováno k: 17.10.2025
OECD:
7
Země jsou zařazovány do 8 rizikových kategorií 0 až 7, kde 7. kategorii představují země s nejvyšší úrovní teritoriálního rizika a 1. kategorii země s minimální úrovní rizika. Do zvláštní kategorie 0 (nula) patří země s vyspělými finančními trhy, u kterých by minimální pojistné sazby státem podporovaných pojišťoven neměly být nižší než tržní sazby komerčních (státem nepodporovaných) finančních institucí. Podrobnější informace si můžete přečíst na webu organizace OECD - zde
by
Silné stránky:
Výhodná geografická poloha mezi EU a Ruskem
Dobrá dopravní infrastruktura
Finanční a ekonomická podpora Ruska
Relativně diverzifikovaný exportní mix
Slabé stránky:
Finanční, ekonomická, politická a vojenská závislost na Rusku
Vysoký zahraniční dluh a neschopnost jej financovat z vlastních zdrojů
Státem řízená a regulovaná ekonomika
Slabá a volatilní domácí měna
Chcete vědět víc? Kontaktujte náš analytický tým na adrese countryrisk@egap.cz
Základní makroekonomické údaje
[zdroj: MMF]| 2010 | 2011 | 2012 | 2013 | 2014 | 2015 | 2016 | 2017 | 2018 | 2019 | 2020 | 2021 | 2022 | 2023 | 2024 |
