V 10/2024 nastoupila do funkce prezidentky představitelka dosud vládnoucí levicové strany Morena, Claudia Sheinbaum, od které se očekává více pragmatická a méně populistická politika, než od jejího předchůdce prezidenta Obradora. Politická strana Morena si v posledních volbách zajistila dostatečnou většinu v obou komorách parlamentu, měla by tak být zajištěna kontinuita vládní politiky a její implementace by měla probíhat bez větších problémů. Největším politickým rizikem jsou tak zejména potenciální vnitrostranické spory mezi jednotlivými frakcemi.

Mexická ekonomika je druhou největší ekonomikou v Latinské Americe a zároveň patří mezi nejotevřenější ekonomiky na světě. Dlouhodobě pozitivní je její velikost a diverzifikace a její relativní odolnost vůči vnějším šokům. Hlavní slabinou mexické ekonomiky je její silná provázanost s ekonomikou USA, která znamená zranitelnost vůči změnám v ekonomické i politické situaci v USA. HDP Mexika by měl v roce 2025 růst podle hlavních mezinárodních institucí v rozmezí 0,5 % až 1,0 % a v roce 2026 o 1,3 % až 1,5 % HDP ročně. Pomalý hospodářský růst bude způsoben zejména omezením investic (po dokončení velkých infrastrukturních projektů), aktuální protekcionistickou zahraniční obchodní politikou USA a očekávaným zpomalením americké ekonomiky, i když některé prognózy naznačují mírné oživení v roce 2026.

Fiskální situace Mexika je zatím relativně dobrá, ale vládní zadlužení i náklady na dluh se v posledních letech zvyšují. V roce 2024 dosáhlo vládní zadlužení přibližně 51,4 % HDP (což bylo výrazné zvýšení kvůli vysokému deficitu). V dalších letech se očekává další nárůst vládního dluhu až na 52,3 % HDP v roce 2025 a udržení na této úrovni i v roce 2026. Výrazně vzrostly také náklady na úroky z 9,2 % vládních příjmů v roce 2015 na 15,1 % vládních příjmů v roce 2023 (novější srovnatelné údaje za rok 2024/2025 nejsou zatím dostupné, ale trend rostoucích nákladů na dluh v souvislosti s vyššími úrokovými sazbami a dluhem přetrvává). Fiskální tlaky rostou také v souvislosti s vysokými sociálními transfery či z pokračující podpory státem vlastněné energetické společnosti PEMEX. Finanční podpora této ropné společnosti činila v posledních letech v průměru 1 % až 2 % HDP.