Bosna a Hercegovina

Stručný politický a ekonomický přehled: 

Politická situace je na centrální úrovni dlouhodobě křehká. Po skončení občanské války v roce 1995 byla Bosna a Hercegovina (BH) rozdělena na dvě hlavní části: Federaci Bosny a Hercegoviny (FBaH) a Republiku srbskou (RS), které mají vlastního prezidenta, parlament i vládu. Oba samosprávné celky zaštiťuje centrální vláda. Země dlouhodobě trpí velkou etnickou heterogenitou obyvatelstva. Dle prognóz se země bude i nadále potýkat s nestabilní politickou situací a nekonzistentním politickým přístupem. Problémem je zejména nevýkonná ekonomika, nedostatek ochoty prosadit reformy, vysoká míra nezaměstnanosti, rozšířená korupce a nedostatek vyhlídek pro mládež v zemi. Situaci zhoršují pokračující požadavky bosenských Srbů na suverenitu RS. Riziko rozdělení země (odtržení RS) je poměrně nízké, avšak nikoliv zanedbatelné.  V březnu 2024 EU s BH zahájila přístupová jednání, přestože země nesplňuje 14 klíčových priorit doporučených Evropskou komisí v roce 2019 (jedná se tedy spíše o symbolické gesto ze strany EU). Vstup BH do EU je do konce dekády nepravděpodobný. Etnické napětí pravděpodobně zůstane v blízké budoucnosti zvýšené, možnost konfliktu je však malá.

Bosna a Hercegovina je malou a málo konkurenceschopnou ekonomikou závislou na produkci s nízkou přidanou hodnotou. Země je citlivá na externí šoky. Jednou z oblastí hospodářsko-politického zájmu Bosny a Hercegoviny patří snižování energetické závislosti na Rusku (země aktuálně dováží téměř veškerý svůj zemní plyn z Ruska).  Reálný HDP se za rok 2023 zvýšil meziročně o 1,9 %. V letech 2024 a 2025 by ekonomika měla zaznamenat meziroční růst o 2,3 % až 2,5 % resp. o 2,7 % až 3 %. Negativní je dlouhodobý deficit běžného účtu PB. Inflace se stabilizovala na úrovni okolo 2 %. Mezi entitami tvořícími stát Bosna a Hercegovina neexistuje jasně koordinovaná společná fiskální politika. Vládní dluh BH v roce 2023 činil 26,4 % HDP a očekává se, že do roku 2026 dosáhne 29,4 % HDP. Většinu vládního dluhu tvoří externí zvýhodněné financování. V červnu 2023 Komise EU schválila granty o celkovém objemu 303 mil. EUR na klíčové infrastrukturní projekty.  Bankovní sektor je stabilní, přestože existují určitá rizika (např. více než polovina úvěrů bosenského bankovního sektoru je denominována v cizích měnách). Kapitalizace i likvidita bankovních domů je přiměřená. Podíl NPL na celkem bankami poskytnutých půjčkách postupně klesá a v červnu 2024 dosáhl 3,5 %. V oblasti pracovního trhu zemi charakterizuje vysoká nezaměstnanost (přes 13 % za rok 2023) – zejména potom nezaměstnanost mladých.

Aktualizováno k: 29.11.2024
Barometr rizik EGAP: 
F
Hodnocení rizikovosti země vychází z komplexního interního hodnocení politické, ekonomické a finanční situace země. Zohledňuje nejen suverénní riziko země, ale také platební zkušenosti EGAP a ECAs skupiny OECD, rizika plynoucí ze struktury ekonomiky, politické situace, právního, bezpečnostního a podnikatelského prostředí, bankovního sektoru a další.
OECD: 
6
Země jsou zařazovány do 8 rizikových kategorií 0 až 7, kde 7. kategorii představují země s nejvyšší úrovní teritoriálního rizika a 1. kategorii země s minimální úrovní rizika. Do zvláštní kategorie 0 (nula) patří země s vyspělými finančními trhy, u kterých by minimální pojistné sazby státem podporovaných pojišťoven neměly být nižší než tržní sazby komerčních (státem nepodporovaných) finančních institucí. Podrobnější informace si můžete přečíst na webu organizace OECD - zde 
Silné stránky: 

stabilní vládní dluh a jeho příznivá struktura

potenciál pro rozvoj hydroenergetiky

jednání o přistoupení k EU

Slabé stránky: 

komplikovaná politická situace

malá velikost ekonomiky

etnické spory ve společnosti

dlouhodobý nedostatek přímých zahraničních investic

omezená hospodářská základna

Chcete vědět víc? Kontaktujte náš analytický tým na adrese countryrisk@egap.cz


Základní makroekonomické údaje

[zdroj: MMF]
201020112012201320142015201620172018201920202021202220232024


Legenda