Prezidentské volby v říjnu 2022 vyhrál velmi těsně levicový kandidát Lula da Silva. Dostal hlasy i od svých odpůrců, kterým se znelíbil konfrontační styl bývalého presidenta Bolsonara. Vláda se skládá ze 14 stran a každou přijatou reformu zdržují dlouhá jednání před nalezením konsensu mezi stranami s odlišnými ideologiemi. Prezident Lula má nesnadnou pozici také kvůli vysokému veřejnému zadlužení a nutnosti fiskálně konsolidovat, což je protichůdná potřeba ve vztahu k Lulou slibovaným sociálním výdajům a boji s chudobou. Z hlediska hospodářské politiky se pozastavila privatizace a zvýšila se role státních podniků a státních bank v ekonomice, i když tento trend kongres brzdí. Klíčový je ovšem jasný závazek vlády k fiskální konsolidaci, který se s blížícími volbami oslabuje. Přes značný tlak USA a prezidenta Trumpa nejvyšší soud v září 2025 odsoudil Bolsonara k 27 letům vězení. Je tak otázkou, kdo půjde proti levicovému Lulovi do voleb v říjnu 2026 za pravici.  

Brazílie představuje největší ekonomiku Latinské Ameriky a mohla by mít značný potenciál růstu. Bohužel trpí dlouhodobými systémovými nedostatky, které je třeba řešit komplexními reformami. Korupce e neefektivita minulých vlád zvýšení ekonomického potenciálu moc nepomáhala a v letech 2025-26 lze očekávat růst jen na úrovni 2 % HDP. Dlouhodobý potenciál růstu 2-2,5 % je pro tak velkou a diversifikovanou ekonomiku slabý. Ambiciózní agenda minulé vlády v oblasti privatizace a otevírání ekonomiky zůstala z větší části nenaplněna a aktuální vláda vyznává spíše opačný trend. Přesto se podařilo implementovat alespoň dílčí reformy. Devizové rezervy jsou dostatečné, externí zadlužení a celková citlivost na zahraniční vývoj nízké. Menší deficit běžného účtu platební bilance je dlouhodobě plně kompenzován přílivem přímých zahraničních investic. Tarify USA zatím nemají zásadně negativní vliv na zahraniční obchod, ale při potenciální eskalaci vzájemných vztahů USA a Brazílie by mohly ohrozit důležitý příliv amerických zahraničních investic.