Politická nestabilita je dlouhodobě se opakujícím rysem mongolské politické scény. Presidentské volby proběhly v červnu 2021 a následující se uskuteční v červnu 2027. Parlamentní volby se uskutečnily v červnu 2024 a následující řádné volby jsou plánovány na rok 2028. Po volbách se vlády ujala koalice 3 stran: Mongolian People’s Party (MPP), Democratic Party (DP) a National Labour Party (KhUN). Nejvlivnější stranou v parlamentu je MPP. V červnu 2025 rezignoval premiér Luvsannamsrai Oyun-Erdene. Následně, v říjnu roku 2025, došlo také k tlaku parlamentu na odvolání jeho nástupce Gombojavyna Zandanshatara. Hlasování o odvolání poté vetoval president. Politickou krizi ukončil až ústavní soud, který rozhodl ve prospěch pana Zandanshatara, čímž bylo zajištěno jeho setrvání ve funkci. Vliv premiéra však byl oslaben. Lze proto očekávat, že roky 2026-27 proběhnou ve znamení zvýšené politické volatility. Pro dominanci MPP pravděpodobně bude představovat výzvu zejména strana DP, která v květnu 2025 opustila vládní koalici a přešla do opozice. Mezinárodní vztahy Mongolska jsou definovány jeho vnitrozemskou polohou mezi dvěma světovými velmocemi – Ruskem a Čínou. Čína je největším příjemcem mongolského exportu komodit vyprodukovaných tamějším těžebním sektorem. Pokud jde o vztahy s Ruskem, je Mongolsko značně závislé na importu ruské rafinované ropy a plynu. Souhrnně lze říci, že Mongolsko usiluje o přátelské a pragmatické vztahy se svými sousedy. Mongolsko je malou ekonomikou citlivou na externí šoky. Hospodářství je nedostatečně diversifikované – charakteristické koncentrací ekonomických aktivit v sektoru těžby a exportu nerostných surovin. Růstový potenciál poháněný velkým množstvím zásob nerostných surovin je dobrý. Reálný HDP se v roce 2024 zvýšil meziročně o cca 5 % a za rok 2025 se očekává růst o cca 5,5 %. Z dlouhodobého hlediska budou klíčovým zdrojem ekonomického růstu i nadále investice do těžebních projektů a infrastruktury. Běžný účet platební bilance je s výjimkou roku 2023 dlouhodobě deficitní. Domácí měna (MNT) dlouhodobě oslabuje. Inflace zaznamenala pokles. K hlavním potenciálním rizikům patří výpadky obchodních toků s Čínou, úsilí o dekarbonizaci Číny (pokles poptávky po uhlí), neefektivní hospodaření některých státních podniků atd. Vládní dluh se snížil ze 73,6 % HDP v roce 2020 na 41,8 % HDP v roce 2024. Za rok 2025 by vládní dluh měl dosáhnout 41,1 % HDP a v roce 2026 asi 42,8 % HDP. Značná část vládního dluhu je denominována v cizích měnách s čímž souvisí kurzové riziko. Náklady na dluhovou službu činily za rok 2024 4 %. Externí dluh je vysoký (za rok 2025 odhadem 140 % HDP). Devizové rezervy jsou relativně nízké navzdory jejich nárůstu mezi lety 2022 a 2024. Bankovní sektor je na poměry ekonomiky poměrně velký a koncentrovaný. NPL dosáhly v říjnu 2025 5,3 %.