Mongolsko

Stručný politický a ekonomický přehled: 

Mongolsko je bývalou socialistickou zemí, která se v roce 1990 transformovala do parlamentní demokracie. Politická nestabilita je dlouhodobě se opakujícím rysem domácí politické scény. Presidentské volby proběhly v červnu 2021 a následující se uskuteční v červnu 2027. Parlamentní volby se uskutečnily v červnu 2024 a následující řádné volby jsou plánovány na rok 2028. Volby proběhly v novém volebním režimu. Parlament byl rozšířen a byl přijat smíšený volební systém. Nový režim byl údajně implementován ve snaze přilákat k volbám více frustrovaných voličů. Ve skutečnosti byl ovšem efekt opačný. U moci je koalice 3 stran: Mongolian People’s Party (MPP), Democratic Party (DP) a National Labour Party (KhUN). Nejvlivnější stranou v parlamentu je MPP. Vyhlídky pro nově vzniklou trojkoaliční vládu (ve smyslu stability atp.) jsou aktuálně mírně pozitivní. Mezinárodní vztahy Mongolska jsou definovány jeho vnitrozemskou polohou mezi dvěma světovými velmocemi – Ruskem a Čínou. Čína je největším příjemcem mongolského exportu komodit vyprodukovaných tamějším těžebním sektorem. Pokud jde o vztahy s Ruskem, je Mongolsko značně závislé na importu ruské rafinované ropy a plynu. Souhrnně lze říci, že Mongolsko usiluje o přátelské a pragmatické vztahy se svými sousedy. Bezpečnostní situace v zemi je momentálně uspokojivá. Co se týče podnikatelského prostředí, problematická je korupce a zdlouhavé vymáhání obchodních smluv. Nová legislativa se zaměří na trend poslední doby v podobě snahy nadnárodních podnikatelských subjektů vyhýbat se placení daní v Mongolsku.

Mongolsko je malou ekonomikou citlivou na externí šoky. Hospodářství Mongolska je nedostatečně diversifikované – charakteristické koncentrací ekonomických aktivit v sektoru těžby a exportu nerostných surovin. Růstový potenciál poháněný velkým množstvím zásob nerostných surovin je dobrý (ačkoliv volatilní). Reálný HDP se v roce 2023 zvýšil meziročně o cca 7 % a za rok 2024 ekonomika zaznamenala růst o asi 5 % HDP a v dalších letech se očekává růst o 5 % až 6 % HDP ročně.  Z dlouhodobého hlediska budou klíčovým zdrojem ekonomického růstu i nadále investice do těžebních projektů a infrastruktury. Z hlediska jednotlivých sektorů se hospodářská výkonnost značně odlišuje. Např. zemědělství a chov dobytka v roce 2024 nevykazuje dobré ekonomické výsledky (vzhledem k extrémně chladné zimě, která vedla k velkým ztrátám dobytka). Také výkon v oblasti těžby oslabil z příkladných hodnot dosažených v roce 2023. Naopak pro sektor služeb byl rok 2024 poměrně úspěšný. V roce 2022 byla představena New Recovery Policy, která vytyčila klíčové oblasti, na jejichž podporu se vládní politika do roku 2031 má zaměřit. Jedním z pilířů tohoto programu je expanze komoditního exportu země k navýšení fiskálních příjmů pro možnost realizace nutné budoucí diversifikace ekonomiky. New Recovery Policy doplňuje Vision 2050 schválený parlamentem v prosinci 2021 se zaměřením na dlouhodobé cíle – tj. především dlouhodobá stimulace přílivu zahraničního kapitálu a diversifikace ekonomiky. Běžný účet platební bilance je s výjimkou roku 2023 dlouhodobě deficitní. Domácí měna (MNT) dlouhodobě oslabuje. Inflace zaznamenala pokles.

V oblasti fiskální politiky přetrvává častá tendence vládních představitelů k expanzi – zejména v době růstu cen komodit na světových trzích. K hlavním potenciálním rizikům patří výpadky obchodních toků s Čínou, úsilí o dekarbonizaci Číny (možný pokles poptávky po uhlí), neefektivní hospodaření některých státních podniků a podmíněné závazky Development Bank of Mongolia. Vládní dluh se snížil ze 73,6 % HDP v roce 2020 na odhadovaných 41,1 % HDP v roce 2025. Značná část vládního dluhu je denominována v cizích měnách (za rok 2022 cca 97 %) s čímž souvisí kurzové riziko. Na platby úroků padnou v roce 2025 asi 4,1 % vládních příjmů. Externí finanční pozice Mongolska se stabilizovala díky refinancování vládních dluhopisů v roce 2023. Devizové rezervy jsou stále nedostatečné navzdory jejich kontinuálnímu růstu. Bankovní sektor je na poměry ekonomiky velký – aktiva bank odpovídají cca 87 % HDP (2022), koncentrovaný a dominuje mu 5 domácích bank. Potenciálním zdrojem fiskálních problémů je Development Bank of Mongolia, která poskytuje půjčky kryté vládními zárukami na dlouhodobé projekty např. v oblasti infrastruktury.

Aktualizováno k: 27.6.2025
Barometr rizik EGAP: 
E
Hodnocení rizikovosti země vychází z komplexního interního hodnocení politické, ekonomické a finanční situace země. Zohledňuje nejen suverénní riziko země, ale také platební zkušenosti EGAP a ECAs skupiny OECD, rizika plynoucí ze struktury ekonomiky, politické situace, právního, bezpečnostního a podnikatelského prostředí, bankovního sektoru a další.
OECD: 
6
Země jsou zařazovány do 8 rizikových kategorií 0 až 7, kde 7. kategorii představují země s nejvyšší úrovní teritoriálního rizika a 1. kategorii země s minimální úrovní rizika. Do zvláštní kategorie 0 (nula) patří země s vyspělými finančními trhy, u kterých by minimální pojistné sazby státem podporovaných pojišťoven neměly být nižší než tržní sazby komerčních (státem nepodporovaných) finančních institucí. Podrobnější informace si můžete přečíst na webu organizace OECD - zde 
Silné stránky: 

rozsáhlá surovinová základna

geografická poloha a blízkost Číně

Slabé stránky: 

závislost na vývozu nerostných surovin a nedostatečná diverzifikace ekonomiky

závislost na hospodářském vývoji v Číně

nejistota ohledně investičního prostředí

Chcete vědět víc? Kontaktujte náš analytický tým na adrese countryrisk@egap.cz


Základní makroekonomické údaje

[zdroj: MMF]
201020112012201320142015201620172018201920202021202220232024


Legenda